Našli jsme si místo v Evropě
20.09.2005 / 08:35 | Aktualizováno:
Článek ministra Svobody uveřejněný v Lidových novinách dne 28.4.2005.
Našli jsme si místo v Evropě
Za rok působení v Evropské unii jsme získali mnoho zkušeností,
dokázali jsme se i prosadit
První rok nám ukázal, že obavy a černé scénáře, kterými
strašili odpůrci vstupu do unie, se nenaplnily.
Naopak české firmy, a tedy celá země ze vstupu ekonomicky
těží, prestiž republiky jako člena unie se zvýšila a nesplnila se
přitom ani jedna z katastrofických předpovědí. Ti samí odpůrci unie
přitom dnes vypouštějí nové hrozivé prognózy a rozšiřují obavy,
tentokrát z přijetí evropské ústavy. Jsem ale přesvědčen, že i tady
se po několika měsících soužití s novinkami danými ústavou ukážou
její klady a hlavně to, že nebyl důvod mít strach.
Rok v unii přinesl také jedno nečekané překvapení. Vstoupili
jsme do společenství, ve kterém takzvané staré členské státy měly
výhodu svých zkušeností, znalostí a vazeb. Náležitě jsme také byli
před vstupem mnohými škarohlídy varováni, že se v těchto vazbách
rozpustíme a to, co umíme, bude odmítáno. Čeští "nováčci" ale mají
úspěchy.
Naši kandidáti se úspěšně uplatnili Ukazuje se, že lidé z
Čech, Moravy a Slezska mají nejen požadované kvality pro práci ve
špičkových pozicích v evropské administrativě, ale dokážou je také
využívat a vyhrávat v těžké konkurenci. Naši odborníci byli v
konkursech na jednotlivá místa v aparátu unie jednoznačně
nejúspěšnější ze všech nových členských států. Jen stačí uvést, že
z osmi nejvyšších míst vyčleněných pro nováčky získali dvě místa
naši lidé. To znamená, že některé nové členské země neuspěly vůbec.
Nehrála přitom roli velikost země nebo její poloha na mapě, ale jen
odbornost a připravenost kandidátů.
Mám-li uplynulý rok celkově zhodnotit, troufám si sdělit, že
se zahraniční politice české vlády podařilo ve společné evropské
politice vyprofilovat svůj postoj tak, že jsme jednoznačně
pokládáni za věrohodné a konzistentní partnery.
Netvrdím, že s našimi názory a postoji vždy souhlasí většina
členských zemí nebo že je vždy plně sdílí. Vědí však, že odrážejí
naši specifickou zkušenost a jako takové jsou čitelné i
předvídatelné. Jsme zemí, která nebouchá pěstí do stolu ve jménu
takzvané ochrany národních zájmů, ale hledá možnosti dohody,
protože jen ten, kdo je schopen najít a získat spojence, je
úspěšný. A to se markantně projevuje právě po rozšíření unie na 25
členů, kdy rozhodovací procesy výrazněji ovlivňují střední a menší
státy. I velké státy, jako Německo, potřebují k prosazení své vůle
spojence, takže ani Německu nestačí sledovat jen vlastní národní
zájem, protože jen zájem překračující německé hranice, a co víc,
zájem, pro který budou i středně velké nebo malé členské státy,
může být prosazen.
Za rok působení v unijních institucích jsme získali i praxi z
jednání, při kterých se podařilo ovlivnit českým úsilím rozhodnutí
celé unie. Příkladem může být změna postoje k totalitnímu režimu na
Kubě. Právě otázka lidských práv je pro nás oprávněně citlivá. Máme
stále v živé paměti zkušenost s tím, co znamená být o tato práva
ochuzen a současně zažívat pocit, že to svět vlastně nezajímá. To
je povědomí, které některé členské země nutně nemohou mít. I když
nebývá vždy snadné tyto pocity a zkušenosti sdělit, stojí za to se
o to trvale pokoušet.
Naší snahou je vystupovat aktivně i v dalších oblastech
evropské zahraniční politiky, a tak je česká iniciativa už jistě
předpokládaná našimi partnery i při diskusích o Blízkém východě či
o povaze transatlantické spolupráce.
Daří se aktivním přístupem naší diplomacie získávat pozici
těch, jejichž názor je jedním ze základních kamenů společného
řešení. Možná, že tyto drobné úspěchy nevypadají důležitě, ale v
konečném součtu jsou podstatné pro naši zemi. Ovlivňujeme totiž
různá rozhodnutí a snažíme se být jejich aktéry, což nám dává
možnost prosazovat naše zájmy a upozorňovat případně i na potíže,
které by nám některá rozhodnutí přinesla.
Samotné členství v Evropské unii ani zisk manažerských pozic
v evropských institucích a vlastně ani přijetí evropské ústavy ale
není tou konečnou metou, za kterou kráčíme. Skutečnou ambicí je
vytvářet dobré podmínky pro život a budoucnost českých občanů,
zajišťovat bezpečí, prosperitu a kvalitní prostředí pro rozvoj
hospodářství.
Právě pro tyto záměry je plnohodnotné členství v Evropské
unii, přijetí euroústavy a další úspěchy v evropských institucích
základním předpokladem a prostředkem.
Za rok působení v unijních institucích jsme získali praxi z
jednání, při kterých se podařilo ovlivnit českým úsilím rozhodnutí
unie. Příkladem je změna postoje k totalitnímu režimu na Kubě.
Otázka lidských práv je pro nás oprávněně citlivá.