Praha Česká delegace odjížděla ze summitu NATO v Bukurešti s pocitem velké spokojenosti. Kromě přijetí Ukrajiny a Gruzie do aliance uspěli politici a diplomaté podle svých slov ve většině bodů a zdá se, že se podařilo trochu zmírnit napětí mezi Ruskem a Spojenými státy. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v Praze po přistání v rozhovoru pro vybrané novináře potvrdil, že mnoho otázek zůstává dále otevřených. "Kvůli bezpečnosti by pro nás bylo lepší, kdyby Ukrajina a Gruzie vstoupily do NATO co nejdříve," domnívá se ministr. A jestli chtějí Rusové dělat inspekce, měli by o tom s námi začít mluvit, dodal Schwarzenberg.

* Jak na vás působila rétorika prezidenta Vladimira Putina na jednání aliance s Ruskem?

Já bych řekl, že byla mírnější, než jsem ji už také zažil. Bylo zajímavé poslouchat, co řekl.

* Zmínil ve svém projevu radar nebo protiraketový štít?

Já jsem žádné zvláštní zmínění nevypozoroval. Myslím, že ho to ani moc nezajímá.

* Jaké byly hlavní argumenty, které přesvědčily země skeptické k americkému protiraketovému deštníku v Evropě?

Teď jim je jasné, o co vlastně jde, to jim dřív úplně jasné nebylo. Rovněž přišli na to, že se velmi seriózně jedná s Ruskem, aby byly také obavy Ruska rozptýlené. Myslím, a to jsou ty hlavní důvody, že zde nejde o nějaké protievropské spiknutí Čechů a Poláků se Spojenými státy, nýbrž spolupráce na bezpečnostních opatřeních, která se týkají jak Evropy, tak severoamerického kontinentu.

* Na summitu NATO v Bukurešti zaznívaly obavy, že vytvoření evropského systému v rámci Severoatlantické aliance, který by se napojil na americký protiraketový deštník, bude velmi drahé a odebere to prostředky z jiných programů…

Podívejte se, obrana je dneska bohužel drahá. To, že nemůžeme bránit celou evropskou pevninu proti raketám za babku, to je jasný. Proto je to také program na dlouhá léta. Ale kdyby sem dopadlo několik raket, tak by ta škoda byla také za miliardy.

* Už tedy vedete nějaká jednání s ruskými zástupci?

Žádná dohoda o nás bez nás není a nebude. Kdyby tato alternativa nastala, že by se Rusové zajímali o příležitostné inspekce, tak ať s námi začnou hovořit a my to s nimi dojednáme. Ale prozatím se neptali. Američané vědí, a my jsem jim to jasně říkali, a také Rusům, že případné úvahy, že by se to dojednalo bez nás, by byly opravdu bezpředmětné. To se už nestane.

* Na tiskové konferenci jste řekl, že díky dohodě o radaru budou mít také Češi přístup k další vědecké, technické a vojenské spolupráci. Měl jste na mysli konkrétní projekty?

Ale to už běží, tady už se rozběhlo několik věcí. Ztratil jsem už o tom přehled, nespadá to do mojí působnosti. Já jsem ten, který tyto dveře otevřel, který s Američany začal jednat, že bychom o tuto spolupráci velmi stáli, to se nám podařilo a teď už je to na jednotlivých vědeckých ústavech, univerzitách, vysokých školách a tak dále, aby tuto možnost využily.

* Tématem, které zůstalo trochu ve stínu protiraketového deštníku, je kritická situace v Afghánistánu. Mluvilo se během summitu o tom, že by Češi mohli slíbit další vojáky pro boje v Afghánistánu?

Více už jsme neslíbili. To, co tam pošleme, to už je dávno dojednáno. Částečně už tam naši jsou, jde o Provinční rekonstrukční tým, a časem, když to bude fungovat, jak už jsme také dříve slíbili, budeme pomáhat Holanďanům speciálními silami.

* Američané si představovali, že by do Afghánistánu měly vyrazit další tři tisíce vojáků. Byli členové aliance spokojení s tím, kolik jednotek se celkově v Bukurešti naslibovalo, což byl necelý tisíc?

Já vám něco řeknu. Když člověk vede válku, a v Afghánistánu to je válka, nikdy nemůže být vojáků dost, buďme upřímní. O každého vojáka méně je špatné a o každého více je to lepší. Také čím víc máte vojáků na místě, tím méně musíte sáhnout k prostředkům, jako je třeba bombardování a podobně, kde se často potom může armáda trefit do špatného objektu, nebo jsou postihnuti nevinní.
Já bych řekl, že v takovém případě, kde je to právě částečně občanská a částečně protiteroristická válka, to, co se svého času nazývalo záškodnickou válkou, je v každém případě snazší, když má člověk má dostatek lidí tam na místě, místo aby spoléhal na technické prostředky.

