Patří v posledních týdnech k nejvytíženějším ministrům. Připravuje návštěvu George Bushe v Česku, jedná o americkém radaru. O rakouských protestech proti Temelínu Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro HN říká: »Musíme dát najevo, že si nenecháme s odpuštěním kecat do energetické politiky.«

* HN: Čím vás zaujala Condoleezza Riceová? To, jak jste jí políbil ruku, obletělo svět...

Je to šarmantní žena, bystrá, rychle jí to myslí. U každého politika to člověk nezažije, že přímo a bez oklik odpoví. Tak to mám rád.

* HN: A naopak? Potěšilo americkou ministryni zahraničí setkání s českým šlechticem?

To se jí musíte zeptat. Nevím, zda z toho má ještě dnes někdo obzvláštní radost; možná před sto lety. Někdy mám dojem, že se na mě dívají ještě jako na ve volné přírodě pobíhajícího dinosaura. I když já se tak necítím a vycpání se pokouším odolat.

* HN: Jak to nyní vypadá s vízy do USA? Skutečně to může americká administrativa zařídit?

Rozhodne Kongres a zdá se, že to je na dobré cestě. Administrativa se o to snaží a dokonce i cestami, proti kterým jsem sám v Senátu protestoval - pomocí přílepků. Pro americké zákonodárce víza pro Čechy nejsou nějak předůležitá, tak to chtějí přilepit k nějakému zákonu, který rychle projde. Mají na to připraveny dva zákony, aby se to stihlo do konce roku.

* HN: Bude to i agenda pro jednání s Georgem Bushem?

Ne. Je možné, že se o tom zmíní, ale nebude to předmětem jednání. Návštěva spíš souvisí s radarem.

* HN: Zdá se, že pro podporu radaru zatím nejvíc udělali Američané tím, že pozvali české poslance na Marshallovy ostrovy, kde radar stojí. Chystá váš úřad nějakou propagaci?

Všichni, kdo se o to zajímají, informace dostávají. Zřejmě s výjimkou některých utajovaných vojenských detailů. Vše ostatní zveřejňujeme. Není prakticky vůbec nic, co by řadový poslanec o základně nevěděl, a já ano.

* HN: A co by měl vědět řadový občan?

Může se podívat na internet a vše si sám přečíst. Já jsem se rozhodl, že nebudeme dělat žádnou propagandu, ale osvětu. Považuji naše občany za dost zralé na to, aby si udělali vlastní obraz.

* HN: Vyřešili jste s prezidentem, jak bude při nynější návštěvě Ruska mluvit o radaru s Vladimirem Putinem?

Objasní mu, že to není namířeno proti Rusku. Rozhovory s Ruskem ovšem probíhají už delší dobu. Oni jsou ale holt zásadně proti tomu a my jsme zásadně pro. Ruská federace má stále myšlení z doby Sovětského svazu. Říká, že takové zařízení nesmí být za východní hranicí někdejšího Varšavského paktu. Ale jsme suverénní země. I když ruské úvahy bereme vážně, nepřipadá v úvahu, aby nám něco přikazovali či zakazovali.

* HN: Jak ale přesvědčit Putina o tom, že radar není namířen proti Rusku?

Ale on taky ví, jak je to ve skutečnosti. Jen to téma využil. Zpočátku se mu tím i podařilo vrazit klín mezi státy EU i NATO. Také Spojené státy vztahy s Ruskem zanedbávaly. Rusové měli pocit, že se dostali na vedlejší kolej, to jim velice vadilo, a nyní dostali možnost vrátit se na jeviště. Kdybych byl ministrem zahraničí Ruské federace, asi bych uvažoval podobně.

* HN: Jste ve vládě za Stranu zelených, která má k radarům ambivalentní vztah. Prosadila do nóty větu o tom, že vláda se bude snažit americký systém »začlenit do architektury NATO«. Aliance přitom sotva sedí nad plány...

Ale už se to rozjíždí. Něco musí udělat hlavně evropská část NATO. Ve Středomoří se začínají stavět prvky obrany proti raketám středního a krátkého doletu. Jestli však ta »architektura« bude gotická nebo barokní, to se tak brzy nedá říci.

* HN: Co budeme za radary chtít?

Jisté bezpečnostní záruky. Silnější spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou ve výzkumu a na některých projektech či výměnu zpravodajských informací.

* HN: Budeme chtít jako Polsko rakety Patriot či jinou vojenskou techniku?

Ne. My nejsme v situaci Polska. Žádné rakety bych tu nechtěl. Považoval bych to spíš za škodlivé.

