Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Zemanovo srovnání Krymu s Kosovem kulhá, říká šéf diplomacie Zaorálek

 

Rozhovor redaktorky Věry Svobodové s ministrem Lubomírem Zaorálkem na webovém portálu lidovky.cz z 10.3.2014


Lidovky.cz: V situaci, kdy na Krymu Rusové vytyčují nové hranice a vytvářejí minová pole, se zdá být postoj české diplomacie příliš měkký. Není teď správná doba na zásadnější kroky?
Myslím si, že důležité je, aby se nevyhraňovaly jednotlivé státy, ale aby postupovaly společně jako Evropská unie. Kdyby Evropa byla, řečeno hypoteticky, stát, vypadalo by to úplně jinak. Tento stát by byl na základě obchodní a politické síly tak silným partnerem, že by nebylo možné jeho jakýkoli krok pominout. My se to snažíme dohnat. Klíčové je vyhrocovat to společně a ne každý zvlášť. My jsme pozici České republiky v EU vysvětlili a vyslali pozorovatele.

Lidovky.cz: Mezinárodní pozorovatelé se ale nejsou schopni do dané lokality dostat. Naposledy inspektory o víkendu zahnala výstražná střelba, navíc jim mandát končí už v úterý.
Ano, ale zároveň s tím se rozjíždí řada diplomatických aktivit. Nemyslím si, že každou hodinu je třeba vydávat prohlášení, teď je důležité situaci sledovat a utvářet společnou pozici. Kdyby Česká republika udělala cokoli na vlastní pěst, nemá to zdaleka takový dopad, jako když to učiní státy Evropské unie společně. Síla její pozice je v tom, že je jednohlasná. Kdyby se prohlášení tříštila, Rusko by nad nimi mohlo mávnout rukou. Jsem v kontaktu s ministry ostatních zemí a příští týden budeme připravovat další společný postup. Náš postoj je bližší jednomu státu, například Slovensku, a vzdálenější jinému. Nedovoloval bych si prohlašovat, že opatření, které provádí Evropa a USA, jsou tak bezzubá, jak občas čtu.

Lidovky.cz: Můžete tento další společný postup více konkretizovat?
Kroky se celkem rýsují, je to embargo na zbraně a vybavení pro armádu, zmražení aktiv vybraných ruských politických představitelů pro případ, kdyby se situace dále zhoršovala.

Lidovky.cz: Deník gazeta.ru ve svém komentáři uvedl, že sankcemi pouze blufujete, že Západ hospodářsky potřebuje Rusko víc, než je to obráceně. Nemáte ve vyjednávání svázané ruce ekonomickými vztahy?
Svázané ruce nemáme. V něčem Rusko potřebuje Evropu a Spojené státy z ekonomického hlediska více než Evropa potřebuje Rusko, i když nepopírám, že Rusko je významný obchodní partner pro státy EU i pro nás. Pokud by na Ukrajině došlo k střetům se zbraněmi, Evropa by neváhala přistoupit k ekonomickým sankcím. Těžko si představit, že by Rusko odřezávalo kus Ukrajiny a Evropa s ním vesele obchodovala. Usilujeme o to, abychom měli partnera, který je schopen kvůli kompromisu také ustoupit.

Lidovky.cz: Ministr obrany Martin Stropnický ale v rozhovoru pro server Lidovky.cz řekl, že si myslí, že ruská diplomacie si bude pravidla určovat sama. Souhlasíte?
Rusko není ve vzduchoprázdnu, ale je to země, která má řadu obchodních zájmů a podnikatelům v Rusku není jedno, pokud dojde ke zmražení jejich aktiv v evropských bankách. Vůbec si nemyslím, že Rusku je jedno, jaké odpovědi se od Evropské unie a Spojených států dočká. Dokonce i některé postsovětské republiky jako Bělorusko, Kazachstán nebo Uzbekistán, které mají velké ruské menšiny... těmto zemím zkrátka není příjemné stanovisko Ruska, protože v budoucnu by se to mohlo stát problémem i pro ně. Je to rizikové i pro Rusko samotné, protože v jeho málo osídlených částech jsou významné čínské menšiny a metody Ruska by se mohly stát pro velmi silné sousedy vzorem postupu. Kroky Ruska by se mohly obrátit proti němu samotnému. Tento konflikt přináší Rusku obrovská rizika a z těchto důvodů by mělo být pro Rusko zajímavé hledat diplomatickou cestu. I v jeho vlastním prostředí by mohla nastalá situace dovést Putina do izolace, což musí velmi zvažovat.

Lidovky.cz: Česká diplomacie se zdála být jednotná do vystoupení prezidenta Miloše Zemana, který přirovnal Krym ke Kosovu, jehož nezávislost Česká republika uznala...
To přirovnání trochu kulhá. Jsou tu dost zásadní rozdíly, Kosovo nebylo obsazeno žádnou mocností a zase na Krymu nedocházelo k násilí mezi obyvateli. Každopádně není možné říci, že když se to povolilo u Kosova, a já jsem tenkrát zastáncem tohoto řešení nebyl, tak budeme tento proces trpět i u Krymu. To můžeme říci, že pokud se někde jednou poruší principy mezinárodního práva, tak se to může trpět všude. Pro Českou republiku je takový způsob přemýšlení naprosto vadný, už kvůli zkušenosti z roku 1938. Je to jako přemýšlení způsobem jako 'když mně chcípla koza, tak vám ať chcípne taky.' Jestliže budeme argumentovat způsobem, že když se v Kosovu vytvořil samostatný stát, i když to původní obyvatelé státu nechtěli, a budeme to tolerovat všude, tak se dostaneme do nějaké džungle, to potom nebude platit nic. Česká republika v tomto musí mít konzistentní názor.

Lidovky.cz: Boří tedy podle vás názor prezidenta Zemana jednotnou linii české zahraniční politiky?
Prezident republiky má právo na názor, ale podstatné je, co řekl na konto krize, že řekl, že podobný způsob obsazení státu je něco, co buduje příkopy mezi generacemi. Pozice prezidenta, premiéra a ministra zahraničí České republiky jsou v zahraničí srozumitelné, protože v základních bodech jsme reagovali jednotně. To, že se vede diskuse, je normální.

.