Rozhovor s ministrem Karlem Schwarzenbergem
12.02.2008 / 12:35 | Aktualizováno:
Rozhovor redaktora Martina Veselovského s ministrem Schwarzenbergem v Českem rozhlasu 1 - Radiožurnálu z 11.2.2008
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý podvečer u pondělních Dvaceti minut vás vítá Martin
Veselovský. Hrozba rozpadu Severoatlantické aliance. Plynová krize
mezi Ruskem a Ukrajinou a také kvapem se blížící vyhlášení
samostatnosti Kosova. To jsou všechno témata, která byla o víkendu
projednávána na čtyřiačtyřicáté mnichovské bezpečnostní konferenci
v jednom z nejdůležitějších a největších politicko-bezpečnostních
fór na světě. V těsné návaznosti na volbu českého prezidenta se
mnichovské konference účastnil také český ministr zahraničních věcí
Karel Schwarzenberg. Právě on bude hostem příštích Dvaceti minut.
Dobrý den, pane ministře. Vítejte v rozhlase.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dobrý večer. Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Odkud jste si mimochodem odnesl pocit lépe
vykonané práce - ze Španělského sálu na Pražském hradě, nebo z
mnichovské konference?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Popravdě řečeno, z Mnichova, pač jsem tam měl velmi dobré
věcné jednání s mým politickým kolegou, novým ministrem zahraničí
Rzeczi Pospolitej Sikorskim. A taky několik jiných dobrých hovorů,
tedy spíše tedy setkání se starými známými ze zahraniční politiky,
kteří jsem tam v Mnichově měl. Tedy popravdě řečeno, tam jsem mohl
aspoň něco udělat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mimochodem já se ještě přesto vrátím na skok k pátku a
sobotě, tedy k první volbě prezidenta České republiky. Máte nějaké
informace o tom, jestli se vůbec parlamentní strany hodlají
dohodnout před tím pátkem, před druhou volbou na technologii volby
nebo budeme opět svědky toho, že se to bude dohadovat v přímém
přenosu?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Popravdě řečeno, já žádné informace nemám. Nesmíte taky
zapomenout, že já nejsem člen žádného stranickýho grémia ani
žádnýho výboru, tedy Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Takže s
odpuštěním to jde trošku mimo mě.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To, to chápu. Tak v tom případě se jen zeptám a když se
odrazím od vyjádření, dnešního odpoledního vyjádření premiéra
Topolánka, který říkal, že veřejná volba coby forma zklamala a že
tedy je nutno jednat zpět o tajné volbě, tak se vás zeptám jako
jednoho z volitelů, jako senátora, jestli ten pocit sdílíte, jestli
veřejná volba zklamala?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já mám dojem, celá volba zklamala minulý pátek a sobotu,
nejen ... tedy jestli ten, v tomhle měl hlavní podíl fakt, že byla
veřejná, to nevím, ale mě průběh této volby silně zklamal. To vám
řeknu otevřeně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když přeneseme téma prezidentské volby směrem do zahraničí,
tak jak už jsem říkal, vy jste se téměř vzápětí po tom sobotním
zasedání obou komor ve Španělském sále účastnil v Mnichově
bezpečnostní konference. Byla ta prezidentská volba vůbec v
zahraničí nějak reflektována nebo to je čistě české,
vnitrostátní?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
To je samozřejmě většinově česká záležitost. Dneska se ovšem
v novinách v sousedních zemích objevily články o tom, samozřejmě
jak v německém, tak v rakouském tisku se o tom něco objevilo. Spíše
takový trošku škodolibé poznámky o chaosu u nás a podobný věci,
citovaly výroky různých významných politiků a tak dále.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká zatím v těchto dvaceti minutách ministr zahraničních
věcí Karel Schwarzenberg. Pojďme k tématu samotné mnichovské
konference. Minulý rok vystoupil na konferenci v Mnichově ruský
prezident Vladimir Putin se svým od té doby, řekl bych, slavným
projevem o bipolárním a unipolárním vnímání dnešního světa, kde
mimo jiné jasně oznámil návrat Ruska do velmocenské politiky. Co
byste označil za nejdůležitější výstup té mnichovské konference
letošní?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
No, letošní konference, řekněme, neměla tak výrazný střet,
jako to bylo minulý rok, kde Putin promluvil a pak různí mu na to
dosti jasně odpověděli. Tentokrát byl asi nejvýznamnější proslov
byl amerického ministra obrany Gatese, kde mluvil o potřebě, že
jestli řekněme, podíl a zvláště nasazení do Afghánistánu trošku
rozumně, rovnoměrněji rozdělí mezi státy spojenectví. Samozřejmě
bych řekl i důležitý projev tureckého ministerského předsedy. To
samozřejmě mělo taky svou váhu. Zajímavý byl projev z ruské strany.
