30. září 2019 byl tureckým ministrem financí a hospodářství Beratem Albayrakem zveřejněn nový tříletý (2020 - 2022) ekonomický program Turecka – NEP II (YEP v turečtině) s mottem „Transformace začíná“. V programu jsou zahrnuty makroekonomické ukazatele - inflace, zaměstnanost, růst, vývoz nebo schodek rozpočtu. Rovněž se zaměřuje na hospodářská zlepšení v různých oblastech.

V rámci shrnutí současného stavu turecký ministr pozitivně hodnotí způsob vyrovnání se s hospodářskou krizí a považuje rok 2019 za rokem „odražení se ode dna“. Mezi hlavní hospodářské úspěchy předcházejícího období je pak považováno výrazné snížení inflace, postupné oddlužení bank a návrat k původním soukromým výdajům.  

Zásadní změnou oproti předchozímu programu NEP I je oznámení jasného oživení inflačních cílů. Prognóza inflace na rok 2019, která byla v předchozím NEP 15,9 %, klesla na 12 %. Inflační cíl stanovený v prvním programu pro rok 2020 na 9,8 % byl revidován na 8 %. Očekáváná inflace pro rok 2021 zůstala v  obou programech nezměněna 6 %, zatímco konečný inflační cíl v roce 2022 byl stanoven na 4,9 %.

Co se týče nezaměstnanosti, byl cíl NEP II oproti předpokládanému cíli v NEP I revidován negativně. Cíl nezaměstnanosti na rok 2019, který byl stanoven jako 12,1 %, vzrostl v NEP II na 12,9 %.  Cíl nezaměstnanosti do roku 2020 se mírně zlepšuje, z 11,9 % v prvním programu na 11,8 % v NEP II. Největší změnou v cílech nezaměstnanosti nově ohlášeného programu jsou očekávání pro rok 2021. Cíl míry nezaměstnanosti na rok 2021, oznámený v prvním programu jako 11,8 %, v novém programu klesl na 10,6 %. Cíl nezaměstnanosti do roku 2022 byl vyhlášen jako 9,8 %.

Nejvýraznější změnou NEP II je očekávání růstu pro rok 2019. Cíl růstu 2019, který byl stanoven jako 2,3 % v prvním oznámeném programu, klesl v novém programu na 0,5 %. Cíl růstů v roce 2020 zaznamenal pozitivní změnu. V prvním programu byl předpokládaný růst pro rok 2020 3,5 %, NEP II predikuje vzrůst na 5 %. Pro roky 2021 a 2022 pak predikce zůstává v obou programech stejná, a to 5%.

Z reakcí a názorů na NEP II je patrné, že nový program se bere méně vážně než program předchozí. To má podle expertů několik důvodů. Dle tureckých analytiků význam a dopady tříletých střednědobých programů (MTP) byly dlouhodobě podhodnoceny – přispěl k tomu i původní NEP I (2019 - 2022). Cíle NEP I byly do značné míry neslučitelné s výsledky jeho zavádění po dobu obou let 2018 a 2019. Dalším bodem pak bylo, že vnitřní soudržnost ekonomických cílů NEP I vyvolávala od počátku pochybnosti. Obzvláště nápadně přehnaný a vzájemně neslučitelný byl hospodářský růst a zůstatek na běžném účtu, včetně rozcházejících se údajů o schodku státního rozpočtu.

Nový plán na roky 2020 - 22 je v Turecku také hodnocen rozporuplně. Vedoucího správní rady TÜSIAD (turecké průmyslové a obchodní sdružení) Simone Kaslowski uvedl, že prognózy v NEP II neodrážejí realitu. Turecko dle jeho slov potřebuje především reformu soudnictví a vyřešit problém zahraničního dluhu před žádostmi o investice. Podle Kaslowskiho se současný světový business zaměřuje na střednědobé a dlouhodobé investice. Ke zvýšení investic je potřeba stability a důvěry. Růst HDP o 5 %, se kterým se počítá v ekonomickém programu na období 2020 - 2022, je více než očekávání potenciální růstové kapacity Turecka. Za účelem dosažení takového růstu byly v NEP předpokládány investice soukromého sektoru na úrovni 10 %. Domácí ani zahraniční poptávka nejsou v dostatečné silné pozici, aby toto mohly zabezpečit. Naopak Orhan Turan, vedoucí TURKONFED (Turecká podniková a obchodní konfederace), poznamenal, že cíle pro rok 2019 v NEP budou s největší pravděpodobností realizovány a že je možné dosáhnout cílů stanovených v NEP II z hlediska inflace, nezaměstnanosti, schodku běžného účtu a celkového optimistického výhledu. Podle Turana bude docílení prognóz pro roky 2020 – 2022 záviset na tom, jak bude akční plán prováděn v praxi.

Pro české investory je nutné si uvědomit, že přes pozitivní výhledy turecké vlády se Turecko nadále potýká s volatilní měnou, vysokým zadlužením malých a středních firem a skrytými restrikcemi při dovozu zboží do Turecka převážně administrativního charakteru. Při znalosti výše uvedených faktů by z pohledu českých firem aktuální ekonomické potíže ani tradiční nestabilita tureckého trhu neměly ovlivnit smýšlení o Turecku jako o jednom ze stále zajímavých mimo - unijních trhů.

 

Jan Ondřejka, Ekonomický diplomat, Generální konzulát Istanbul