Od roku 2010 má Česká republika s Pákistánem pravidelně zápornou obchodní bilanci, která navíc od roku 2013 pravidelně roste. Důvodem růstu je především zavedení schématu GSP+ pro pákistánské zboží, v rámci kterého se prodávají přibližně 2/3 všech produktů v Evropské unii téměř bezcelně. Důvodem pro zavedení systému GSP+ byla podpora Pákistánu jako rozvíjející se země, která má zemi podpořit skrze zlepšené podmínky v obchodování. Vzájemný obrat zahraničního obchodu mezi Pákistánem a Českou republikou roste od roku 2007, ovšem v souvislosti se zavedením schématu GSP+ k začátku roku 2014 došlo k akceleraci růstu obratu vzájemného zahraničního obchodu, který trval až do roku 2017. Ke změně došlo v roce 2018, kdy poklesly jak české vývozy do Pákistánu (pokles o 32,8 %, počítáno v CZK), tak i pákistánské dovozy (4,8 % pokles, počítáno v CZK).

Příčinou poklesu vzájemného obchodu je především krize pákistánské ekonomiky, kterou země prochází od druhého pololetí 2018. Pákistánská ekonomika je založena na dovozech a její obchodní bilance je dlouhodobě negativní. V druhé polovině roku 2018 došlo k vyčerpání devizových rezerv a Pákistán stál téměř před neschopností platit své mezinárodní závazky. Od bankrotu Pákistán zachránily především půjčky od blízkých partnerů. I přes tyto půjčky byla Pákistánská rupie vystavena dlouhodobému tlaku v jehož důsledku depreciovala o 16 % (z kurzu 100 PKR = 19,285 CZK k 31. prosinci 2017 na kurz 100 PKR = 16,209 CZK k 31. prosinci 2018). Pokud se touto optikou podíváme na vzájemný obchod, vidíme, že v měrných jednotkách rostl pákistánský dovoz meziročně o 9,5 %, zatímco český vývoz v měrných jednotkách rostl meziročně pouze o 0,7 %. Můžeme tedy říct, že pákistánské zboží se do České republiky dováží stejně úspěšně jako před krizí, zatímco české exporty do Pákistánu kvůli slabší rupii zdražují a z Česka se začínají exportovat především levnější produkty s menší přidanou hodnotou.

Jak je možné vidět na obrázku č. 1, tak v rámci vzájemného obchodu v posledních letech dominují pákistánské dovozy a dochází k rapidnímu nárůstu záporné obchodní bilance České republiky s Pákistánem. Bohužel čeští exportéři se Pákistánu vyhýbají, ačkoliv exportní potenciál této země je vysoký, jak ukazuje jak celková záporná obchodní bilance Pákistánu, tak i příklady jiných zemí střední a východní Evropy, které dosahují kladných obchodních bilancí, ačkoliv mají stejné podmínky jako Česká republika.

Obrázek č. 1: Vývoj zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Pákistánem

Analýza českých vývozů do Pákistánu

Český vývoz do Pákistánu je tvořen především zařízeními pro energetický průmysl, stroji, strojírenskou výrobou a elektrickými přístroji a zařízeními. Dohromady tyto dvě kategorie tvořily 42 % všech českých exportů v letech 2016 – 2018.

V TOP 10 exportovaných produktů z České republiky do Pákistánu v letech 2016 - 2018 se kromě výše uvedených produktů objevovaly jak tradiční české exportní položky, tak i položky pro český export netradiční. Tradiční položky představovaly především zbraně, nástroje a přístroje, železné konstrukce a výrobky z kaučuku (především nové pneumatiky). Tyto položky tvořily 24 % všech českých exportů v tomto období. Naopak netradiční výrobky v TOP 10 jsou zastoupeny v podobě dřeva, papíru, šrotu a mléka a mléčných výrobků. Dohromady pak tyto netradiční produkty představují 21 % všech českých vývozů do Pákistánu za sledované období. Celkově pak TOP 10 produktů tvořilo za sledované období 87 % českého exportu do Pákistánu.

