Minout v Asii indonéský trh, znamená vzdát se možnosti generovat zisk na trhu, jenž v příští dekádě čeká nárůst o 400 miliard USD. 70 % indonéské společnosti bude v roce 2030 navíc tvořit střední třída s denní kupní silou 11 USD, a celou polovinu indonéské společnosti již budou tvořit digitální rodáci, kteří doslova žijí on-line. Generace Z pak s oblibou stráví přes 8 hodin denně s mobilem v ruce, a živí tak rostoucí poptávku po digitálních obchodech, jako jsou na příklad logistické služby Grab nebo Gojek.

Digitalizace se významně dotkne i obchodu B2B. 4 miliony tradičních indonéských obchodů s potravinami se pravděpodobně přesunou na digitální platformy typu Bukalapak, díky kterým obstojí vůči rostoucí konkurenci. Světová obchodní organizace totiž predikuje asijským trhům příznivý růst obchodní výměny v míře 0,3 % v pandemickém roce 2020, která se navýší na 8,4 % v roce 2021. Krátkodobého pozitivního výhledu mohou využít členské země regionálního sdružení ASEAN za splnění dvou předpokladů, a totiž minimalizace rizik spojených s pandemií COVID-19, a navýšení přidané hodnoty v rámci regionálních dodavatelských řetězců. Obé volá po digitalizaci trhů ASEANu, která je v regionu již rok a půl realitou, ale jejíž vrchol konkrétní členské země, a mezi nimi i Indonésii teprve čeká. Dobrým příkladem úspěšné digitalizace a jejího dopadu na udržení v chodu mnoha maloobchodních podniků je Singapur. Tam se na přelomu let 2019 a 2020 pod vlivem zdravotnické krize zdvojnásobil počet maloobchodních subjektů operujících v online prostoru. Právě digitalizace pomohla firmám snížit provozní náklady propojením nabídky a poptávky a odstraněním překážek v podobě nákladných prostředníků, a propojila dříve oddělené trhy. A je to právě digitalizace trhu a společně s ní internet věcí, umělá inteligence, stejně jako 3D tisk, kterou ASEAN vnímá jako nástroj pro překonání nastupující krize.

Čerstvě ratifikovaná Dohoda o digitálním obchodu předpokládá posílení spolupráce v oblasti digitální obchodní výměny napříč regionem a měla by pomoci překlenout rozdíly v národních legislativách ošetřujících vše od ochrany spotřebitelů, přes elektronické transakce, hospodářskou soutěž, ochranu duševního vlastnictví po kyberbezpečnost. Indonéská vláda se pravděpodobně nové regionální dohody pokusí využít pro posílení aktivit svých exportérů  zejména z řad malých a středních podniků. Výhody pro malé a střední podniky nemusí být tak docela zadarmo, či zcela dostupné. Digitalizace si bude klást nároky na investice do technologií, vzdělávání i inovací v důsledku sběru nových dat. Vlády členských zemí ASEANu se ale shodují, že je třeba překlenout těžkosti spojené s digitalizací simultánní podporou nastavení byznysového prostředí vhodného pro on-line obchodování. Široké internetové pokrytí, rozšíření užívání chytrých telefonů, silná finanční i logistická infrastruktura a neopominutelně i legislativa spjatá se zákony regulujícími elektronické transakce, ochranu dat, kyberbezpečnost a práva spotřebitelů. 

Indonésie se již nyní může chlubit hned sedmi technologickými firemními giganty, jejichž hodnota převyšuje 1 mld. USD. Vlajkovým nákupním portálem typu Amazon zůstává indonéská Tokopedia následovaná ve velké pětce dalšími obdobnými portály tj. Shopee, Bukalapak, Lazada a Blibli. Za nejúspěšnější z hlediska vlastní hodnoty byznysu lze považovat dopravní služby Gojek, které letos svou hodnotou převýšily 10 mld. USD. O něco méně významná je pak indonéská obdoba české Zásilkovny známá pod názvem J&T. Již zmiňované nákupní portály Tokopedia a Bukalapak pak svou hodnotou dohání aplikace pro vyhledávání dopravních spojení a služeb v oblasti hoteliérství a restauračních zařízení. Hotovost částečně pod tlakem protipandemických hygienických opatření téměř stoprocentně vytlačila indonéská firma OVO se svou elektronickou peněženkou. Ve spolupráci s indonéskou státní správou konkrétně generálním ředitelstvím finanční správy jako obdoba české aplikace MojeDaně  funguje úspěšně portál OnlinePajak, který dnes dosahuje hodnoty téměř 2 mld. USD. Potenciál jihovýchodní Asie je v internetovém světě bezkonkurenční a v případě Indonésie se hraje o stovky milionů uživatelů, z nichž přes 70 % aktivně využívá chytrých telefonů. Úspěšné technologické giganty se navíc zpětně podílejí na formulaci politik ve prospěch dalšího rozvoje digitalizace malých a středních podniků, takto na příklad spolupracuje portál Bukalapak s indonéským ministerstvem pro malé a střední podniky. Indonéské MSP totiž sice mají nápady, ale k jejich cestě na výsluní zatím chybí daňové pobídky, zrychlené licenční řízení, nízko-úrokové půjčky, ale i byznysová partnerství. Pod vlivem nově ratifikované regionální dohody o digitálním obchodu ASEANu lze ale čekat poměrně rychlou odezvu na poli národní legislativy, a stejně tak i řadu příležitostí pro zahraniční investory a jejich digitální nápady.

Mgr. Alena Štojdlová, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Jakartě