Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Péče o děti, ochrana jejich práv v zahraničí, mezinárodní adopce

 

aktualizováno: 27.4.2018

Pokud má český občan záměr usadit se v zahraničí, je třeba si uvědomit, že přemístěním svého obvyklého bydliště do jiné země se podrobuje jurisdikci místních orgánů v zahraničí, a to i pokud jde o plnění rodičovských povinností ve vztahu k nezletilým dětem.

V případě neplnění těchto povinností mohou příslušné místní orgány zahájit řízení o odebrání dítěte. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že příslušnost orgánů sociální péče a následně i soudů je dána místem obvyklého bydliště dítěte, nikoliv jeho státním občanstvím.

Respektování skutečnosti, že řešení případů je v prvé řadě věcí soudů v místě obvyklého bydliště rodin, je odrazem toho, že cizí státy jsou na svém území svrchovanými suverény. Tomu odpovídají i omezené právní nástroje pro intervenci, a to jak v oblasti působnosti českých zastupitelských úřadů, tak Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

V České republice je odpovědným státním orgánem pro danou problematiku Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který však nemůže bez dalšího působit a zasahovat na území jiného státu. Tento úřad nemá rovněž pravomoc rozhodovat v soudních věcech. Více informací je k dispozici na webové stránce tohoto úřadu www.umpod.cz.

Z právního hlediska se angažovanost zastupitelských úřadů opírá o Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963, publikovanou vyhláškou č. 32/1969 Sb., či platné dvoustranné konzulární úmluvy, uzavřené mezi ČR a daným státem. V rámci Evropské unie postupují soudy členského státu v souladu s nařízením Rady (ES) 2201/2003 z 27.11.2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje českým rodičům žijícím v zahraničí, aby se důkladně seznámili s podmínkami života v dané zemi, příslušnými právními předpisy a zejména kulturními a sociálními zvyklostmi. V případě, že se orgány péče o dítě již začnou o jejich děti zajímat, je nezbytné s těmito orgány komunikovat a spolupracovat. V případě pochybností se rodiče mohou obrátit s žádostí o radu na český zastupitelský úřad v dané zemi a především konzultovat další postup s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.

Zastupitelský úřad České republiky v zahraničí může napomoci rodičům najít vhodnou místní instituci, která se zabývá pokud možno bezplatným poskytováním právního poradenství v rodinných otázkách a bezplatným poskytováním mediačních služeb a pomoci při navázání kontaktu s touto institucí. Dále může najít a doporučit vhodného právního zástupce, který bude schopen vést řízení u místního soudu. Náklady právního zastoupení však zastupitelský úřad hradit nemůže. Zastupitelský úřad též nemůže zvrátit rozhodnutí místních orgánů.

Zvláštní obezřetnost je nutno věnovat v případě mezinárodního osvojení. V případě zájmu o osvojení dítěte z cizího státu je nutno se obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který poskytne radu, jak postupovat. Tento úřad varuje před mezinárodními adopcemi ze zemí, které nejsou signatáři haagské Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení z 29.5.1993, a upozorňuje, že v takových případech nelze zaručit jakoukoli pomoc orgánů České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí má povědomost o negativních zkušenostech při snaze osvojit dítě z takových států (například Demokratická republika Kongo), z nichž v mnohých může být adopce do zahraničí postavena mimo místní zákon s potenciálními trestněprávními důsledky.

.