Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek
Foto: Tiskový odbor (©MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministr Zaorálek pro Lidové noviny: Musím rozbourat nepropustný systém

 

Rozhovor ministra Lubomíra Zaorálka pro Lidové noviny ze dne 27.4.2015.

S některými lidmi jsem už teď nespokojen a hledám způsob, jak to řešit, říká Lubomír Zaorálek.

Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) čelí v posledních týdnech kritice za nabírání nových lidí na svůj úřad, u nichž není jasný přínos pro českou zahraniční politiku a jejichž hlavní kvalifikací se zdá být blízkost ČSSD.

V rozhovoru pro LN ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek tvrdí, že potřebuje lidi zvenčí, aby mohl prosadit změny navzdory aparátu. A dodává, že z kritiky koncepce zahraniční politiky si odnáší hlavně to, že neměla uniknout na veřejnost.

Polsko před víkendem rozhodlo, že na své území nevpustí Noční vlky. Nicméně několik z nich se podle některých zpráv přes hranice přeci jen dostalo. Jak se zachováme my?

Uvidíme, kolik motorkářů přijede a jak bude jejich cesta vypadat. Pakliže jich bude spíše méně, budou mít platné dokumenty a jejich průjezd Polskem proběhne v klidu, neměli bychom okolo toho dělat tance. Jsme svobodná demokratická země a nechceme nikomu a priori bránit, aby sem přijel a vyjadřoval své názory. Síla naší demokracie přece spočívá také v tom, že tohle unese.

Proč bychom ale měli takovou zkoušku podstupovat? Nemá česká policie dost jiné práce než hlídat Putinovy propagandisty na motorkách?

Mně ten průjezd připomíná Ruskou schovávanou od Kingsleyho Amise, protože tohle je taky taková schovávačka. Tváří se to jako mírumilovné, šlechetné, ale obávám se, že skutečným cílem průjezdu je buď demonstrace síly, nebo provokace, reakce na americký konvoj například. Jenže my máme méně možností než Polsko, coby vnější země Schengenu, nevpustit sem někoho, kdo bude mít platné doklady. A znova opakuji: pokud sem přece jen někdo přijede a bude dodržovat naše zákony, měli bychom to unést.

Objevujete se nyní v tisku kvůli nabírání nových lidí na ministerstvo bez výběrových řízení, v řadě případů spojených s ČSSD. K čemu česká zahraniční politika potřebuje tyhle nováčky?

Ministerstvo má okolo 1800 zaměstnanců. Za rok a čtvrt, co tu jsem, se změnilo zhruba padesát lidí na vedoucích místech. Já sám jsem si jich přivedl asi dvanáct a nejsou to žádní nepostradatelní straníci. Z těch dvanácti lidí, které jsem přijímal já, jsou jenom tři sociální demokraté. To mi přijde docela slabé. Psalo se, že tu bylo vyměněno asi 130 lidí. Ale výměna většiny z nich byla rozhodnutím generálního sekretáře ministerstva. Někteří byli přijati mými náměstky a ti, připusťme to, nesou zodpovědnost za svá personální rozhodnutí.

Tak konkrétní příklady lidí, které jste přijímal vy bez výběrového řízení: ředitel odboru správy majetku Petr Kyslík, člen ČSSD v Praze 4 a donedávna úředník pro dopravu v této městské části. A nový ředitel auditu na ministerstvu Aleš Temr, donedávna úředník v Praze 5 a bývalý předseda strany Uzdravme naši politiku, která je spojována s lobbistou Tomášem Hrdličkou. Proč byli potřební pro ministerstvo zahraničí?

Ředitelé odborů nemusí projít konkurzem, jsou na svoje místo jmenováni ministrem. A ovšem také mohou být odvoláni ministrem, předesílám. Promě bylo důležité, abych dostal na kontrolní funkce lidi zvenku, protože ministerstvo je strašně uzavřený systém. Když chcete dělat audit a kontrolovat, jak se tady zachází s majetkem, potřebujete někoho, kdo je schopen k věci přistoupit nezaujatě. Jsem si prakticky jist, že se tady vždy nezachází efektivně s penězi, že zde můžou končit až desítky milionů na investice a aktivity, u nichž pochybuji, že z nich ministerstvo něco má. Apokud chcete rozbourat ten petrifikovaný systém, potřebujete někoho zvenčí.

