Očekávané se stalo skutečností: výkonnost ekonomiky Hongkongu se ve 3. čtvrtletí t.r. snížila o 3,2% oproti předchozímu kvartálu, který se rovněž propadl o 0,5%. Takže definice technické recese byla naplněna. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se hospodářství propadlo o 2,9% a to je nejhorší výsledek za poslední dekádu. Současně hongkongská vláda oznámila, že za celý rok 2019 bude mít místní hospodářství záporný přírůstek ve výši 1,3% a inflace vzroste na 3,0%.

Negativní výsledky hongkongské ekonomiky byly dlouho očekávány. Příčinou nejsou jen pouliční nepokoje trvající od června t.r., ale již před tím hospodářství vykazovalo známky zpomalení a to zejména v důsledku obchodní války mezi USA a Čínou. Hongkong je osmý největší vývozce zboží na světě a více než polovina jeho exportu/reexportu a importu souvisí s kontinentální Čínou. Proto obchodní spory mezi Čínou a USA mají na jeho hospodářství takový rozhodující vliv. Celkový export zboží Hongkongu se za první tři čtvrtletí 2019 snížil oproti předchozímu roku o 7,1% a vývoz služeb dokonce o 13,8%, což je nejhorší výsledek od roku 2003. Stejně tak došlo k propadu dovozu zboží o 11,2% a dovozu služeb o 4,0%.

Soukromá spotřeba v souvislosti s pouličními nepokoji klesla o 3,4% a celkové investiční výdaje dokonce o 16,3%. Nezaměstnanost se držela na úrovni 2,9%, ale její nadprůměrný růst  zaznamenaly obory spojené s pohostinstvím a turismem. Inflace se ve třetím kvartále vyšplhala na 3,3%  zejména v důsledku dramatického růstu ceny vepřového masa. V sektoru nemovitostí se počet transakcí s byty snížil o 14% oproti minulému roku, ceny bytů klesly o 3% od minulého čtvrtletí, ale oproti konci roku 2018 jsou stále vyšší o 6%.

Nejvíce se současný stav dotkl turistiky a souvisejících služeb. Počet turistů jen v září poklesl o 34,2% a jejich útraty klesly za celé 3. čtvrtletí oproti minulému roku o 32,2%. Tento stav soupeří s katastrofou během epidemie ptačí chřipky v roce 2003. Sociální nepokoje a protesty mají vliv zejména na malé a střední podnikatele. Šokující množství podniků se dostává do platební neschopnosti. V září ukončilo podnikání 100 restaurací a v říjnu skončilo v platební neschopnosti dalších 300 restaurací. Maloobchodní tržby ve třetím čtvrtletí klesly o 19,5%; tento pokles soupeří s událostmi v době asijské finanční krize z roku 1997.

Finanční sektor, výkladní skříň Hongkongu, zaznamenal během 3. čtvrtletí t.r. výraznou korekci. Místní burza se jen během tohoto čtvrtletí propadla v indexu Hang Seng o 8,6% na hodnotu 26 092, což je největší propad od září 2015, a meziročně došlo k poklesu o 14,3%. Finanční sektor opticky příliš neutrpěl ve srovnání s dalšími sektory, ale to je dáno skutečností, že jak na burze, tak na finančních operacích se z větší části podílí firmy z kontinentální Číny, které nemají lepší variantu ke svým mezinárodním operacím. Naopak v případě mezinárodních finančních institucí dochází ke konsolidaci aktivit, revizi investičních plánů a k vyčkávání, zatímco některé z nich již připravují „nouzový scénář“. Nejmenovaný zdroj z velké mezinárodní banky uvedl propad příjmů o 25% za poslední čtvrtletí a banka dokonce připravuje evakuační plány pro své zaměstnance.

Vzniklá bezpečnostní a ekonomická situace v Hongkongu má vliv jak na každodenní život obyvatelstva a zejména na nízkopříjmovou část populace, tak na nepokoji dotčené sektory jako je maloobchod, turistika, pohostinství a ubytování. Proto vláda přijala již v srpnu 2019 balíček opatření v hodnotě 19 mld. HKD/57 mld. Kč, který cílí zejména na chudší část populace a zahrnuje: úlevy na dani ze mzdy, finanční podporu školek a škol, příspěvek na elektřinu pro domácnosti, sociální podporu starších obyvatel a invalidů, snížení nájmu pro nízkopříjmovou populaci. V průběhu října následoval další balíček v objemu 2 mld. HKD na podporu cestovního ruchu. Podle většiny ekonomických komentátorů však tato opatření na úrovni pouhých 0,7 % HDP nemohou přinést zvrat v negativním vývoji hospodářství či sociálního klimatu.

Milan Vágner, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Hongkongu