Sergej Ivanov tam právě jak výrazně se daří ruskému hospodářství,
jak bude nadále prospívat, trošku mi to připomínalo v té tónině
doby dávno minulé, ale ... což pro mě bylo docela hezké, pač si to
pamatuju jako takový věci z mého mládí, tak mě to dokonce
potěšilo.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já vám, pardon, že vám skočím do řeči, pane ministře, když
už, řekněme, takovým tónem mluvíte například o projevu ruského
ministra zahraničí, tak ...
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, to není ministr zahraničí, Sergej Ivanov není ministr
zahraničí. On je, on má teď na starosti hospodářské
záležitosti.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte pravdu. Měl jsem na mysli, na mysli to, jestli
projevy, které se přednášejí na takových bezpečnostních fórech,
jako je například Mnichov, tak jestli to jsou nějaké, řekněme,
putinkinovy vesnice nebo jestli to jsou jen nějaká prohlášení
směrem domů?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, ne, to má svůj, svůj význam. Samozřejmě ať to je americký
ministr nebo ruský ministr nebo turecký premiér, každý tam vyšle
vlastně poselství. Jo, to, co chce aby bylo vnímáno jako zahraniční
politika této zemi, na co jí teď záleží. Tedy nesmíte to bráti
pouze propaganda. Není to takový vnitřní trh. Na to tato konference
není moc založena, nýbrž to, co byli, co byli partneři, ať
přátelští nebo protivníci, měli vnímati.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a když se, pane ministře zahraničí, odrazím od toho, co
jste říkal, co jste označil za relativně nejdůležitější výstup z té
mnichovské konference. Popravdě řečeno, v pátek, zatímco vy jste se
snažili volit prezidenta ve Španělském sále, tak ve Vilniusu
probíhala schůzka ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance,
nedospělo se k úplně jasnému závěru, právě co se angažmá v
Afghánistánu týče, a poté přišla v Mnichově zopakovaná hrozba
Američanů, že by mohlo dojít k rozpadu Severoatlantické aliance. Je
to opravdu reálná hrozba?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já to považuju za poněkud přehnané. Myslím, že
Severoatlantická aliance bude nadále držet pospolu. Je ovšem
pravda, že Evropa je dneska už tak bohatá se vším všudy. Samozřejmě
máme bohatší a chudší státy v Evropě, ale taky ve Spojených státech
je rozdíl mezi Kalifornií a Alabamou, což o to. A tedy jak Evropa,
tak Amerika jsou velmi bohaté oblasti a tudíž Evropa by měla
vlastně převzít větší břímě v bezpečnostních otázkách, než to dělá
dodnes. Prostě hlavní zátěž už padesát let nesou Spojené státy
americké. A že jim to po nějakým čase jde na nervy, to docela
chápu, hlavně když jste v nasazení jako v Afghánistánu, kde i
Evropané nepochybují o nutnosti toho, co povídá, že to musíme
vyhrát. Bylo by nutné, aby třeba poznání a slova taky převedli v
činy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď samozřejmě mluvíte i o Česku, jsme členy Evropské
unie, ta smlouva byla víceméně směrována i na nás.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
My se poměrně na velikost naší zemi opravdu snažíme. My
narozdíl od jiných evropských zemích nemáme žádné opravdové káviat
a opravdu teď otevíráme v tomto roce PRT, tedy provinční
rekonstrukční tým, který se bude opravdu starat o zvelebení té
provincie, kde je usazen. Má to samozřejmě taky své bezpečnostní
aspekty. My máme polní nemocnice, my spoustu věcí v Afghánistánu
děláme.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak kromě toho PRT v Logaru, který jste zmiňoval a kromě té
polní nemocnice, hodlá Česko ještě možná pod dojmem toho amerického
tlaku navýšit svoji přítomnost?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, to bylo na důležitém tlaku. My snad ještě něco navýšíme,
když tam bude potřeba. Nejdřív teď dáme do pořádku ten PRT a pak
uvidíme, jestli je ještě nějaké další nasazení nutné. Ale myslím,
že na velikost naší země má, děláme opravdu poměrně dost ve
srovnání s jinými evropskými státy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na koho to bylo tedy mířeno, pane ministře zahraničí, které
země by se měly trochu, řekněme, pochlapit?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Nejspíše je, podívejte se, jsou země například jako Německo,
kteří dělají spoustu věcí nebo když o tom pochybují a podle toho
taky americký ministr zahraničí zmínil, že Německo tam má spoustu
prostředků se nasazeno. Nicméně myslím, co trošku vadí ostatním
spojencům, hlavně ti, kteří tam ztrácejí své vojáky. Nesmíme
zapomenout, kolik například padlo Kanaďanů a tak dále, Holanďanů a
tak dále. Že Německo se soustředí výlučně na mnohem klidnější
sever, taky že ty letadla, která tam Budnes své má, jsou jenom v
omezeném nasazením boji a tak dále. Tady jsou ty rozpory.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A když ještě se zeptám zpátky na Českou republiku. Budeme
my někým tlačeni nebo necháme se tlačit k tomu, abychom více
nasadili lidí právě do bojových oblastí, protože pokud se úplně
nepletu, jen ...
