V posledních týdnech plní stránky novin kolaps jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou a trvající protesty v ulicích. Rozhodnutí ukrajinské vlády nepodepsat prozatím Asociační dohodu s EU však může lehce zastřít širší souvislosti a smysl dlouholetého snažení Unie a jejích východních partnerů o prohlubování vzájemných vztahů.

V listopadu se ve Vilniusu sešli představitelé států EU se zástupci Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny na třetím summitu Východního partnerství (VP) - projektu Evropské unie, jehož cílem je napomáhat politickému sbližování a hospodářské integraci mezi EU a šesticí partnerů. Pro českou zahraniční politiku šlo o zásadní událost, Východní partnerství je dlouhodobě jednou z našich priorit.

Na summitu byly parafovány Asociační dohody s Moldavskem a Gruzií. Z pohledu ČR je klíčové, že jejich součástí jsou též dohody o prohloubených zónách volného obchodu. Jde o ambiciózní smlouvy, které zásadně prohloubí obchodní vztahy Moldavska a Gruzie s EU a umožní těmto zemím modernizovat jejich ekonomiku.

Obě strany si vzájemně otevřou trhy odstraňováním většiny celních tarifů a kvót, partnerské země se zaváží ke sbližování legislativy, norem a předpisů v řadě oblastí s EU.

Tím vzniknou podmínky, aby se klíčové sektory ekonomik v partnerských zemích sbližovaly s evropskými standardy. Dopad dohod bude však širší - ovlivní například oblast veřejných zakázek, hospodářské soutěže a ochrany duševního vlastnictví, více se otevře i vzájemný přístup na trh služeb.

Moldavsko a Gruzie se tak výrazně integrují s evropským trhem, zlepší se podmínky pro evropské investice, podnikatelské prostředí a klesnou náklady podnikání. Zároveň se tak partnerským státům dostává možnost vytvořit stabilnější a modernější ekonomiku, která bude schopna obstát před mezinárodní konkurencí a bude s to odolávat případným vnějším výkyvům. Spolupráci s východními partnery však nelze zredukovat jen na dialog po vládní linii či ekonomická témata. Unie se trvale těší značné přízni napříč společností v partnerských státech. EU proto musí být připravena vhodnou a efektivní formou přispět k rozvoji tamní občanské společnosti. Východní partnerství přináší řadu věcí, které budou mít na naše vztahy s východními sousedy pozitivní dopad - zlepšení mobility studentů, prohloubení vědecké spolupráce a v neposlední řadě zjednodušování vízového režimu, či dokonce zrušení víz. Věřím, že moldavští občané budou již letos bez víz cestovat do EU.

Arménským občanům se pak vydávání víz zjednoduší a zlevní, Ázerbájdžán na summitu obdobnou dohodu o zjednodušení vízového režimu podepsal a běloruská vláda též oznámila rozhodnutí zahájit s EU jednání v této věci.
Bude též nutné zabývat se uspořádáním vztahů mezi zónami volného obchodu a vznikající Celní unií, sdružující několik postsovětských zemí v čele s Ruskem. Projekt Východního partnerství není postaven na snaze někoho vylučovat, ba právě naopak, usiluje o hledání cest k vzájemné výhodné spolupráci. Vilniuským summitem však nová etapa vztahů s našimi východními sousedy do značné míry teprve začala. Jsem realista a uvědomuji si, že těžká práce je v mnohém teprve před námi. Cesta k naplnění vize Východního partnerství bude dlouhá a složitá.

Jak Unie, tak i partnerské státy si proto musí po celou dobu být vědomy svých dlouhodobých závazků, ale i očekávání toho druhého a vytrvat. V tomto směru je Česko, stejně jako celá Unie, připraveno partnerským zemím pomáhat. Projekt bude potřebovat silné zastánce uvnitř Unie.

Jak se ukázalo, poté co současná vláda začala vystupovat v EU mnohem vstřícněji a realisticky, otevírají se možnosti lépe prosazovat české priority na unijní úrovni - v případě Východního partnerství to snad platí dvojnásob.

***

Východní partnerství přináší řadu věcí, které budou mít na naše vztahy s východními sousedy pozitivní dopad - zlepšení mobility studentů, prohloubení vědecké spolupráce a v neposlední řadě zjednodušování vízového režimu, či dokonce zrušení víz