Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr zahraničí Tomáš Petříček
Foto: © MZV/MFA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Úvodní vystoupení ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka na Fóru Hospodářských novin

 

17. prosince 2018, Praha

Rozvojová pomoc a zapojení soukromého sektoru

Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,

dovolte mi na úvod poděkovat organizátorům za pozvání na tento seminář, kde se s Vámi mohu podělit o novinky, které na Ministerstvu zahraničních věcí chystáme v oblasti rozvojové spolupráce a zapojení soukromého sektoru do ní.

Za prvé bych rád podotkl, že pro Českou republiku představují rozvojová spolupráce a humanitární pomoc zásadní nástroje zahraniční politiky. Jsou výrazem solidarity a zároveň investicí do vlastní budoucnosti. Pomáhají partnerským zemím čelit ekonomickým, společenským, environmentálním i bezpečnostním problémům. Posilují jejich odolnost, dávají perspektivu jejich obyvatelům, a tím snižují i související rizika pro nás samotné.

Nová Strategie zahraniční rozvojové spolupráce, schválená vládou na návrh Ministerstva zahraničních věcí na roky 2018-2030, klade velký důraz právě na zapojení soukromého sektoru do rozvojové spolupráce. A to nejen coby realizátora konkrétních projektů, zadávaných státními institucemi. Ale především coby aktivního investora, zaměstnavatele a v konečném důsledku tahouna ekonomického růstu v cílových zemích. Soukromý sektor sehrává v mezinárodním rozvoji nezastupitelnou roli. Přináší lidem nové příležitosti, předává potřebné know-how a přispívá k vytváření zdravého podnikatelského prostředí. Zahraniční rozvojová spolupráce zároveň představuje příležitost pro český soukromý sektor. Nabízí firmám možnost expanze na nové trhy – to vše navíc ve společensky prospěšných projektech.

Dovolím si nyní zaměřit se na Afriku, kontinent budoucnosti. V Africe žije zhruba 1,2 miliardy obyvatel, přičemž většinu z nich tvoří mladí lidé. Pro ty bude zapotřebí vytvářet nová pracovní místa. Afričané dnes již běžně používají mobilní telefony a ovládají z nich své bankovní účty. Spolu s rostoucími městy dravě roste poptávka po spotřebním zboží. Zároveň se ale Afrika stále potýká s mnoha problémy. Mezi hlavní z nich patří nedostatečný přístup k pitné vodě a sanitaci, nespolehlivé dodávky elektřiny, nerozvinutá dopravní infrastruktura nebo vysoká zadluženost. Průmyslová výroba je oproti evropským nebo asijským státům stále v zárodku. Tyto problémy je však možné proměnit v příležitosti pro firmy, které v dané oblasti umí nabídnout řešení a dokáží přinést kapitál.

Neměli bychom se ale zaměřovat pouze na Afriku. Trhy ve východní a jihovýchodní Evropě jsou nám geograficky i kulturně bližší. Tamní překážky úspěšnému investování bývají zpravidla menší, a to i díky napojení na unijní trh. I v těchto regionech lze pracovat se synergiemi exportních a rozvojových nástrojů. O ekonomickém potenciálu Asie pak zřejmě není nutné nikoho přesvědčovat.

Není sporu o tom, že potřeba posílení investic v rozvojových zemích vyvstala také v souvislosti s migrační krizí. Prostřednictvím rozvojové spolupráce Česká republika mimo jiné reaguje na rostoucí počet konfliktů a prohlubující se nerovnosti v rozvoji jednotlivých světových regionů. Ty ve svém důsledku zesilují migrační tlaky. Také tři nejméně rozvinuté prioritní země české rozvojové spolupráce – Etiopie, Zambie a Kambodža – jsou zdrojovými i tranzitními zeměmi migrace.  Zároveň se jedná o země, které mají ambici přesunout se z kategorie nejméně rozvinutých zemí do středněpříjmových.

V těchto státech úspěšně realizujeme projekty, na nichž se společně podílí veřejný, soukromý i neziskový sektor. Příkladem je již několik let probíhající úspěšný projekt na zlepšení stavu vodních zdrojů v Etiopii, který realizuje Člověk v tísni v součinnosti s několika českými firmami.

Česká republika prostřednictvím zahraniční rozvojové spolupráce prosazuje své národní zájmy, posiluje svou bezpečnost a vytváří předpoklady pro rozvíjení politických, bezpečnostních i obchodně-ekonomických a investičních vztahů. Právě spolupráce s dalšími prioritními zeměmi – Gruzií, Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem - úzce souvisí s posilováním bezpečnosti a stabilizací našeho sousedství. Zároveň je ovšem příležitostí pro rozvoj ekonomických vztahů.

V Gruzii probíhá další úspěšný projekt naší rozvojové spolupráce, a to na podporu prevence, včasné diagnostiky a léčby onkologických onemocnění.  Do něj jsou spolu s Charitou ČR zapojeny další české firmy, jako např. AMCA s.r.o., EMD group nebo ABC works.

V rámci podpory rozvojově-ekonomického partnerství pro soukromý sektor nabízí Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím České rozvojové agentury od roku 2013 zvláštní dotační program. Ten zahrnuje podporu zpracování studií proveditelnosti či podnikatelských plánů i samotnou realizaci partnerství. Výhodou pro firmy je, že mohou předkládat vlastní záměry, kde samy navrhují cílovou rozvojovou zemi i sektor spolupráce. Další výhodou je veřejná podpora při navazování partnerství v cílové zemi. Ta nespočívá jen v samotném financování, ale i v pomoci při překonávání korupčních a jiných rizik.

Díky tomuto dotačnímu programu byly realizovány projekty přenosu českých technologií v oblasti vody, sanitace a environmentálních služeb v Indonésii, Peru, Ghaně či Tanzánii.

V návaznosti na Vnější investiční plán Evropské unie z roku 2016 vláda České republiky schválila, že v České republice bude působnost rozvojové finanční instituce vykonávat Českomoravská záruční a rozvojová banka. Prostřednictvím ní budou poskytovány záruky finančním institucím za úvěrování soukromých investic. Bude rovněž podporovat projekty se smíšeným financováním, tzv. blended finance. Současně byl po mnoha jednáních v červnu 2018 vládou schválen program Záruka.  Prostřednictvím něj dojde k navázání partnerství dvou institucí – Ministerstva zahraničních věcí a Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Jde o záruční program s charakterem smíšeného financování. Jeho cílem je umožnit firmám, které mají investiční záměr v cílové zemi, získat financování na komerčním základě. Konkrétně bude program Záruka poskytovat záruku na komerční úvěr do rozvojových a tudíž rizikovějších zemí; záruka bude činit až 50 % jistiny úvěru. Program bude realizován na základě průběžných výzev ČMZRB, které upřesní teritoriální a sektorové zaměření. V prvním roce ho MZV podpoří částkou 50 milionů Kč. ČMZRB bude zároveň procházet procesem akreditace u Evropské komise, která jí zajistí přístup k evropským záručním fondům. Podpis smlouvy mezi dvěma zmiňovanými institucemi je naplánován na 19. prosince 2018.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

.