Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr zahraničních věcí Martin Stropnický
Foto: © Markéta Trnková (MZV/MFA)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Gaza: pojmenovávat věci pravými jmény

 

Právo | 24.5.2018 | Autor: Martin Stropnický

Poslední dramatický vývoj na hranici mezi Izraelem a pásmem Gazy získal tragický rozměr s desítkami mrtvých a stovkami zraněných.

Bouřlivá a často velice vyhraněná debata o napětí v této oblasti se vede nejen v regionu Blízkého východu, ale doslova napříč celým světem. Je tedy jasné, že ani Česká republika se jí nemůže vyhnout.

U nás se ovšem přidává i jistý specifický aspekt spojený jak s našimi nadstandardními vztahy s Izraelem, tak i s naším postojem vůči přesouvání amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

V první řadě se nedomnívám, že mezi přesunem amerického velvyslanectví, či v tomto okamžiku spíše jen jeho zárodku, do Jeruzaléma a mezi událostmi v Gaze existuje příčinná souvislost. Blízkovýchodní konfl ikt trvá s různou intenzitou již řadu let. Přemístění americké ambasády tak bylo pouze účelově využito teroristickou organizací Hamás, jež pásmo Gazy plně ovládá, k vyburcování ještě vyšší intenzity akcí, které byly organizovány již dávno předtím.

Současně nelze v žádném případě popřít tragický rozměr vývoje na hranici mezi Izraelem a pásmem Gazy. Jednoznačně jsme v této věci vyjádřili své znepokojení a lítost nad ztrátou lidských životů. V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že toto znepokojení se netýká jen obětí probíhajícího násilí, ale do stejné míry i jeho příčin včetně toho, kdo jej iniciuje.

Faktem je, že Hamás, který je i Evropskou unií označován jako teroristická organizace a který dodnes Izrael neuznává, je jediným skutečným vládcem pásma Gazy a jako takový je plně odpovědný za formu i cíle násilných akcí, ke kterým na hranicích mezi Izraelem a Gazou v posledních týdnech došlo.

Lze věřit tomu, že velká část účastníků demonstrací protestuje proti podmínkám, v nichž obyvatelé Gazy žijí a které jsou, mimo jiné, do značné míry způsobeny právě vládou Hamásu. Vedle toho organizátoři přicházejí s řadou dalších provokačních akcí, které by nemohl připustit žádný stát na světě včetně těch, které proti izraelským reakcím tak vehementně protestují.

Tou je zejména vytrvalá snaha útočníků o proražení hraničního plotu a vstup do Izraele v co největším počtu, což lze samo o sobě považovat za akt terorismu. Ostatně sám Hamás přiznal, že většina zabitých byli jeho vlastní příslušníci. Stejně tak nelze bez reakce přehlížet další aktivity, jako je pálení pneumatik či zapalování polí v okolí Gazy.

O tom, jak dalece leží Hamásu na srdci život obyvatel pásma, svědčí skutečnost, že jeho aktivisté vypálili gazanskou stranu hraničního přechodu Kerem Šalom, jímž do Gazy přichází většina potřebného zboží včetně humanitární pomoci. Jen „menším detailem“ je to, že Hamás do akcí vysílá velmi často mladíky, kterým ještě nebylo osmnáct let, aby pak mohl Izrael před celým světem obvinit, že „zabíjí děti“.

Veškeré tyto akce spíše ukazují, že Hamásu vůbec nejde o vlastní obyvatelstvo a zlepšení podmínek na jím kontrolovaném území, ale především o to upoutat na sebe co nejvíce pozornosti světového společenství a posílit tak svou pozici. Takové jednání situaci v pásmu Gazy nezlepší a rozhodně nepřispěje k řešení izraelsko-palestinského konfl iktu. Věci je třeba pojmenovávat pravými jmény.
 

.