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Je možné, že to nebyl žádný nátlak, nýbrž spíše dotaz, jestli
by mohli trochu pomoci Holanďanům v jejich oblasti a pokud se nám
podaří opravdu ten Logar dát do pořádku, bude to bezvadně fungovat,
tak uvažujeme o tom, že bychom snad Holanďanům pomohli.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Což, což by byla čistě bojová mise?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ale to není americký, ale to není americký nátlak, pro mě
není rozhodují a dokonce spíše kdyby byl nátlak, tak by mě to
odradilo. Já nereaguji na nátlaky. Spíše /nesrozumitelné/ situace a
že Holandsko, který je jenom nepatrně větší než my, opravdu tam
dělá mnoho a tudíž bychom jim měli trochu pomoci, pač oni to mají
taky těžké.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane ministře zahraničí, je česká společnost připravená na
to vysílat někam své vojáky přímo do bojových misí, kde hrozí
eminentní nebezpečí toho, že budeme mít mrtvé a
raněné?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Myslím, že česká společnost ví, že někdy, když se někdy
vysílají vojáci, tak se vysílají vojáci, proč tam je nebezpečí.
Kdyby nebylo nebezpečí, tak by stačilo vyslat pracovníky ze
zdravotnictví nebo jenom, já nevím, zemědělské nebo mineralogické
odborníky. Vojáci se posílají, když je někde nebezpečná situace a
tudíž taky jejich vyzbrojení a všechno tomuto odpovídá.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká zatím v těchto dvaceti minutách ministr zahraničních
věcí Karel Schwarzenberg. Hovoříme samozřejmě, jak jinak, než o
zahraniční politice České republiky se zvláštním důrazem na
výsledky čtyřiačtyřicáté mnichovské bezpečnostní konference. Česko,
pane ministře, odmítlo účast v mírové misi Evropské unie v Čadu a
ve Středoafrické republice s tím, že na ni prostě už nemáme. To
jsou vaše slova z konce ledna letošního roku. Znamená to, že se
Česko nebude účastnit do, řekněme, blízké budoucnosti žádných misí
a operací Evropské unie?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
My tam máme dva nebo tři důstojníky, který to pozorujou, ale
my se soustřeďujeme na to, co jsme se teď naučili a co umíme a kde
opravdu něco dokážeme. To jest naše nasazení v Kosovu a
Afghánistánu. Nepovažuji za smysluplné rozptýlit síly. I když toto
nasazení ukončí, tak můžeme potom mluviti, že pojedeme do Afriky.
