Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Českou republiku v právě počínajícím roce čekají, jak známo, parlamentní volby. A strany již alespoň virtuálně rozdávají, krize - nekrize, dárky voličům. Předhánějí se v populistických slibech a nereálných návrzích. Nikdo ze stranických lídrů však nehovoří o tom, v této době globálních rizik, dramatických změn, poměrů a přeskupování vlivu na šachovnici světové diplomacie o tak závažné záležitosti, jako je zahraniční politika státu. Má se tedy nějak zásadněji měnit mezinárodní směřování země? A ovlivní ho výsledek jarních voleb? Na to se kolegové Jana Šmídová a Petr Holub ptali ministra zahraničí Jana Kohouta.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já si myslím, že ty základní principy české zahraniční politiky, a to je ta Evropská unie, euroatlantická vazba v rámci aliance a spolupráce se sousedy, já bych tomu dal takový čtvrtý pilíř, řekl bych, české zahraniční politiky. A to je rozvojová spolupráce. To znamená myslet i na ostatní svět, že jsou pilíři, které leží v základu, který bych nazval českými národními zájmy. A nad tím vším, nad těmi pilíři, jsou určité principy, principy demokracie, podpory lidských práv. Tohle si nemyslím, že může změnit jakákoliv situace ve světě. Ta dynamika je samozřejmě obrovská a je tu ekonomická a finanční krize, její dopady, klimatické změny, změna administrativy ve Spojených státech, narůstající vliv a síla ekonomická, ale i samozřejmě politická, Číny, nejen v Číně samotné nebo v tom bezprostředním okolí, ale vidíme, že i v Africe a dalších zemích. Těch hráčů je víc. Na to je třeba reagovat. Čili bude to spíš podle mě o adjustaci, o tom, jestli více těch principů a jít trošku idealisticky výše, anebo zda být realističtější a víc hrát ty konkrétní národní zájmy.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
No, mění se leccos. Americký prezident Obama po svém nástupu změnil americkou zahraniční politiku. Souhlasíte s tím, že ji změnil hodně a co to znamená pro Česko? Tak například vysílá 30 tisíc vojáků dodatečných do Afghánistánu, tak bychom asi měli víc pomáhat, když nás k tomu americký prezident, tak oblíbený, vyzývá.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já si nemyslím, že změnil zahraniční politiku Spojených států prezident Obama jako takovou. On změnil styl a, řekněme, sekvenci těch kroků. Je to pořád ta americká politika, která je směsí určitých principů, určitého idealismu a pragmatismu a realismu. To vidíme. Dává přednost v první řadě diplomatickým jednáním. On nabídl tu otevřenou ruku, která vždy není úplně správně pochopena, jak vidíme třeba i v případě reakcí Íránu na tu možnost domluvit se ohledně jaderného programu íránského, který je nečitelný pro zbytek světa. A pokud jde o tu konkrétní otázku Afghánistánu. My jsme už v květnu letošního roku se rozhodli, že na příští rok navýšíme naši účast v Afghánistánu oproti té stávající včetně finančních prostředků, což jsme ohlásili. Ale, a teď myslím i na tu rozvojovou aktivitu. Ale myslím si, že by bylo dobré, aby Česká republika na ten projev z 1. prosince letošního roku ohledně vlastně té strategie ve vztahu k Afghánistánu. Jak vrátit Afghánistán Afgháncům. K čemuž to naše úsilí tam je, to tam není proto, abychom tu zem kupovali, ale vrátili ji Afgháncům, aby si ji byli schopni spravovat. K tomu je třeba jaksi celou řadu předpokladů, tak si myslím, že bychom měli reagovat pozitivně, a to navýšením o co jsme žádáni, těch trenérů, těch instruktorů, pro bezpečnostní složky. To neznamená, že bychom to do teďka nedělali, ale já si dovedu představit 20, 30 lidí, kteří pojedou. Máme ty zkušenosti z Iráku, z Basry, z jiných míst, kteří budou cvičit afghánské instruktory, mentory, kteří budou předávat tu informaci ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak přesvědčíte ČSSD, aby na to kývla v parlamentu?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
S kolegy z vedení ČSSD o tom mluvím, že je třeba zareagovat skutečně v této chvíli nějakým pozitivním způsobem.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
My tedy zůstaneme věrnými spojenci USA, to je jasné z toho, co říkáte. Ale neměli bychom se třeba s těmi Američany o něčem víc bavit, abychom chápali, co vlastně po nás chtějí? A typickým příkladem je ten jaderný deštník pro střední Evropu. Tak Američané nám ho nejdřív chtěli postavit, teď z čista jasna přišel nový prezident a už ho zase postavit nechce. Tak co můžeme čekat? Je pro nás jaderný deštník prostě lhostejná věc, ke které se přihlásíme či odhlásíme podle toho, kdo sedí ve Washingtonu?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Máte na mysli teda protiraketovou obranu, ne jaderný deštník jako jaderné zbraně. Ta architektura nová, která byla představena, je pro Evropu a pro obranu teritoria občanů této země a nejen této země, ale i našich spojenců v Evropě, je výrazně lepší. Je jasně identifikovatelná, je na půdorysu NATO. NATO si ji vzalo, na naší ministeriádě ji přivítalo, vzalo za své. Vyžaduje od nás národní příspěvek. Není to pouze o tom, že Američané nám tady něco postaví. Ale je to i o nás, jak se k vlastní obraně a k obraně spojenců postavíme. Spojené státy na nás hledí jako na partnery a čekají od nás jaksi od partnerů partnerskou odpověď. Ať už je to missile defence, nebo je to, v Afghánistánu, nebo to je na klimatické konferenci. Oni už nás nevidí jako někoho, komu je třeba věnovat pozornost. Oni ji dlouhodobě věnovali a teď čekají, že už půjdeme po těch vlastních nohách.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ani radar, ani rakety tu v dohledné době mít nebudeme?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dohledná doba není doba fungování této vlády.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvedl ministr zahraničí úřednické Fischerovy vlády Jan Kohout s poukazem na to, že mezinárodní orientaci bude od poloviny příštího roku určovat kabinet vzešlý z květnových voleb. Mantinely jsou nicméně dány na půdorysu euroatlantických vztahů a nezbývá než doufat, že zejména v nich se Česká republika bude nadále pohybovat.