* Nemluvilo se o tom, že by Afghánistán potřeboval podobný náhlý příliv vojáků, jaký pomohl snížit násilí v Iráku?

O tom se nemluvilo. Co jsem vám řekl, to je můj osobní názor.

* Jak chápe Česká republika výsledek jednání o Ukrajině a Gruzii, kterým nebyl nabídnut takzvaný akční plán členství?

Je to z vašeho pohledu skutečně tak, že budou přijaty, ale je jen otázka kdy? Není to tak jasně řečeno, ale v té první větě je členství slíbeno. Takže dle mého názoru to k tomu spěje.

* Může to znamenat, že se na konci roku rozhodne o přímém pozvání těchto dvou zemí?

Může, já si ještě nejsem tak úplně jist, že se to stane. Ale zajisté bude v prosinci učiněn další krok. Takže ze strany Francie a Německa to nebylo nějaké vetování rozšíření NATO? Nebylo to veto, ale samozřejmě (obě země - pozn. red.) vyjádřily svoje výhrady. A i ty my musíme respektovat. Jsou to vedoucí země v NATO, se kterými stále spolupracujeme, a musíme jejich výhrady brát vážně. Přestože na ně bereme ohled, musíme dát jak Ukrajincům, tak Gruzíncům šanci dosáhnout vyšší bezpečnosti v budoucím společenství.

* Platí, že Česká republika členství Ukrajiny a Gruzie plně podporuje?

Ano samozřejmě, od začátku jsme to podporovali.

* Co říkáte na obavy, že by se tak NATO zapletlo do konfliktu s Ruskem v gruzínských provinciích Abcházii a Jižní Osetii, jejichž nezávislost právě Rusko tiše podporuje?

Podívejte se, to je takzvaný zamrzlý konflikt. To je nám naprosto jasné. Otázka je, když se na toto ptáte, tak bych se vás rád zeptal já: Měli bychom Gruzii, kdyby došlo opravdu ke střetu s Ruskem, nechat osamocenou?

* Na to bych právě rád věděl váš názor…

No tak teď se budu ptát já vás...

* Nejspíš ano…

Právě, já jsem toho názoru, že tím, že se stanou členem NATO, vůbec k nebezpečí nedojde. To je taky smysl tohoto kroku. Dojde asi k dlouhému jednání, dlouhému argumentování, bude asi učiněno mnoho jednostranných kroků a tak dále. Ale myslím, že tím právě bude válečné nebezpečí vyloučeno. Zatímco kdyby Gruzie byla osamělá, je situace odlišná.

***

Obrana je dneska bohužel drahá. Nemůžeme bránit celou evropskou pevninu proti raketám za babku

Když člověk vede válku, nikdy nemůže být vojáků dost Musíme dát jak Ukrajincům, tak Gruzíncům šanci dosáhnout vyšší bezpečnost v budoucím společenství

Karel Schwarzenberg (70)

Ministr zahraničí je nestraník, ale do vlády byl nominován Stranou zelených, která se na rozdíl od něj většinou staví k vyjednávání o americkém radaru v Brdech velice vyhýbavě. Před summitem Severoatlantické aliance v Bukurešti se mu spolu s dalšími českými diplomaty podařilo přesvědčit NATO, aby začlenilo evropskou část amerického protiraketového deštníku do svého systému, pokud nějaký v budoucnu mít bude. Podle ministra se tak splnila podmínka, kterou si uložila právě Strana zelených. Souhlasí s tím i předseda zelených Martin Bursík. Jestli ale nějaký systém NATO bude a jak bude vypadat spolupráce mezi deštníky bude jasné nejdříve za rok, kdy má Rada NATO představit varianty různých řešení. Členové Strany zelených jsou tak ke Schwarzenbergově vyjednávání skeptičtí. Před nástupem do ministerského úřadu byl Karel Schwarzenberg předsedou zahraničního výboru Senátu a vedl rodinný podnik, tedy spravoval lesy a památky v jižních Čechách. Podle svých slov si sám do svého občanského průkazu nechal napsat, že je "lesník a hospodský". Schwarzenberg, narozený v roce 1938 v Praze-Bubenči, má šlechtický titul kníže a z Čech odešel s rodiči v roce 1948. Po návratu radil v devadesátých letech bývalému prezidentovi Václavu Havlovi a byl dva roky jeho kancléřem. S ním sdílí i zájem o otázku lidských práv. V komunistických dobách v exilu pomáhal českému disentu. Předsedal také Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva. Už jako český Senátor vezl pomoc například disidentům na Kubě a o lidských právech jednal také v bývalé jihosrbské provincii Kosovo, jejíž nezávislost podporuje.

7.4.2008