* Dnes začíná klíčový summit EU, na kterém se bude rozhodovat o europrezidentovi a evropském ministru zahraničí. Koho ČR podpoří?

Pro ČR je důležité, aby v čele EU stáli lidé, kteří jsou pro Evropany čitelní, kompetentní a kteří zaručí, že se Unie bude pohybovat směrem, který je pro členské země i pro EU užitečný. Jmen je celá řada, tyto dvě hlavní funkce budou rozděleny podle klíče jeden post pro středopravou a druhý pro středolevou orientaci. Výsledek lze předpokládat již dnes během neformální večeře. Česko vychází z toho, že spíše než jednu osobu preferujeme určitý profil těchto lidí. Stálý předseda Evropské rady (tzv. europrezident) je člověk, jenž připravuje zasedání Evropských rad, které se zabývají vnitřními problémy EU. Z našeho pohledu by předseda Evropské rady měl být člověk konciliantní, který bude schopen hledat konsenzus, člověk, který otupuje hrany. Není třeba velké reprezentace navenek.

* To jste popsal belgického premiéra Van Rompuye...

To jméno jste doplnil vy, těch jmen, která by naplnila tuto charakteristiku, vidím několik.

* I britského expremiéra Tonyho Blaira?

Myslím si, že i Tony Blair má zkušenosti s předsednictvím a že je schopen splnit takové úkoly. Hlavní odpovědnost za zahraniční politiku EU však ponese vysoký představitel, který bude zároveň místopředsedou Evropské komise (tzv. euroministr zahraničí). To by měl být člověk, který je v cizině více známý a v zahraniční politice se orientuje. Z pohledu ČR je důležité, aby vnímal východní rozměr, tedy vztahy s Balkánem, Ruskem, rozšíření EU, energetickou politiku. Zároveň si myslím, že je důležité, aby to byl člověk ze země NATO.

* Nakolik ODS, ČSSD a zelení – tedy strany, které sestavily kabinet – řídí českou zahraniční politiku?

Stanoviska jednotlivých polických stran jsou nějakým způsobem zohledňovány, na druhou stranu je třeba říci, že zahraniční politika po dobu mého působení vychází jednoznačně z kontinuity. Její základní pilíře – EU, transatlantickou vazbu, alianční spojenectví, dobrou sousedskou politiku, rozvojovou politiku, ochranu lidských práv a podporu demokracie – jednotlivé politické strany sdílejí. V tomto ohledu cítím, že není třeba některé konkrétní kroky konzultovat, neb jsou dány rámcem, který je tady nastaven.

* Jak lze mluvit o kontinuitě v souvislosti s radarem?

Když se akceptují základní premisy, nemohou vyjít diametrálně odlišná řešení. Mohou být rozdílná v nuancích, ale nemohou být fatálně odlišná. Pokud k tomu dojde, tak to znamená, že některý z pilířů není někým dostatečně respektován. Takovým fatálním případem byl americký radar. Problém byla jistá ideologizace zahraniční politiky a přenos zahraničněpolitických témat do vnitřní politiky způsobem, který byl z mého pohledu atrofovaný.

* A novou architekturu americké protiraketové obrany strany akceptují?

Je tu dobrý předpoklad pro to, aby situace nedospěla do takového bodu, jako tomu bylo u radaru v Brdech. To proto, že od samého začátku je deklarováno, že to bude na půdorysu Severoatlantické aliance. Za druhé jde o systém, který bude rozvíjen v závislosti na hrozbách, v tomto případě raket krátkého a středního doletu. A za třetí Američané to po nás nežádají, ale nabízejí nám to. Je na nás, jakým způsobem a v jaké intenzitě se do něj zapojíme. Doufám, že to bude v angažované míře na půdorysu NATO a že se to nestane předmětem diskusí.

* Podle informací Práva by mělo v ČR být stanoviště pro zpracování dat systému včasné výstrahy. Můžete to potvrdit?

Je to jeden ze způsobů možného angažování v ČR v tomto projektu. V této chvíli je to však v obecné poloze.

* Existují jiné způsoby? Mluvilo se o velitelství protiraketové obrany...