Ale považuju to opravdu za falešnou politiku u všeho býti a pak
vlastně všude zde dostatečnými silami. Já chci, aby naši vojáci
byli výborně tedy vyzbrojeni, všechno bylo v pořádku, aby byli v
dostatečném počtu všichni tam, aby dokázali spolupráci udělat. A
když se rozptýlíte, tak prostě nemáte na ně nic dost. A to je
přesně ta falešná politika, proto jsme zdvořile odmítli jít do
Afriky. Sousední Rakušané mají mnohem menší nasazení jindy a taky
ne bojové taktiky, tak ty jedou do Čadu. To je ... budiž jim taky
přáno. Každá země musí dělat to, co je v rámci jejich možností a
kde vidí smysluplnost svého nasazení.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a toto téma pojďme ukončit úplně u financí, protože u
toho to nakonec vždy končí a začíná. Pokud se nepletu, tak na
dnešním zasedání vlády byla odsouhlasená půlmiliarda korun na
stavbu nové centrály Severoatlantické aliance v Bruselu. Má smysl
tuto částku vydávat na stavbu nové centrály, ve které budou sedět
úředníci?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Zajisté, poněvadž kdo v té staré budově byl, ví, že
neodpovídá. Byla taky postavena, nesmíme zapomenout, na mnohem
menší počet členů NATO. Ty se mezitím rozmnožily, úkoly NATO se
taky během posledních patnáct let podstatně změnily. Prostě je to
opravdu velmi strohá účelná budova. Ale ta nová bude, nebo nebude
nějaká luxusní stavba, ale musí odpovídat dnešním potřebám, musí to
být tedy vybavení, aby taky tajní vědci to mohli probírat a tak
dále a tak dále.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jenom kdy bude vynaložena ta půlmiliarda, tušíte to, pane
ministře?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já tedy na měsíc vám to neřeknu, ale během příštích let to
bude, myslím, dobudovávat a pak jednou, my jsme to přislíbili,
odvolají ty peníze. Ale myslím, že my máme na té celé stavbě jenom
jedna celá dva procenta, takže naše náklady tak vysoké nejsou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme k dalšímu tématu, protože když si teď v současné
době někdo přečte titulky zahraničních zpráv zejména z oblasti na
východ od nás, tak to vypadá jakoby neexistoval začátek roku bez
toho, aby se neodehrála nějaká alespoň začínající ropná či plynová
krize, ve které nějakou úlohu hraje Rusko, plus jeden z jeho
sousedních států. Tentokrát jde o spor mezi ruským státním
Gazpromem a Ukrajinou, respektive ukrajinskou společností Naftogaz.
Jde tam o jeden a půlmiliardový dluh, jde tam o vstup Ukrajiny do
mezinárodní obchodní organizace a tak dále a tak dále. Já se zeptám
jinak. Je podle vás, pane ministře, Evropská unie připravena na
řešení takových krizí?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Myslím, že to velká krize nebude. My jsme taky Evropské unii
navrhli rozum po těch pravidelných posledních dvou, tří let. Takže
jsme se taky něco z toho naučili, rezervy se tvoří a tak dále, nová
propojení, nové tedy vedení se budujou. Ale samozřejmě na velikou
krizi by Evropská unie ještě úplně připravená nebyla. To by opravdu
způsobil značný chaos. Nicméně už se na tom intenzivně pracuje, tak
doufám, že za pár let se k něčemu dospěje. Samozřejmě v tom hraje
ještě jedna věc roli, že sice máme spoustu věcí, který se řeší po
celé jednotě, po celou Evropskou unii, který by mohly být klidně
řešeny na národní úrovni a takhle. Nicméně jsou kompetence jsou
předány Evropské unii, za co bere důležitou oblast energetické
politiky, ještě není v působnosti Evropské unii, nýbrž je to v
národní kompetenci. A to ovšem je především pro menší státy, jako
jsme my, větší problém, poněvadž Anglie, Německo, Francie si nějak
ještě budou schopni si poradit se všemi problémy. Země ve
vnitrozemí, která nemá samostatný přístup jak k moři, tak k zdrojům
ropy či plynu, je v tom trošku obtížněji.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Není to například jedno z témat, kterým bychom se mohli
také zaobírat v prvním půlroce roku 2009, kdy budeme předsedat
Evropské unii?
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Budeme se taky zabývati, ale myslím, že už předem tím to
přijde na stůl, ta diskuse probíhá, doufám, že se co nejspíš přijde
ke konkrétním závěrům.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ve chvíli, kdy mluvíme o nějaké jednotné evropské
energeticko-bezpečnostní politice, je vůbec z tohoto pohledu v
pořádku, že ruské energetické státní firmy vstupují do srbských
energetických podniků? Teď nedávno byly podepsány smlouvy v
Bulharsku.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Co znamená v pořádku? To je ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Z toho bezpečnostního hlediska.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
To je s odpuštěním záležitost na jedné straně Gazpromu či
Ruské federace a na druhé straně otázka Srbské republiky. Nemůžu
zpochybňovat, že bohužel Srbsko tím vydalo jistý signál, který
ovšem byl patřičně vnímám v Evropské unii. Byli bychom šťastněji,
kdyby to ta privatizace státního podniku srbského proběhla poněkud
jinak, nicméně v té politické situaci my bohužel ... on se někdy
hrajou větší poldy než zdravý rozum. To dopadlo takto. Doufám, že
tedy Gazprom splní vše, co slíbili Srbské republice, ale to už je
jenom moje naděje pro Srbsko.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým
hostem byl ministr české vlády, ministr zahraničních věcí Karel
Schwarzenberg. Děkuji za váš čas a na shledanou.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dobrou noc přeju všem a na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám
příjemný večer. Nezapomeňte, že už za malou chvíli, přesně v
osmnáct hodin začíná Radiofórum Českého rozhlasu 1
Radiožurnálu.