Členství Petra Kyslíka v ČSSD a doporučení od straníků na Aleše Temra nehrály hlavní roli?

Nemyslím, že příslušnost k politické straně je automaticky handicapem. Pány Kyslíka a Temra jsem přijímal s tím, že jsem zkoumal jejich životopisy, praxi, reference od lidí, kterým důvěřuji, a jevili se mi jako vhodní. Dostali šanci. Ale pokud zjistím, že můj úmysl dát sem někoho kompetentního zvenčí se nenaplňuje, nebo pokud mě někdo upozorní na závažná fakta, která jsem neznal, bude to mít s těmi lidmi rychlý konec.

S nástupem zákona o státní službě bude ale ty, v nichž se spletete, těžší odvolat, protože zákon staví do propuštění několik procesních bariér. Proto se lidé nyní snaží dostat do státní správy.

Bude to těžší, ale ne nemožné. A ujišťuji vás, že pro mě v žádném případě nebude zákon o státní službě něco, na základě čeho bych pak říkal, že dotyčného vlastně nemůžu odvolat.

Je pravda, že jste přijal na konzulární odbor bez výběrového řízení přítelkyni svého syna?

Bývalou přítelkyni. Ale to není důležité. Pro mě bylo důležité, že dotyčná je specialistkou v určité oblasti. Specializuje se na odebrané děti v zahraničí, byla na stáži v Haagu, umí čtyři cizí jazyky a měl jsem na ni vynikající reference ze dvou našich ministerstev, kde pracovala. Já jsem potřeboval někoho na takzvané norské děti, na další v Británii a opět: tady uvnitř ministerstva jsem nebyl schopen najít specialistu a člověka, který by se tomu chtěl věnovat. Dokážu si to obhájit.

Jak obhájíte místo pro Tomáše Vágnera, kamaráda a donedávna tajemníka vašeho náměstka Lukáše Kauckého (ČSSD)? Tomáš Vágner je nyní na služební cestě v Bruselu a čeká, až se tam pro něj na českém zastoupení při EU vytvoří nové místo, které dosud nebylo potřeba.

Uvědomuji si, že o Tomáši Vágnerovi se mnou náměstek Kaucký mluvil, ale ne tak, že bych se tomu věnoval detailně. Jak to s ním je a co bude dál, nejsem schopen teď říct. Nevím stoprocentně o každém novém zaměstnanci.

Kromě těchto lidí na ministerstvo nově přišel bývalý ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, na kterého je podané trestní oznámení, donedávna tu působil jako poradce Pavel Jaroš z ČSSD, bývalý generální sekretář, trestně stíhaný v souvislosti s korupcí na MZV z období Jana Kavana, je tu i bývalý šéf agentury CzechTrade Zdeněk Vališ. Nepopírá už sama koncentrace těchto lidí váš úmysl udělat na ministerstvu pořádek?

Nepopírá. Na té práci mi záleží. Připouštím však, že u některých lidí - a opakuji, ne všechny pracovní smlouvy jsem podepisoval já - jsem už teď nespokojen a hledám způsob, jak to řešit. Konkrétní jména teď ale neřeknu.

Odborová organizace na MZV se postavila proti nabírání nových lidí bez výběrových řízení a proti novým pravidlům školného pro děti zaměstnanců v zahraničí. Jak dopadla schůzka s odboráři?

Odbory zajímala hlavně budoucnost směrnice o školném, k nabírání nových lidí jsme se nedostali. Rozumím jim a slíbil jsem, že k nové, upravené směrnici budou mít ještě dostatek času se vyjádřit.

Minulý týden jste donesl koncepci zahraniční politiky na koaliční radu. Jak dopadla?

Nebylo to o tom, že by se koncepce schvalovala. Budeme tam ještě určité věci dopracovávat. Sejdu se jak s lidovci, tak s panem Babišem, protože ANO mělo více připomínek. Nikdo mi to ale nehodil na hlavu.

Pracovní verze koncepce vyvolala veřejnou kritiku. Co jste si z té kritiky vzal?

Podle mě se tu odehrála bouře ve sklenici vody. Domnívám se, že práce, již jsme odvedli, má určitou úroveň, a k tomu, co je v koncepci napsané, se plně hlásím.

V původní verzi byla zpochybněna podpora lidských práv v nesvobodných režimech, což bylo chápáno jako ústup od páteřní linie porevoluční zahraniční politiky. Podobně vzbudil údiv vstřícně definovaný vztah ČR k Rusku bez ohledu na současný vývoj. Nebyla to bouře ve sklenici vody. Obojí se teď korigovalo.

