Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

aa
Foto: ©MZV
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Rozhovor ministra pro Die Welt: „My Evropané musíme Putinovi sebrat jeho vize“

 

Die Welt Online 01.03.2022, Zahraničí – Český ministr zahraničí
Autor Philipp Fritz

Český prezident Zeman je dlouhodobě považován za Putinova obdivovatele. Nyní obrací - jako mnoho sympatizantů v Německu. "Mohli jsme se probudit dříve," říká jeho ministr zahraničí Jan Lipavský. A vysvětluje, proč je nyní německá pozice obzvláště důležitá.

Politici na Západě, zejména v Německu, příliš dlouho věřili, že Vladimiru Putinovi je třeba vyjít vstříc. Odstrašování bylo na naproti tomu zanedbáváno. Český prezident Miloš Zeman byl považován za jednoho z nejmocnějších Putinových fanoušků v Evropě – až dosud. Jeho ministr zahraničí Jan Lipavský z České pirátské strany je ve funkci od prosince a přiznává, že vztahy na ostří nože s Ruskem selhaly. Šestatřicetiletý muž ale také zdůrazňuje, že staré strany konfliktu se znovu sjednocují kvůli ruské útočné válce.

WELT: Pane Lipavský, politici v Evropě, včetně Německa a Česku, donedávna doufali, že invazi na Ukrajinu lze diplomaticky odvrátit. Nyní se ukazuje, jak brutálně a bez skrupulí ruský prezident zasahuje proti Ukrajincům. Mýlili se Evropané ohledně Vladimira Putina?

Jan Lipavský: Myslím, že skoro nikdo nečekal takovou eskalaci, tak brutální útočnou válku proti celé Ukrajině. Ve skutečnosti však mnoho politiků a odborníků varovalo před agresivním Ruskem a před Putinem, zejména v našem regionu, ve střední a východní Evropě. To proto, že máme zkušenosti s imperiálním Ruskem. V našem případě je to zkušenost Pražského jara 1968, kdy nás okupovaly sovětské síly.

WELT: V Německu se politici přátelští k Putinovi začínají k ruskému prezidentovi obracet zády. Takových sympatií nebyla prosta ani politická třída v Česku. Miloš Zeman, váš prezident a obdivovatel Putina, se od něj distancuje až nyní.

Lipavský: Otázkou pro nás vždy bylo, jak se můžeme chránit před agresivním Ruskem a zároveň udržovat obchodní vztahy se zemí a jejím lidem. Vždy to byla riskantní hra. Mnoho
z nás Evropanů příliš dlouho nechtělo pochopit, jaký je v Moskvě režim. Už v roce 2008 byla anexe Krymu, válka na Donbasu, proti Gruzii. U nás byla ruská vojenská rozvědka zodpovědná za výbuch muniční továrny, ve Velké Británii došlo k útoku jedem, další útok proběhl v Berlíně. Mohli jsme se probudit dříve, ano. Důležité je, že už jsme všichni vzhůru.

WELT: Projevy solidarity s Ukrajinou v Evropě jsou ohromné. Jen v Praze vyšlo o víkendu do ulic proti válce přes 80 tisíc lidí.

Lipavský: Většina české společnosti tuto ruskou útočnou válku odsuzuje. Lidé jsou šokováni obrazy mrtvých a prchajících civilistů, ruskými bombardovacími nálety – to vše kvůli šílené vizi jednoho muže o budování nového sovětského impéria. My Evropané musíme Putinovi tuto vizi vzít.

WELT: EU reagovala rychle a tvrdě. Sankce Evropanů a zemí G-7 Rusko pocítí. Sebere Západ takto Putinovi jeho „vizi“, jak říkáte?

Lipavský: Neuvěřitelné je především to, jak reagují Evropané. Těší mne zejména, že Němci konečně zaujímají jasné stanovisko a berou vážně obavy lidí ve východní a střední Evropě. Německu to trvalo dlouho, ale nyní iniciuje zásadní změny. Pro Německo jsme my, Česko, Slovensko a Polsko, nárazníkovou zónou evropské války. Zároveň je Německo je naším obhájcem a partnerem. Je nesmírně důležité, že Německo Ukrajině pomáhá nejen finančně, ale také dodávkami zbraní. Protože Ukrajina má jen jednu šanci vyhrát tuto válku, a sice pokud jí dodáme zbraně.

WELT: Česko dodává zbraně na Ukrajinu dlouhodobě. Co děláte nyní?

Lipavský: Samozřejmě podporujeme evropské sankce, zasazujeme se ale také za to, aby komunikační kanály zůstaly otevřené. Nakonec musí dojít k diplomatickému řešení. Nyní investujeme dvanáct milionů eur do humanitární pomoci na místě, ale také v Polsku a na Slovensku, kde je mnoho uprchlíků. Pokračujeme také v poskytování vojenské podpory. Nemohu vám však říci, co posíláme na Ukrajinu.

WELT: Východ EU, Visegrádské státy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, všechny sankce EU podporují, ale nejsou nijak zvlášť jednotné. Maďarský předseda vlády Viktor Orbán je zdženlivý, skeptický. Již před vypuknutím války se začaly projevovat trhliny ve Visegrádské skupině. Česko vedlo spor s Polskem o povrchový hnědouhelný důl Turow, Vaše vláda od prosince zaujímá proevropštější tón než předchozí vláda. Mění se právě zásadně Visegrádská skupina?

Lipavský: Jak jsem již říkal, všechny země Visegrádu jsou nyní nárazníkovou zónou pro západní Evropu. Rusko vede brutální útočnou válku proti Ukrajině a šíří strach v Evropě. Na druhou stranu se my Evropané sbližujeme i ve Visegrádské skupině. Mezi sousedy jsou vždy spory, ale ty teď nehrají roli. Spor o povrchový hnědouhelný důl Turow je urovnán; mám dobré vztahy se svými partnery v Polsku nebo Maďarsku. Je důležité, aby celá EU nyní držela spolu.

.