Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Společný článek ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny a Německa k 10. výročí rozšíření EU

 

Společný článek ministrů zahraničních věcí České republiky, Maďarska, Německa, Polska a Slovenska

Co nás spojuje

V noci na 1. května 2004 byla Evropa ve slavnostní náladě. Když o půlnoci vzplály ohňostroje, na mostě přes řeku Odru, spojující německý Frankfurt a polské Słubice, si lidé podali ruce a s nimi i dvě dlouhou dobu rozdělené poloviny našeho kontinentu. Také mnohá jiná místa v Evropě - v České republice, na Slovensku či v Maďarsku, se během této noci dostala do centra evropského sjednocovacího procesu. Slavnostní uvítání deseti nových členů Evropské unie tak zpečetilo konec rozdělení Evropy na Východ a Západ. Vzpomínka na tyto události nám dodnes dodává odvahu: Ani příkopy dvou světových válek a studené války nebyly natolik hluboké, aby se nakonec nedaly překonat.

Tento úspěch byl především zásluhou všech lidí na Východě i Západě, které ani desetiletí trvající konfrontace neodradila od jejich touhy po společném životě ve svobodě a míru. Spojovala je pevná víra v to, že síla práva nakonec převáží nad právem silnějšího. Byli to zejména obyvatelé tehdy nových členských zemí, kteří prokázali obdivuhodnou odvahu, když v duchu evropských hodnot změnili politiku, hospodářství i každodenní život. Jejich úspěšné a trvalé vypořádávání se s politickými změnami, proměnou společnosti, ale i s občasnými neúspěchy je nepostradatelným zdrojem zkušeností pro celou Evropu. Jejich úsilí pro nás může být vzorem i inspirací, chceme-li dnes připravit Evropskou unii na výzvy naší doby. Také z tohoto důvodu bylo přistoupení deseti nových členských států pro Evropskou unii výrazným obohacením.

Nicméně přes všechny dosažené úspěchy není důvod k přílišnému pocitu sebeuspokojení. Obavy o mír a bezpečnost, které jsme již považovali za věc dávné minulosti, se do Evropy znovu vracejí. Konflikt o Ukrajinu a nepřijatelná, mezinárodnímu právu odporující anexe Krymu ukazují, že mír a stabilita nejsou v Evropě ještě samozřejmostí, naopak je nutné o ně neustále usilovat. Dnes jde o to, zachovat velký mírový projekt evropského sjednocení a důraznou a obratnou zahraniční politikou zabránit novému rozdělení Evropy. Solidarita uplatňovaná i vůči sousedům je jedním ze základních principů, na nichž je Evropa založena. A nyní je opět čas na to poukázat.

Prvním předpokladem je pevná jednota mezi členskými státy EU. Možnosti dalšího postupu jsou pečlivě projednávány a zvažovány v kruhu všech partnerů v EU. Bezpečnost každého jednotlivého členského státu se bezprostředně dotýká i bezpečnosti všech ostatních. S vnějším světem mluvíme jedním hlasem. Právě v době krize nám ukazuje síla polického svazku, který nás spojuje, že naše vztahy jsou více než jen přátelstvím v dobrých časech.

To Evropská unie ostatně již prokázala svou reakcí na hospodářskou a finanční krizi. Ti, kdo sázeli na kolaps eurozóny, podcenili naši politickou vůli. V příštích letech musíme eurozónu dále upevnit a přitom zachovat jednotu EU bez nových dělících linií. Musíme zajistit, že se růst a zaměstnanost trvale vrátí do Evropy. A zejména jsme odhodláni bojovat se znepokojivě vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí.

Také v zahraničněpolitických energetických otázkách bychom měli hovořit jedním hlasem. Chceme posílit evropské aktivity k zajištění našeho energetického zásobování a zintenzivnit spolupráci s našimi sousedy v rámci energetického společenství. Situace na Ukrajině odhaluje, jak je důležité dále diverzifikovat zdroje, dodavatele i transportní cesty energií, zvyšovat energetickou účinnost a posilovat vzájemnou solidaritu. Evropská komise již byla pověřena, aby vypracovala komplexní plán na snížení energetické závislosti EU.

V Evropě jsme již dosáhli mnohého, a to se týká nejen společného trhu, z něhož dnes profituje více než 500 milionů občanů. Volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb posiluje konkurenceschopnost Evropy. Z těchto čtyř svobod mají užitek nejen ekonomiky členských států, ale i každý jednotlivý občan. Neméně důležité ale je, že lidé v Evropě vytvářejí prostřednictvím společných projektů evropskou vědu, literaturu a umění. Takováto lidská setkávání vdechují evropské myšlence život a transformují hospodářskou unii do společenství sdílených hodnot, míru a solidarity.

Tyto principy byly základem pro rozšíření Evropské unie před deseti lety a dodnes nepřestávají přitahovat ostatní v evropském sousedství. Budeme podporovat naše sousedy, kteří si přejí s EU navázat užší vztahy.

V současné době čelí Evropská unie velkým výzvám doma i v zahraničí. Výzvám, které vyžadují odvahu ke změnám a kladou na nás nároky, jež se podobají těm, které byly spojeny s překonáváním evropského rozdělení před deseti lety. Stejně jako tehdy, i nyní mohou takovýchto cílů dosáhnout pouze ti, kdo mají v srdci myšlenku Evropy a její hodnoty - hledat, co nás spojuje a překonávat, co nás rozděluje. Tato otevřenost v minulosti Evropu nesmírně obohatila a musí nás nadále inspirovat ke zvládnutí výzev naší společné budoucnosti.

.