Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr zahraničí Tomáš Petříček
Foto: © MZV/MFA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministr Petříček pro Právo: Žádná zadní vrátka migraci neotvíráme

 

Právo | 20.12.2018 | Autor: Jan Martinek

Česká vláda se připojila ke globálnímu paktu OSN o uprchlících, odmítla ale Marrákešskou dohodu o migraci. K čemu se ČR zavázala podepsáním paktu OSN?

ČR potvrdila své závazky vůči mezinárodnímu právu o uprchlících tím, že hlasovala pro rezoluci vysokého komisaře OSN, která odkazuje na globální kompakt o uprchlících. Pro ČR z toho nevyplývají žádná rizika ani žádné hrozby, protože ČR se už v minulosti spolupodílela na řešení uprchlických krizí ve světě. Pomáhali jsme materiálně i finančně v zemích, jako je Jordánsko, kam přicházely statisíce lidí ze sousedních oblastí postižených konfl ikty.

Už samotné slovo „uprchlík“ rezonuje negativně. Mají se lidé bát, že k nám budou proudit lidé z cizích zemí, kteří zde nemají co dělat?

Chtěl bych veřejnost uklidnit, že přistoupením ke globálnímu paktu o uprchlících neotevíráme žádná zadní vrátka migraci. Mezinárodní právo jasně rozlišuje mezi uprchlíky a migranty. Uprchlík je člověk, který je nucen opustit svoji zemi z důvodu ozbrojeného konfl iktu nebo pronásledování. Migrant v mezinárodním právu definován není, a to byl také jeden z důvodů, proč jsme hlasovali proti globálnímu kompaktu o migraci.

Jaký je mezi těmito dvěma úmluvami rozdíl?

Jedná se o dvě naprosto odlišné kategorie a dva odlišné problémy. Uprchlík je nucen, kdežto migrant si volí odchod ze své země z ekonomických důvodů. Náš azylový systém ukazuje, že jsme schopni rozlišit, kdo je uprchlík, kdo má právo na azyl a kdo sem odchází pouze za lepším, tedy to právo nemá.

Oba jsou to právně nezávazné dokumenty?

Ano, v případě o globálního kompaktu uprchlících se vlastně jedná o akční plán, který vyzývá mezinárodní společenství, aby dobrovolně přispívala k řešení uprchlických krizí tak, jak uznají za vhodné. Česká republika to v minulosti dělala například prostřednictvím humanitární pomoci nebo materiální pomoci v uprchlických táborech. Nezavádí žádné povinné mechanismy přesunů uprchlíků, je to záležitost, která pouze potvrzuje existenci mezinárodněprávních norem, počínaje Ženevskou konvencí. Na druhé straně migrační kompakt, přestože je nezávazný, v některých oblastech neobsahuje nástroje migrační politiky. Chtěli jsme například, aby v textu byly obsaženy nucené návraty, které se tam nedostaly, ačkoliv to byla jedna z našich hlavních věcných výtek a jeden z důvodů, proč jsme se nakonec rozhodli hlasovat proti.

Hrozilo by ČR něco, kdyby kompakt o migraci přijala?

Někteří naši partneři a jejich právní experti pracovali s určitou právní nejistotou, jestli by některá opatření nemohla být závazná, ale většina zemí se shodovala, že se jedná o právně nezávazný, víceméně deklaratorní dokument, který pouze popisuje, jaké jsou možnosti mezinárodního společenství řešit migrační vlnu.

Nebojíte se, že získáte nálepku vítače?

Rozhodně nejsem vítač, tato celá vláda chce bránit naši zemi před nelegální migrací. Pouze jsme se přihlásili k našim tradičním závazkům – pomáhat lidem, kteří jsou nuceni uprchnout před válkou.

Vláda sice posvětila pakt o uprchlících, premiér Andrej Babiš se ale vyjádřil, že má jiný názor než vy. Byl ve vládě v této věci rozkol?

Vláda je kolektivní orgán a rozhoduje svou většinou. Pro návrh usnesení podpořit pakt o uprchlících hlasovali i ministři za ANO. Já respektuji, že má pan premiér jiný názor.

.