Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Tomáš Petříček
Foto: © MZV/MFA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Evropská unie: 10 let s východními partnery

 

Právo | 31.2.2019 | Autor: Tomáš Petříček, Margot Wallström, Jacek Czaputowicz
 

Rok 2019 je výjimečný pro vztah Evropské unie se šesti jejími sousedy – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Letos totiž slavíme deset let Východního partnerství. 

Mnozí nevěří, že právě toto partnerství by mohlo region změnit, ale připomeňme si jeho první roky a naději, kterou jsme všichni chovali – věřili jsme, že začínáme něco nového, co každou z partnerských zemí změní k lepšímu. Během let pak nastaly potíže, ale Východní partnerství nejen přetrvalo, ale také se rozvíjelo a rostlo a předčilo původní očekávání.

Východní partnerství je jedinou komplexní politikou EU vůči jejím východním sousedům. Je součástí širší Evropské politiky sousedství a zastřešujícím formátem pro partnery. Je jednou z nejúspěšnějších zahraničněpolitických iniciativ Unie, založenou na společných hodnotách: lidských právech, právním státě, demokracii a správě věcí veřejných. Důležité je přitom právo každé země zvolit si svou budoucnost – princip, který EU i její členské státy důsledně podporují.

Politická transformace dosud neskončila. Většina občanů zemí Východního partnerství ale sdílí evropské hodnoty a evropskou identitu, jež jsou motivací k nesnadným reformám. Prostřednictvím Východního partnerství tak EU i samy partnerské země investují do rozvoje, bezpečnosti a stability ve východní Evropě.

 

Co se nám za deset let podařilo

Asociační dohody a dohody o volném obchodu s Gruzií, Ukrajinou a Moldavskem pomáhají reformám, a tím i hospodářskému, sociálnímu a regionálnímu rozvoji. Umožnily partnerům přístup na unijní trh s více než půlmiliardou spotřebitelů, na trh s jasnými pravidly a standardy. EU je největším obchodním partnerem pěti z těchto zemí a druhým největším partnerem Běloruska. A objem obchodu stále roste.

Očekáváme, že rostoucí obchodní výměna povede i k vyšším investicím. EU zahájila plán vnějších investic podporující investory finančně i prostřednictvím záruk a technické pomoci.

Kvůli obchodu, investicím a hospodářským vazbám jsou nutné i investice do obchodní, digitální a energetické infrastruktury. EU na země Východního partnerství nedávno rozšířila transevropskou dopravní síť (TEN-T). Ve spolupráci s Evropskou bankou byl připraven investiční plán ve výši téměř 13 miliard eur, díky němuž bude postaveno celkem 4 800 km silnic a železnic a šest přístavů.

V energetice podporuje EU diversifikaci, transformaci, efektivitu a obnovitelné energie. Usilujeme o další omezení emisí oxidu uhličitého a o zavedení účinného monitorování emisí jednotlivými státy. Hraje to roli pro konkurenceschopnost, udržitelný rozvoj i pro kvalitu života.

V digitální oblasti vyzýváme země východního partnerství k harmonizaci roamingových poplatků jako prvního kroku ke stejné dohodě s EU.

Od roku 2014 se více než 30 000 mladých lidí zúčastnilo výměn a dobrovolnických aktivit v rámci programu Erasmus Plus. Program EU4 zase podpořil zaměstnání a podnikání 23 000 mladých lidí v partnerských zemích. Ale naše partnerství je mnohem více než asociační dohody, zóny volného obchodu, bezvízové cestování a rozvoj dovedností mladých lidí. Je to udržitelný rozvoj a inovace. Je to odolnost. Spojuje státy i jejich občany v mnoha oblastech, včetně podpory občanské společnosti, pluralismu a nezávislých médií, zajištění rovnosti pohlaví či předcházení diskriminaci.

Od počátku bylo jasné, že jedno řešení nebude vyhovovat všem. Proto se Východní partnerství přizpůsobuje – rychlost a míra přibližování jednotlivých zemí k EU závisí na jejich ambicích a rychlosti.                   

Arménie s EU podepsala dohodu o posíleném partnerství a spolupráci. Ázerbájdžán a Bělorusko si rovněž vybraly každý vlastní cestu. Naše podpora reformám samozřejmě záleží na úsilí samotných zemí, jejich pokroku v reformách a politické odpovědnosti. Očekáváme, že partnerské země bez ohledu na druh svého smluvního vztahu s EU projeví maximální ambice při provádění reforem. Unie prosazuje princip větší podpory za větší úsilí. Zároveň chceme, aby ti, kteří na výzvy nereagují, získávali méně.

 

K čemu je Východní partnerství

Chceme využít letošního desátého výročí nejen k oslavám dosažených výsledků, ale především k diskusi o tom, kam směřujeme a jak.

Otázky jsou nasnadě. K čemu je Východní partnerství? Jak zvýšit atraktivitu pro partnery a motivovat je tak na jejich evropské cestě k dalším, náročnějším reformám? Musíme přemýšlet o budoucnosti našich vztahů, o tom, co si vzájemně nabízíme.

Vztahy s jednotlivými zeměmi na východě se liší, ale pro EU má význam východní Evropa jako celek a pro naše partnery je důležitá jako celek Evropská unie. Východní partnerství působí oběma směry: vzájemně se učíme, přizpůsobujeme a ovlivňujeme se.

To, co činí Evropu jedinečnou jako celek, není jen politika a hospodářství, ale i kultura. A všechny země Východního partnerství jsou součástí evropské kultury. Energie a schopnost Evropy přizpůsobit se závisí i na její připravenosti a schopnosti čerpat z bohatých a rozmanitých tradic našeho společného dědictví.

Musíme si připustit, že žijeme v prostředí informační a komunikační války. Měli bychom si uvědomovat, že svět je bezpochyby dnes lepším místem k životu, než jakým by byl bez společného úsilí vynaloženého v rámci Východního partnerství. Pokračující reformy podporované EU přispívají k modernizaci našich východních sousedů, jejich společnosti jsou stále odolnější a lépe prosperují, a zlepšuje se život jejich obyvatel.

Při příležitosti desátého výročí založení Východního partnerství a nezávisle na výsledku nadcházejících debat zůstává základní pravidlo jednoduché: musíme opětovně potvrzovat náš závazek spolupracovat se svými východními sousedy a dávat našim vztahům v příštím desetiletí novou dynamiku.

Abychom v budoucnu mohli najít správný vzorec pro pokračování, potřebujeme jak závazky, tak kreativitu. Potřebujeme zajišťovat atraktivitu našeho partnerství tak, aby se stalo motorem rozvoje a modernizace. Protože jako Evropané, ať již uvnitř nebo mimo EU, jsme společně silnější.

To, co děláme dnes, určuje naši budoucnost.

 

(Margot Wallström je ministryně zahraničních věcí Švédska, Jacek Czaputowicz ministr zahraničních věcí Polska a Tomáš Petříček ministr zahraničních věcí České republiky)

.