Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Názory ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga

 

Rozhovor redaktora Libora Dvořáka s ministrem Schwarzenbergem na Českém rozhlasu 6 ze dne 11.5.2007

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A je tu dnešní téma poslední. Pokud se zajímáte o vše nové v české zahraniční politice a chtěli byste to vědět přímo od jejího stěžejního zástupce, měli jste se včera rozběhnout do pražské ulice Politických vězňů. Asociace pro mezinárodní otázky tu na půdě Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky pořádala výroční přednášku priority české zahraniční politiky, jejímž hlavním aktérem byl ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg. V závěrečné části dnešní inventury si proto některé důležité pasáže z jeho úvah připomeňme. Úvodem se s panem ministrem zamysleme, kde vlastně naše země leží a co z toho pro ni plyne.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Naše zahraniční politika musí být aktivně realistická, respektující naší geografickou a geopolitickou realitu projevující dostatek tvořivosti a ofenzivního jednání. K tomu, to je pro mě důležitá věta, stará československá politika, někdy česká politika budila někdy dojem, že naše země není uprostřed Evropy, nýbrž že je někde v Biskajským zálivu. My jsme někdy budili dojem, že tedy pro nás hraje roli pouze Spojené státy, eventuelně Anglie, do jisté míry snad Brusel a tím konec. My jsme se ale během posledních sto let nepohnuli ani o celý milimetr v naší geografické poloze, zeměpis je daný a tudíž máme taky dané sousedy.

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Jak jistě všichni víme, Karel Schwarzenberg to ve svém novém úřadu nemívá snadné. Umí s tím ale zacházet.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Když mi v Poslanecké sněmovně vytýkali, že jsem nedostatečný vlastenec, když jsem označil Českou republiku za malou zemi, tak jsem si neodpustil odpovědět, že je ve světě už dneska celá spousta velkoměst, která má víc občanů než celá Česká republika a že tohle si musíme tedy uvědomit. Že tedy relativní velikost, řekněme, první republiky a naší republiky dnes je nesrovnatelná. Tady bylo mnohem míň obyvatelstva na světě, byl velký rozdíl mezi prvním a třetím světem, to teď pomalu mizí. Musíme si uvědomit naši velikost a taky, kde, v které situaci v Evropě jsme. Proto kladu tedy veliký důraz, abychom vytvořili co nejlepší vztahy se všemi sousedy. První republika vždycky trpěla pod tím, že vlastně s žádnou sousední zemí neměla dobré vztahy. Bylo to taky těmi okolnostmi, jaký režimy byly v sousedství, ale vůbec z historických důvodů, nicméně je to, je to pro stát neštěstí, když je izolovaný ve svým okolí. A tudíž se snažím tedy se všemi sousedními zeměmi míti co nejlepší vztahy. Někdy to má takový mešní potíže, například s Rakouskem, Temelín, to bude takový věčný trápení, poněvadž Rakušané mají úplně odlišný pohled na jadernou energii než my, ale myslím, že dneska taky jednám s těmi Rakušany. Oni si uvědomí, že to je jenom jeden prvek těch vztahů a vše ostatní vlastně probíhá, jak by mělo.

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Českou republiku a její diplomacii ovšem podle pana ministra čekají i úkoly takříkajíc globální.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Díky možnému členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2008 až 9 však budeme muset sledovat a pomáhat řešit konfliktní situace nejen v oblastech svého prioritního zájmu. Takový přístup se zúročil v době předsednictví Evropské unie v první polovině roku 2009. Usilovat o nestálé členství v Radě bezpečnosti není, prosím, politická ješitnost, není o to, že tedy, že bychom tím se obzvláště proslavili nebo že by stávající ministr zahraničí potom byl významnější než jeho kolegové z ostatní střední Evropy. Je to opravdu o postavení této republiky, v zakotvení v mezinárodním společenství a abychom byli taky jako Česká republika jasně vnímáni. A umožňuje to navázat mnoho vztahů, než když jste řadový člen OSN. Proto o to usilujeme, ačkoliv je mi jasný, že to bude velmi namáhavé, klade to velké požadavky na náš diplomatický aparát a tak dále, ale myslím, že celkem přes všechny zvýšené náklady to bude pro naši republiku prospěšné. Ale ovšem jestli toho dosáhneme, to teprve uvidíme.

