Víza - režim vstupu

Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii má každý státní příslušník ČR právo pobývat v jiném členském státě EU, a to na základě čl. 18 Smlouvy o založení ES. Tento článek stanoví, že "každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států". Jedná se tedy nejen o bezvízový styk, nýbrž o tzv. volný pohyb osob.

Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví.

Platí zásada, že každý  občan České republiky, včetně nezletilých dětí, musí mít při cestách do jiných zemí Evropské unie svůj vlastní cestovní doklad, tedy cestovní pas nebo občanský průkaz.

Česká republika a Francie jsou navíc členskými státy schengenského prostoru.

Informace o cestování občanů České republiky v rámci schengenského prostoru naleznete na portálu Vaše Evropa v článku Cestovní doklady pro občany EU. Informace o cestování dětí naleznete v kapitole Dokumenty pro nezletilé - Zvolit zemi. Je nutno prověřit všechny země, kterými bude dítě projíždět.

POBYTOVÉ DOKLADY PRO OBČANY ČR

V případě dlouhodobého pobytu nemají občané ČR povinnost být držitelem francouzské pobytové karty. Český občan však má právo o její vystavení požádat na prefektuře nebo podprefektuře příslušné podle místa bydliště.

PRÁCE OBČANŮ ČR VE FRANCII

Občané ČR mohou na území Francie vykonávat závislá i nezávislá povolání za stejných podmínek jako francouzští občané,  a to za předpokladu splnění kvalifikačních podmínek. Výjimku tvoří několik specifických povolání ve státní správě určených výhradně francouzským státním příslušníkům.

Pro všechna povolání s výše uvedenou výhradou již není třeba žádat pracovní povolení.

CESTOVÁNÍ NA FRANCOUZSKÁ ZÁMOŘSKÁ ÚZEMÍ
 

A.  Zámořské departementy a zámořské regiony

Mezi tato území patří: Guadeloupe, Martinik, Francouzská Guyana, Réunion a Mayotte.

Uvedená ostrovní území jsou součástí Evropské unie a aplikují se zde unijní pravidla. I když je tedy možno na tato území z formálního hlediska cestovat s občanským průkazem, doporučujeme dávat přednost cestovnímu pasu. V případě komplikací s dopravním spojením se totiž lze ocitnout mimo území EU, což následně může způsobit potíže s legitimováním.

 

B.  Zámořská společenství a zámořská území

Mezi tato území patří zejména Svatý Martin, Svatý Bartoloměj, Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, ostrovy Wallis a Futuna a ostrovy Saint Pierre a Miquelon.

Uvedené ostrovy či souostroví netvoří součást Evropské unie, i když jsou s EU úzce svázány.

Status těchto území není jednotný. Je proto třeba počítat s tím, že vstupní formality mohou být odlišné. I když není zapotřebí vízum, nejedná se o zcela volný pohyb osob či pracovních sil.

V některých případech je vyžadován cestovní pas (nestačí tedy občanský průkaz), vyplnění vstupní imigrační karty, předložení zpáteční letenky či předložení dostatečných finančních prostředků k pobytu. Platí to zejména při cestách na Novou Kaledonii, která má zvláštní status.

Doporučujeme proto ověřit si před cestou u orgánů daného společenství či území přesné podmínky vstupu a pobytu.