Pro pochopení vývoje českého exportu vzhledem k problémům pákistánské ekonomiky je potřeba se podívat na situaci z hlediska vývoje v čase. Během všech tři sledovaných let byly na prvním místě v českých exportech výrobky pro energetický průmysl a stroje a strojírenská výroba, ovšem množství exportů postupně klesalo a za sledované období 2016 až 2018 došlo k poklesu o 56 %. Jako důvod tohoto poklesu vidíme především investiční náročnost těchto produktů a nedostatek finančních prostředků kvůli ekonomické krizi. Dalším výrazným faktorem je masivní přesnutí investiční činnosti z běžné vládní činnosti na projekt China-Pakistan Economic Corridor (CPEC), v rámci kterého dochází k budování energetické infrastruktury především skrze čínské investice dávající přednost čínským výrobkům.

Největší pokles vývozů do Pákistánu zaznamenal papír, železné konstrukce a zbraně. V případě papíru jde o výpadek od roku 2018, který byl pravděpodobně nahrazen jinou levnější variantou, železné konstrukce poté souvisí stejně jako energetické projekty s přesunutím investic na projekt CPEC a také omezením vládních rozpočtů.

V rámci sledovaného období si z českých vývozů nejvíce polepšilo dřevo, šrot a elektrické přístroje. Elektrické přístroje ukazují českou specializaci na tento sektor a jeho schopnost se prosazovat v této oblasti. Dřevo a šrot naopak představují komodity, které nejsou pro český export tradiční, ovšem nenaráží na vyšší překážky při vývozu do Pákistánu, zejména kvůli tomu, že nejde o zajímavé položky s vyšší přidanou hodnotou. Celková Analýza TOP 10 produktů je uvedena v tabulce 1.

Bohužel statistická data dokládají, že české firmy nevyužívají potenciál Pákistánu jako importní ekonomiky a nezaměřují se na dovoz dražších celků. Naopak se ukazuje, že pákistánský trh objevují nové firmy, které zde hledají odbyt pro své produkty. V obou dvou případech (dřevo a šrot) jde o produkty, které jsou na českém, resp. evropské trhu v přebytku a firmy jsou nuceny hledat nové příležitosti v zahraničí. Trend rozmělnění českého exportu na více menších položek dokazuje také analýza 10 nejvýznamnějších položek v jednotlivých letech. Zatímco v roce 2016 tvořilo TOP 10 českých exportních produktů do Pákistánu 88 % všech českých vývozů do této země, tak v roce 2018 to bylo již jen 84 %.

Pákistánský dovoz do České republiky

Pákistánský dovoz do České republiky je ve všech třech sledovaných letech tvořen především textilními a kožedělnými výrobky, které představují za sledované období 2016 – 2018 86 % celkových pákistánských dovozů do ČR. Druhou nejvýznamnější položkou jsou chirurgické a lékařské nástroje, které ve sledovaném období tvořily 5 % pákistánských dovozů do Česka. Zbylé položky již nejsou příliš významné. Jak textilní a kožedělný průmysl, tak i výroba lékařských a chirurgických nástrojů patří k hlavním exportním artiklům Pákistánu a nejsou tedy překvapením.

Výhled do roku 2019 a potenciál pro české podniky

Pro rok 2019 se na základě statistik za leden a únor očekává, že opět dojde k výraznému nárůstu obratu vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Pákistánem. Růst by měl především pákistánský dovoz do České republiky, opět v oblastech textilního a kožedělného průmyslu a lékařských a chirurgických nástrojů. Pákistánský dovoz s největší pravděpodobností výrazně překoná velikost prodejů z roku 2018, zejména kvůli levnější rupii a prodloužení schématu GSP+. V roce 2019 by měly růst opět i české exporty do Pákistánu, ovšem nečeká se, že by překonaly velmi úspěšné roky 2016 a 2017, jelikož české dovozy kvůli poklesu rupie výrazně zdražily a apreciace rupie není nyní reálná.

Ekonomická krize v Pákistánu zdaleka ještě neodezněla a současné prognózy ukazují, že ve fiskálních letech 2019 a 2020 Pákistán výrazně zpomalí tempo růstu na přibližně jen 2-3 % za rok. Ačkoliv pokles růstu sníží poptávku, mají čeští exportéři šanci uspět především v oblastech energetiky a strojírenství, jelikož toto jsou oblasti, do kterých musí Pákistán výrazně investovat, aby mohl rozvíjet své hospodářství. Potenciál růstu dovozů je také v dovozu dřeva, jelikož podíl lesů je v Pákistánu pouze 2,1 %, zatímco v ČR jde o 34,4 %. Další komoditou, která by měla růst i přes ekonomickou krizi je železný šrot, jelikož v minulosti došlo k zavedení cel na levnou ocel ze zahraničí, a také chemické výrobky, především plasty a hnojiva.