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Karel Schwarzenberg se zmínil i o jednom aspektu, který považuje za nesporný úspěch české diplomacie posledních let.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já vám něco řeknu. Tam pro mě je malý stát, aby byl zaznamenán, abych řekl, abych tady řekl, lidi o jeho existenci měli zájem, vnímali ho a brali jako partnera vážně, tak se musí snažit v té ohromný konkurenci, dneska je tedy se říká víc států, než byly v době, kdy se zakládaly Spojené národy, tak si musí jako menší stát najít, řekněme, niku svého zvláštního působení. Nemůžeme jako velmoc ve vší šířce všude působit, nýbrž musíme si najít jistou niku a ta nika v tom, řekněme, trhu mezinárodní politiky jsou lidská práva. Vychází to ze zkušeností, který jsme měli ve 20. století, kdy jsme žalostně na vlastní kůži zažili, co se stane, když lidská práva se nedodržujou. Ale má to právě ještě tu výhodu, že tím máme jisté postavení. Každý nejsme jediný, který dělaj ohromné věci. Norsko, například norská diplomacie si vydobyla jistá, jistou pozici v mezinárodním světě, že jsou uznaní zprostředkovatelé. Ať to byla svého času smlouva mezi Izraelem a Palestinci nebo dohoda vlastenectví /nesrozumitelné/ nebo jestli zprostředkujou finance mezi povstalce a vládní tábor nebo jinde na světě. Norsko, to je do jistých věcí v jižní Americe, norští diplomaté mají v právě v tomto velikou zkušenost, jsou na to také školeni a tím tedy norská diplomacie má své vlastní postavení. Takže já doufám, že tedy obdobné postavení, do jisté míry už to máme, budeme mít taky v oblasti lidských práv. A není to můj vynález, to se u nás v posledních deseti let vyvinulo. Pan ministr Svoboda už v tom hrál významnou roli, předchůdce doktor Vondra a já hodlám v tom pokračovati.

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Rozsáhlou část své přednášky Karel Schwarzenberg věnoval vývoji v Evropské unii. My si na závěr poslechněme alespoň úvahy o příštím rozšiřování Unie.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Důležitý pro nás, a to je tedy velká snaha naše taky během jednání s mými evropskými kolegy, je, že trváme na tom, aby i možnost rozšíření Evropské unie byla daná, aby, za jasných podmínek a samozřejmě dodržení kodaňských kritérii to bylo možné, přičemž tedy tady bude ovšem čert v detailech, neboť je mi jasný, že někteří, nechci je jmenovat, ale někteří západoevropský státy, kterým se nechce do rozšiřování Evropské unie, a západobalkánské státy, tak můžou ty kodaňské kritéria, jakožto takovou jsou správné a já je naprosto podporuju. Jsou nutné, ale můžou se taky používati jako mříž, aby jimi nikdo proto nemohl, přesto nemohl prolézt. Dle mého názoru, když se nám nepodaří ve velmi krátké době začlenit státy západního Balkánu do Evropské unie, tak si podle osvědčeného modelu 19. století, když se taky vědomě tento problém odsunoval, vytvoříme další soudek střelnýho prachu pod našimi krásnými evropskými křesly a může to kdykoliv vybouchnout. Tedy musíme se opravdu starati o to, aby kosovský problém byl řešen, aby Srbsko z toho nevyšlo jako ten stát, který jenom doplácí, nýbrž aby Srbsko z toho mělo výhody. A musíme se starat, aby jak Srbsko, tak Albánie, Makedonie, Bosna a Hercegovina byly co nejrychleji včleněny do Evropský unie. Je to, není to kvůli dobročinnosti, nýbrž je to naším vrcholně bezpečnostním zahraničněpolitickým zájmům, nechceme dneska už budovati ohromné problémy v budoucnosti.

Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Tímto názorem šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga dnešní inventura končí. Za své kolegy v režii, Zuzanu Vlčkovou a Radvíta Nováka, se loučí a příjemný poslech našich dalších pořadů přeje Libor Dvořák.

11.5.2007

.