* HN: Už máte s prezidentem Klausem vyjasněny kompetence v zahraniční politice? Jeho hlas je po nástupu vlády slyšet mnohem víc.

Prezident podle ústavy zastupuje Českou republiku navenek. To musím respektovat. Před každou závažnější zahraniční cestou se setkáme a diskutujeme o ní. Výborné vztahy mám i s Alexandrem Vondrou, známe se dvacet let. Zavedli jsme si pro jistotu pravidelné pracovní snídaně.

* HN: Stíháte žít i domácí politikou?

Pokud to má vliv na mou práci, tak ano, jinak se pokouším držet se mimo to. Jsem toho názoru, že ministr zahraničí nemá odrážet politiku jen jedné strany, ale politiku České republiky. O důležitých otázkách se musí domluvit i s opozicí. To je zvykem i v civilizovaných zemích.

* HN: A je v civilizovaných zemích zvykem, aby seděl ve vládě ministr obviněný z korupce?

K tomu mám velmi vyhraněný názor. Sdělil jsem ho ministerskému předsedovi i šéfovi Strany zelených, ale než věc bude vyřešena, nerad bych se k tomu vyjadřoval v tisku. Můj vztah je vyhraněný, ale zatím vám neřeknu jaký.

* HN: Ale hlasoval jste proti tomu, aby byl Jiří Čunek zbaven imunity.

To bylo tehdy něco jiného. Pro mě jsou naprosto nepřijatelné jeho výroky o Romech. Co se týče nařčení z korupce, to se s pomocí Boží objasní. O průběhu kauzy byly jisté pochybnosti - o postupu policie i státního zastupitelství. Proto jsem hlasoval proti.

* HN: V Evropské unii má Česko kvůli evropské ústavě pověst potížisty. Nebo nemáte ten pocit?

To vzniklo spíše na začátku, kdy jsme halasně vystupovali proti představám některých starých členských států. Ale pomalu se stanoviska přibližují. Víme, že budeme vycházet z původního textu ústavní smlouvy. Je jasné, že jednání to budou dlouhá, a každý si na začátku nastaví požadavky, které mu nejvíc vyhovují. Stará smlouva se vyvíjela ve 20. století, my ji musíme napsat tak, aby byla platná v 21. století.

* HN: Mluví se pořád o národních zájmech. Jaké jsou ty české?

Náš hlavní zájem je, aby vznikla taková dohoda, která by se nemusela měnit každých pár let. Musí také umožnit další rozšiřování unie. Chceme odstranit brzdy ve volném trhu. Přesuny národních kompetencí do Bruselu musí podléhat souhlasu národních parlamentů. A naopak kompetence, které má nyní zbytečně Brusel, by se měly vrátit zpět.

* HN: Takže se unie nemá tvářit jako jeden stát.

To také není. Nemá se tvářit jako něco, co není. Evropa bude ještě dlouho společnost států, i když si v minulosti někteří lidé představovali, že to bude protějšek Spojených států. Máme tradici tisíciletých států. A to nelze během jedné či dvou generací odstranit. A hlavně se nemá tvořit nic, co je jen nápad osvícených politiků, ale s čím občané nesouhlasí. Problém dnešní EU je, že se příliš vzdálila občanům.

* HN: Rakušané ohlásili nové blokády přechodů. Byl jste nedávno ve Vídni už jako ministr, Rakousko navíc znáte víc než dobře. Dá se s tímto problémem ještě vůbec něco dělat?

V Rakousku je dosti výrazné právo na demonstrace. Třeba od ustanovení Schüsselovy vlády až do jejího konce byla před kancléřstvím každý čtvrtek protestní demonstrace. Na začátku bylo spoustu lidí, potom méně, ale trvaly až do konce.

* HN: Spíš jsme mysleli, zda o Temelínu se dá jednat jinak, než doposud?

Bude to dlouholetý problém, který musíme udržet v určitých mezích, aby z něho nevznikl větší konflikt. Oni budou neustále protestovat, my budeme nabízet informace a dělat všechno v zájmu bezpečnosti elektrárny kvůli našim občanům, ale musíme dát najevo, že si nenecháme s odpuštěním kecat do naší energetické politiky.

* HN: Jste hodně vytížený. Už se vám povedlo nějaké diplomatické faux pas?

Ano, ale nikdo mi to neřekne. To zaznamenají ti druzí, problém ministra nebo papaláše je, že mu to okolí nikdy neřekne. Když se tak zamyslím, tak jsem se asi někdy dosti tvrdě vyjadřoval. To se stává.