Vzpomínka na rok 1938: Český ministr zahraničí o pocitu ohrožení Ruskem

Český prezident Miloš Zeman vybočuje z linie EU a chce cestovat do Moskvy na oslavy 70. výročí vítězství SSSR nad nacistickým Německem. Česko však stojí na straně Ukrajiny, zdůrazňuje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dosud si EU zachovávala jednotu.

SZ: V konfliktu s Ruskem proti sobě stojí zastánci tvrdé linie a její odpůrci. Ke které skupině patří Česko?

Lubomír Zaorálek: Nerad bych mezi státy takto rozlišoval. Zájmem České republiky je jednotný evropský postoj.

Je Česko vzhledem k historickým zkušenostem mimořádně citlivé?

Samozřejmě. Když Rusko anektovalo Krym, řekl jsem svým kolegům z EU, že mi to připomíná rok 1938. Tehdy Německo rovněž pod záminkou ochrany jedné menšiny obsadilo pohraniční oblasti Československa. Vzpomněl jsem si také na rok 1968, tedy na potlačení Pražského jara sovětskými vojsky. Udělali jsme zkušenost s tím, že namísto práva platí síla. Naší smutnou rolí ve 20. století byla úloha nárazníkové zóny. Po První světové válce coby součást cordon sanitaire pro Francii, po Druhé světové válce jako potenciální kanónfutr pro Sovětský svaz. V roce 1989 jsme dostali šanci vzít svůj osud do vlastních rukou. Když se nyní staří strašáci vracejí, musí být náš postoj jasný.

Pro Česko by tedy nepřipadalo v úvahu přenechat Ukrajinu ruské sféře vlivu?

Rád bych žil ve světě, ve kterém o vlastním osudu nerozhodují zájmy někoho jiného. Nyní to vypadá, jako by se nárazníková zóna jednoduše posunula na východ. Po našich zkušenostech tento osud nikomu nepřeji. Moje otázka ale zní: Je spolupráce Ukrajiny s EU něco, co automaticky odporuje zájmům Ruska?

Tak je to v Rusku vnímáno.

Byla by pro Rusko špatná Ukrajina, která by se hospodářsky postavila na vlastní nohy? Zdá se, že Vladimír Putin tomu věří, ale já bych o tom rád vedl věcnou diskuzi.

Umíte si Ukrajinu představit také jako člena EU?

Všichni víme, že jsme dnes od této perspektivy velmi vzdáleni.

Ano, ale kde by dnes bylo Česko, kdyby tuto perspektivu nemělo?

Ano, pravděpodobně by dnes bylo v mnohem horší situaci. Nás ta perspektiva motivovala. Na vlastní kůži jsme zažili, jak povzbuzující to může být. Ukrajina ale stojí před větší výzvou. Nesplňuje mnoho kritérií, která jsme my splňovat museli. Byl bych ale rád, kdybychom udrželi dveře otevřené pro všechny členy Východního partnerství, kteří o to budou mít zájem.

Prezident Zeman již několikrát zpochybnil účinnost a smysl sankcí a vyjádřil pochopení pro počínání Ruska. Do jaké míry to ovlivňuje vládní politiku?

O účinnosti sankcí nelze pochybovat. I na ruské straně se hovoří o hospodářských důsledcích sankcí. Po anexi Krymu jsme nemohli jen tak složit ruce do klína. Museli jsme Rusku ukázat, že se v našich vztazích něco zásadního změnilo. Nikdy nám ale nešlo o to, abychom Rusko hospodářsky zničili.

Je vláda nadále přesvědčena o správnosti této politiky?

Já jsem se zúčastnil všech jednání vlády o této otázce a nevybavuji si žádný zásadní spor.

Podporuje Česko prodloužení hospodářských sankcí už na summitu tento čtvrtek?

Dovedu si to představit. Je ale možné i to, že využijeme čas do června k tomu, abychom viděli, jak je implementována Minská dohoda, a jestli je dodržováno příměří.

Měli by politici z EU jet na oslavy vítězství 9. května do Moskvy?

Náš prezident svou účast zdůvodňuje tak, že je zavázán mrtvým a vojákům. Já bych hledal jiný způsob uctění. Přehlídce ruských zbraní bych asistovat nechtěl. 

 

Süddeutsche Zeitung, 19.3.2015