Já ale neuznávám, že třeba lidská práva někde byla nebo nebyla! To prostě není pravda, to jsou všechno mýty. Metoda té práce byla jiná. Všechny, kdo se na tom podíleli, jsem svolal a dvě a půl hodiny jsem jim vysvětloval, co by tam mělo být, jakým směrem by to mělo jít. Na základě této debaty začaly vznikat nějaké texty.

V pracovní verzi byl zmíněn reformní komunismus coby jeden zdroj české zahraniční politiky, za což jste byl také kritizován. Vás ta zmínka nezarazila? Nebo jste o reformním komunismu mluvil vy?

Já už nevím, jak to bylo, a mě to zas tolik nevzrušuje. Tady není atmosféra, že někdo něco napíše a já ho za to zatluču do země. Považoval jsem to za pracovní kvas, který se bude teprve redigovat. Jediné poučení z té věci, chceteli, byl způsob, jakým se to dostalo ven. To mi vadilo. S Bohuslavem Sobotkou jsme si řekli, že se nesmí veřejně diskutovat o ničem, než se my dva dohodneme, protože premiérova opora v zahraniční politice je naprosto klíčová. To se nepovedlo. Takže jsem rozhodl, že to teď budu dělat jenom já, že za to budu ručit a ven nepůjde nic jiného než to, na čem se dohodnu s premiérem.

Miloš Zeman pojede na summit Východního partnerství do Rigy v květnu, kde se bude mluvit o dlouhodobé strategii EU vůči Ukrajině, Gruzii a dalším zemím, které jsou Putinovi trnem v oku. Budete moci ovlivnit, co bude Miloš Zeman říkat?

Miloš Zeman mě sám požádal, abych mu řekl, co tam má říkat, dodám mu podklady. Loni v září na summitu NATO ve Walesu dodržel, na čem jsme se dohodli. Čekám, že se zachová stejně.

Jaká je česká ambice do Rigy? Asociační dohody s Ukrajinou nebo s Gruzií jsou stále uložené v parlamentu.

Mám ambici dokončit všechny ratifikace před 21. květnem. Ale debatu v parlamentu si musíme odpracovat. Ještě před Rigou by měl přijet do Prahy ukrajinský ministr zahraničí Klimkin a měl by vysvětlit, jak je to se zákonem o banderovcích a tak dále.

OSN teď vydala zprávu, že na milion vnitřních uprchlíků na Ukrajině chybí 250 milionů dolarů. Česko dalo necelých pět milionů korun, což je pětikoruna na člověka. Není to málo?

Dohromady jsme ale dali daleko víc, letos by mělo jít na Ukrajinu nejméně devadesát milionů a chystáme další kroky. Před létem by měl odjet na Ukrajinu nový humanitární konvoj. Půjde o tři až čtyři sanitky a rozkládací stany pro poskytování první pomoci plus zdravotní vybavení, všechno za zhruba šest milionů korun. A předpokládám, že se nezastavíme. Teď je velký tlak na navýšení peněz pro uprchlíky do jižní Evropy, protože pro Evropu je devastující přihlížet na přibývající mrtvé ve Středozemním moři a nic nedělat. Tyhle peníze se ale perou s Ukrajinou a hrozí, že nám to Ukrajinu úplně vybrakuje. Proto si myslím, že bychom my z regionu měli víc tlačit na geografickou rovnováhu při rozdělování pomoci. Domluvili jsme se ve V4, že teď budeme Ukrajinu víc zvedat na radách v EU. Lidé na Ukrajině nesmí být opuštěni, pomoc má z našeho pohledu smysl, protože my jsme první na ráně při případné uprchlické vlně. A pokud by se nám podařila udržet podpora Ukrajině, nebudeme vystaveni takovému tlaku ostatních zemí, abychom více pomáhali Středomoří.

Zvýší česká vláda pomoc Ukrajině nad rámec schválených prostředků na letošek?

Tak daleko ještě nejsme, ale vyloučit to nemohu.

***

Jsem si jist, že se tady vždy nezachází efektivně s penězi, že zde můžou končit až desítky milionů na investice a aktivity, u nichž pochybuji, že z nich ministerstvo něco má

Autor: Kateřina Šafaříková

.