Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Projev ministra zahraničí J. Lipavského na úvod závěrečné konference 27. ročníku Pražského studentského summitu, 24. 3. 2022
Foto: © MZV ČR / MFA CZ
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Projev ministra zahraničí J. Lipavského na úvod závěrečné konference 27. ročníku Pražského studentského summitu

 

čtvrtek, 24. 3. 2022, Pražská křižovatka

Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové,

Je mi potěšením, že k vám mohu promluvit na úvod závěrečné konference 27. ročníku Pražského studentského summitu, jehož podstatou je simulace činnosti OSN, EU a NATO. Aktivní členství právě v těchto organizacích patří k základním kamenům české zahraniční politiky. Česká republika je ve světovém měřítku středně velkou zemí, která by prosazovala vlastní zájmy a hájila svou bezpečnost o poznání hůř nebýt členství v těchto organizacích.

V posledních týdnech je to jasnější než kdy dříve. Odolnost Česka i Evropy nyní prochází těžkou zkouškou. Úkolem nás všech je připravit se na svět, který bude jiný než doposud.

Ničím neospravedlnitelná invaze Ruska do Ukrajiny, která je zcela v rozporu s našimi hodnotami a zájmy i v rozporu s mezinárodním právem, učinila z mezinárodní politiky jedno z hlavních témat veřejné debaty.

Nejde však jen o debatu! Musíme si uvědomit, že nedaleko od našich hranic probíhá opravdová válka, v níž umírají jak vojáci, tak civilisté včetně žen a bezbranných dětí. Kdo by byl ještě nedávno věřil, že něco takového je v naší době možné? Nebudu přehánět, když řeknu, že náš svět se v okamžiku změnil.

Prvním testem jsme prošli úspěšně. Evropská unie i její členské země jsou s Ukrajinou solidární a prokazují, že jsou schopny reagovat rychle a rozhodně. Česká republika zaujala pevné stanovisko a boj Ukrajiny za právo rozhodnout se, kam chce patřit, podporuje diplomaticky i materiálně. Víme, že sankce mohou opravdu fungovat, jen pokud jsou masivní; proto musíme putinovskému režimu brát půdu pod nohama tam, kde ji ještě má.

Ukázali jsme se rovněž jako solidární země, ochotná přijmout statisíce lidí utíkajících před válkou. Vůle pomáhat je v Česku zcela bezprecedentní a můžeme na ni být pyšní. Bude ale potřeba, aby nám tato vůle vydržela! Ukrajinci u nás zůstanou po nějakou dobu, nejméně dokud budou zuřit boje. Někteří, třeba ti, kterým válka zničila celé živobytí, mohou chtít zůstat trvale. Věřím, že se k tomu jako vláda i jako společnost postavíme čelem.

Nesmíme se však nechat ukolébat svou první reakcí. Nezapomeňme, že státy Evropské unie včetně nás tuto válku financují tím, že kupují ruskou ropu a plyn. Každý den tak posíláme do Moskvy asi 150 milionů dolarů. Je potřeba tvrdě pracovat na tom, aby to co nejdříve skončilo. Nebude to ale zadarmo – rostoucí ceny energií přímo ovlivní životy stovek milionů Evropanů. Jsem však přesvědčen, že jde o oběť, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí, protože nám přinese větší nezávislost a menší zranitelnost.

Ačkoliv se ze středu Evropy může zdát, že celý svět stojí po boku Ukrajiny, není to pravda. Pozornost musíme věnovat Číně, která by se mohla rozhodnout pomoci Rusku v obcházení ekonomických sankcí, které zavedl Západ. Zatím se tomu tak plně nestalo. Další důležitý aktér, Indie, Rusku sice neposkytuje žádnou pomoc, ale čile s ním obchoduje. Obě země se také nedávno na Valném shromáždění OSN zdržely při hlasování o rezoluci, která ostře odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala Kreml k okamžitému ukončení bojů a stažení vojsk.

Abychom mohli těmto výzvám úspěšně čelit, musíme se spojenci z NATO a EU zůstat jednotní a pevně držet jasnou pozici. Je důležité, abychom v OSN a dalších mezinárodních organizacích tvrdě pracovali na tom, aby bylo Rusko a Bělorusko za svou agresi hnáno k odpovědnosti.

Na konci února podala Ukrajina přihlášku do Evropské unie. Je morálně i strategicky správné podpořit tyto aspirace Ukrajinců, kteří doslova bojují o svou evropskou budoucnost. Česko podporuje udělení kandidátského statusu zejména Ukrajině, ale také Gruzii a Moldavsku.

Mějme na paměti, že vstup do Evropské unie není otázkou několika měsíců ale mnoha let. Proto musíme přijít s masivním plánem obnovy pro Ukrajinu, který povede k její stabilizaci a obnovení její infrastruktury i ekonomiky v co nejkratší době.

To jsou úkoly, které již zcela nepochybně budou formovat i naše Předsednictví v Radě EU.

Válka na Ukrajině nepřímo zasáhne i vzdálené regiony. Nárůst ceny paliv, potravin, surovin a dalších produktů, tvrdě dopadne především na nejchudší země a jejich obyvatele.  

Útok Ruska na Ukrajinu však nesmí zakrýt další výzvy, se kterými jsme se potýkali už v minulých letech. Klimatická krize je teprve na svém počátku a už teď jsou její dopady závažné. Její řešení už není možné odsouvat. Nezmizela ani pandemie COVID-19, jejíž důsledky stále pociťujeme. A stále větší výzvou pro nás i naše spojence bude mocenský vzestup Číny a její rostoucí ambice.  

Jak už jsem naznačil, velkou příležitostí pro naši diplomacii bude české předsednictví Radě Evropské unie v druhé polovině letošního roku, jehož priority právě finalizujeme. Velkou pozornost budeme pochopitelně věnovat Ukrajině a východní Evropě. V pozadí nezůstanou ani další regiony – západní Balkán, Sahel a Indopacifik. Zaměřit se chceme i na transatlantické vztahy, dopady nových technologií, boj proti terorismu, rozvojovou spolupráci, lidská práva a už zmiňované klima.

Jsem rád, že naše týmy pro předsednictví obohatí řada studentek a studentů. Věřím, že zkušenosti, které během stáží v Bruselu a Praze získají, budou nedocenitelné.

Vážené studentky, vážení studenti, dámy a pánové,

Dojem ze současné mezinárodněpolitické situace může být skličující. Věřte, že pokud se budeme nadále řídit našimi hodnotami a zůstaneme jednotní, máme dobrou šanci se se všemi výzvami vypořádat.

Na závěr mi dovolte poděkovat Asociaci pro mezinárodní otázky a organizačnímu týmu za přípravu Pražského studentského summitu. Věřím, že zkušenosti zde nabyté posílí Váš zájem o mezinárodní politiku a možná Vás inspirují k práci v diplomacii. Přeji Vám všem naplňující zážitek a úspěch při vyjednávání.

 

Projev ministra zahraničí J. Lipavského na úvod závěrečné konference 27. ročníku Pražského studentského summitu, 24. 3. 2022

Projev ministra zahraničí J. Lipavského na úvod závěrečné konference 27. ročníku Pražského studentského summitu, 24. 3. 2022

.