K tomu bych se nechtěl vyjadřovat. Nicméně systém včasného varování může mít významný přínos z hlediska civilní obrany, protože nemusí bránit jen před útočnými raketami, ale i před objekty z vesmíru, které by dopadaly na Zemi. Podle základních parametrů se pro rok 2015 počítá s pozemními interceptory a případně se senzory, avšak ani jeden systém není v tuto chvíli vyvinut a ani hrozba není zatím přítomna. O systému včasného varování chceme vědět více. Pokud bude splňovat kritéria aliančního půdorysu, bude mít význam pro obranu NATO a ČR a také pro civilní obranu, jsme připraveni se na něm podílet.

* Kde by to středisko mělo být a jak by mělo vypadat?

Nemá to být nic velkého, měla by to být s největší pravděpodobností záležitost jedné místnosti někde v Praze. O podrobnostech se teprve bude jednat, nepůjde však o žádné velkolepé instalace.

* V médiích proběhly spekulace, že dva ruští špióni, nedávno vyhoštěni z ČR, se až příliš zajímali o dostavbu Temelína. O ni mají zájem firmy z USA, Ruska a Francie. Vy jste to nechtěl komentovat...

Ani teď to nebudu komentovat.

* Nezpochybňují takové záležitosti ruskou firmu?

Dostavba Temelína, případně výstavba dalších bloků je z pohledu ČR mimořádnou záležitostí. Nelze předpokládat, že celý proces proběhne, aniž by se k němu vláda nějak vyjádřila. A kabinet se do procesu výběru, kdo bude stavbu realizovat, bude zapojovat. Pro mě jsou důležité zahraničněpolitické a bezpečnostní aspekty. Tím neříkám, že chci někoho diskvalifikovat, existují další kritéria, technické aspekty, zapojení českých podniků, cena. Pro mě je důležité vnášet kritérium bezpečnosti, i energetické bezpečnosti ČR, a zachování suverenity rozhodování ve všech oblastech.

* Tak jinak: představovala by podle vás dostavba Temelína Rusy diverzifikaci zdrojů?

V tomto se zdržím komentáře, protože jsou jednání na začátku a slůvka mohou v procesu hrát velký význam.

* Neohrožují však svou důvěryhodnost Rusové sami, například kvůli lednové plynové krizi mezi Moskvou a Ukrajinou? Nebude se opakovat?

Možnost, že nastanou výpadky v dodávkách plynu, vyloučit v žádném případě nelze. Ale neřekl bych, že v tuto chvíli to je vysoká pravděpodobnost. Vláda se na výpadky skutečně připravuje, protože takovou situaci nemůže vyloučit. Členské země Unie mají plné zásobníky. V dnešní době je situace jiná než letos v lednu, protože jsme prošli nějakou zkušeností. Již v předstihu se mnohem výrazněji zaměřujeme na Ukrajinu, aby splácela platby za plyn, a Rusko, aby nekrátilo nebo nezastavovalo dodávky. Například včera na summitu EU–Rusko se zásobování zemí EU plynem probíralo. Vycházíme z toho, že spor mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže mít dopad na třetí země, které řádně platí za plyn, který mají odebírat.

* Prohlásil jste, že by kvůli škrtům na ministerstvu mohlo odejít až 200 lidí...

To je trochu ve zkratce. Možností, jak dosáhnout úspor, je snížení množství pracovníků, ale ne pravděpodobně o tento počet. Ušetřit lze například snížením náhrad životních nákladů vyplácených ve valutě. Pro ně je propouštění lidí až na posledním místě. Všechny ostatní cesty jsou legitimnější a lepší. Nerad bych vyvolával paniku, protože situace ještě nenastala. V okamžiku, kdy pro rok 2011 taková situace nastane, tedy že by 300 miliónů v rozpočtu chybělo, mohlo by to znamenat zavírání dalších úřadů.

* I nad rámec nynějších šesti zastupitelství? Kolik by jich bylo?

Asi by šlo o víc než o šest. Stále však nemáme schválen rozpočet na rok 2010. Pokud by došlo ke snižování pracovníků ministerstva, zahraniční politiky by se to v každém případě mělo dotknout co nejméně. Spíš by šlo o obslužné funkce než sahat na lidský potenciál, který se dlouhodobě vyvíjel, prošel předsednictvím EU a je důležitý pro zachování základních funkcí ministerstva.