Podle šéfa tuzemské diplomacie by Česko mělo více zapojit soukromý sektor do rozvojové pomoci. Podnikatelé tak budou mít od příštího roku možnost nechat si od resortu zahraničí přispět na ručení za komerční úvěry na vlastní projekty v rozvíjejících se zemích. Ministerstvo na program nazvaný Záruka vyčlení v prvním roce jeho fungování 50 milionů korun.

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) svůj zájem o prohloubení spolupráce s podnikateli na rozvojové pomoci vyjádřil během debaty se zástupci českého byznysu a neziskových organizací, kterou pořádaly Hospodářské noviny. „Rozvojová spolupráce je jedním z nejdůležitějších nástrojů naší zahraniční politiky. Je to výraz solidarity, ale také investice do naší bezpečnosti a do našeho budoucího hospodářského růstu a rozvoje,“ řekl Petříček.

Podle ministra je potřeba změnit vnímání rozvojové spolupráce mezi podnikateli i ve společnosti. „Získání veřejné podpory je klíčem k tomu, abychom nemuseli každoročně při projednávání rozpočtu čelit debatám o tom, zda některý program spolupráce nezrušit,“ řekl ministr. „Rozvojovou pomoc neděláme z čisté charity. Je to také příležitost pro firmy expandovat na nové trhy.“

Nesmíme nechat Afriku Číňanům

Představa o větším zapojení soukromých firem do rozvojové pomoci inspirovala i mezinárodní summit Africké fórum, který se konal tento týden ve Vídni. Svolal ho na závěr předsednictví své země v Evropské radě rakouský kancléř Sebastian Kurz (Rakouská lidová strana).

Kurz se již delší dobu zasazuje o vznik evropské iniciativy, která by lídrům afrických i evropských států umožnila nacházet společná řešení migrační problematiky, ale také posílit vzájemnou ekonomickou spolupráci. Unie je celosvětově největším dárcem rozvojové pomoci, právě v ekonomických vztazích má ale podle Kurze rezervy. „Nesmíme Afriku nechat Číňanům,“ citovala kancléře rakouská média. Čína v posledních letech svoje investiční aktivity v Africe významně posiluje.

Na evropský model spolupráce veřejného, soukromého i neziskového sektoru hodlá navázat také ministr Petříček. „Soukromý sektor dnes především uskutečňuje projekty, které jsou zadávány státními institucemi,“ řekl ministr. Jeho slova potvrdil ředitel České rozvojové agentury Pavel Frelich: „Není to tak, že by nějaký soukromý subjekt předložil projekt a my bychom vypsali zakázku. Nejprve my určíme prioritní oblasti, snažíme se zformulovat vhodné investiční záměry – na tom se podílí i zastupitelské úřady přímo v cílových zemích – a následně vznikne zakázka,“ uvedl Frelich.

Ministr Petříček chce do budoucna roli soukromých podniků významně posílit. „Měly by být investory, zaměstnavateli, a v konečném důsledku hlavními tahouny ekonomického rozvoje v cílových zemích.“ Zapojení soukromých podniků zmiňuje i nová Strategie zahraniční rozvojové spolupráce pro období 2018 až 2030, kterou schválila česká vláda loni v srpnu.

Marshallův plán pro miliardy

Na summit do Vídně se na pozvání kancléře Kurze sjeli šéfové vlád a států především ze států střední a východní Evropy, nechyběl ani český premiér Andrej Babiš. Ten často opakuje, že Afrika potřebuje novodobý Marshallův plán rozsáhlých investic a pomoci, které by tamním lidem vzaly motivaci odcházet za lepším životem do Evropy.

O významu spolupráce soukromých firem pro řešení otázek spojených s migrací hovořil v rámci debaty HN i ministr Petříček. „V současné době má Afrika 1,2 miliardy obyvatel, v blízké budoucnosti se ten počet má více než zdvojnásobit. Bude potřeba velký počet nových pracovních míst, navíc tam lidé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a ohrožují je klimatické změny.“

To vše, společně s nespolehlivými dodávkami elektřiny a nerozvinutou dopravní infrastrukturou, podle něj nabízí státu i firmám příležitost hledat ta nejinovativnější řešení. Díky nim by lidé v zemích, odkud odcházejí do Evropy, mohli získat lepší perspektivu pro život. Česko se v současnosti specializuje na podporu lesnictví a zemědělství, zajištění zdrojů čisté vody a předávání znalostí o obnovitelných zdrojích energie. Petříček hodlá do budoucna více spolupracovat také s českými start-upy, které by inovativní řešení mohly navrhovat.

Debaty HN se zúčastnil i Jaromír Hurník ze společnosti OGResearch. V minulosti pracoval pro Mezinárodní měnový fond se zaměřením na subsaharskou Afriku, nyní se specializuje na rozvoj finančních a bankovních sektorů. V debatě upozornil na to, aby se česká rozvojová pomoc nesoustředila pouze na hmotnou výrobu a infrastrukturu. „My například pomáháme ministerstvům financí, snažíme se přispět k fungování centrálních bank,“ uvedl Hurník. Podle něj podpora takových projektů v tuzemsku schází. Jak ale upozornil ministr Petříček, rozvojová pomoc vždy reaguje na poptávku z cílových států.

Otevřít bruselské dveře

Finance, které pocházejí z českého rozpočtu, tvoří pouze menší část rozvojové spolupráce. Kromě toho Česká republika využívá také peníze z EU nebo z programů OSN. Zejména co se týče čerpání evropských rozvojových peněz, Češi podle Petříčka zaostávají. Pomoct by měl právě již zmíněný program Záruka. „Stát může soukromníkům otevřít dveře nejen v zemích třetího světa, ale i v Bruselu,“ vysvětlil ministr. Zmíněný program je podle něj nástrojem k tomu, aby české firmy mohly čerpat z větších finančních zdrojů. „Budou se moci zapojit do rozsáhlejších a delších projektů,“ řekl.

Právě dlouhodobé projekty jsou cílem, o nějž Petříček v rámci spolupráce se soukromým sektorem usiluje. „Je to podmínka, aby ty investice skutečně vytvářely pracovní příležitosti, aby se do cílových zemí přeneslo know-how a zapojily se do mezinárodního obchodu.“ Kvůli lepšímu čerpání peněz z EU by podle Petříčka měl ještě před evropskými volbami v květnu příštího roku přijet eurokomisař Neven Mimica, jenž za mezinárodní spolupráci a rozvoj na evropské úrovni zodpovídá.

ROZVOJOVÁ POMOC Loni dalo Česko na rozvojovou pomoc 6,3 miliardy korun, tedy 0,13 procenta hrubého národního produktu. Podle ministra Petříčka by se měl podíl do roku 2030 zvýšit na 0,33 procenta. Peníze putují především do následujících zemí: Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska, Ukrajiny, Etiopie, Zambie, Kambodže a Afghánistánu. Bezmála třetina všech prostředků takzvané dvoustranné pomoci loni směřovala na podporu zemědělství a lesnictví. Kromě toho Česko podporuje v cílových státech především dostupnost čisté vody, sociální infrastrukturu a služby. Podle ministra Petříčka je důležitá také podpora obnovitelných zdrojů energie. Mezi iniciativy, které Česko financuje, patří například projekt zajištění dodávek pitné vody v Etiopii. V Zambii se Česko zaměřuje na zemědělství a učňovské vzdělávání a v Gruzii podporuje léčbu rakoviny.