Ambiciózní záměr představil počátkem června 2021 president Indonésie Joko Widodo v rámci prezentace na summitu Partnering for Green Growth and Global Goals 2030 (P4G) v Koreji. Industriální park na Kalimantanu má být významným krokem země směrem ke splnění závazků v oblasti boje proti klimatické změně, zejména závazků obsažených v Pařížské chartě a COP 26. Zároveň jde o synergický záměr s dlouhodobějším plánem prezidenta na rozvoj tohoto významného území, který byl anticipován i v plánu vybudování nového hlavního města právě na tomto ostrově. Záměr vybudování nové metropole v průběhu posledního roku a půl minimálně přibrzdil vývoj pandemie COVID-19 a je možné soudit, že aktuální plán industriální zóny může být alternativou anebo předpolím k uvedenému kroku.

Indonésie v průběhu posledních několika roků Indonésie deklaruje záměr přechodu k zelené energetice, zejména se jedná o závazek pokrýt 23% energetického mixu země z obnovitelných zdrojů do roku 2025. V praxi nicméně nadále podíl zelených zdrojů energie rostl výrazně pomalejším tempem a reálnost tohoto záměru se zdála diskutabilní. Indonéská energetika  nadále dominantně spoléhá na fosilní zdroje a podíl uhlí na energetickém mixu se pohybuje okolo 60%. Před časem ohlášené moratorium na výstavbu dalších uhelných elektráren stejně jako  dílčí aktivity na podporu obnovitelných zdrojů, které nyní gradují představeným záměrem zelené průmyslové zóny obřích rozměrů, naznačují, že energetika země se nyní skutečně začíná transformovat „zeleným“ směrem. Pro české podnikatele představují uvedené záměry významné obchodní příležitosti, zejména proto, že ambicí je pokrýt spotřebu v objemu až 11 GW elektrické energie pro novou industriální zónu s využitím  hydroenergetiky. Tedy odvětví, ve kterém má ČR historické know-how, a ve kterém se v období posledních roků snaží uplatnit v Indonésii řada z nich. Bohužel v minulosti často s limitovaným úspěchem, kdy překážkou byla zejména neucelená státní koncepce využití OZE a neprůhledné regulatorní prostředí, skrytě favorizující tradiční energetiku. Současný politický apel na uplatnění vodní energie by tak mohl být klíčový game changer v daném odvětví a čeští specialisté na vodní energetiku by mohli dostat příležitost zúročit předchozí úsilí a investice do rozvoje byznysu v Indonésii.  Projekt svou velikostí ale dává předpoklady pro uplatnění i jiných technologií spojených jak s obnovitelnými zdroji, jakož i dalších řešení zaměřených na klimatické cíle.

Jakub Černý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Jakartě