Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr Lubomír Zaorálek
Foto: Antonín Nádvorník (©MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministr Zaorálek pro Lidové noviny: Ti, kdo varují, jsou v EU za zbabělce

 

Rozhovor Bohuslava Hrušky z Lidových novin s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem ze dne 25.2.2016.

Místo krizového jednání o zastavení migrační vlny spustila Evropa politické divadlo kolem ústupků Velké Británii. Pochyby a kritické názory na řešení uprchlické krize jsou v Evropě umlčovány. „Připomíná mi to situaci před invazí do Iráku. Už zase jsou okřikováni ti, kdo mají obavy, že to nezvládneme,“ říká ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

* LN Visegrádská čtyřka nedávno oslavila čtvrtstoletí existence a pokusila se prosadit plán na zřízení záložní hranice EU v Makedonii a Bulharsku. Německo to tvrdě odsoudilo a v Bruselu už se zase mluví o rozkolu Západu s Východem. Nebylo unáhlené vytahovat záložní plán, když zbytek EU věří, že kvóty a uprchlická centra zaberou?

Co bylo unáhlené a co ne, ukáže až budoucnost. Smyslem té iniciativy bylo ukázat na palčivost migrační krize na západním Balkáně. Což se částečně povedlo, protože poslední summit v Bruselu přijal usnesení k migraci, v němž se objevila věta o nutnosti urychleného zastavení migračních toků. Přál bych si ale, aby se Evropská rada víc zabývala migrační krizí, tím, co se děje v Turecku a Řecku. Poslední summit řešil situaci Velké Británie a mně opravdu vadí, že se hodiny a hodiny věnují otázce dětských přídavků místo toho, aby se řešil urgentní problém, který není dotažený do konce. Vadí mi, že nedokážeme soustředit síly na to, co je opravdu zásadní. A místo toho se hraje divadlo. Ještě k té unáhlenosti - jestliže letos v lednu přešlo přes řeckou mořskou hranici třicetkrát více lidí než za leden loňského roku, je namístě mluvit o variantách jiného řešení pro případ, že se nepodaří příliv uprchlíků zmírnit. Česko má samozřejmě zvláštní postavení, protože schengenskou hranici má jen na letišti v Ruzyni. My jsme ale od počátků připraveni pomáhat - a také pomáháme. Lidmi, penězi, materiálem, technikou. Posíláme policisty do Makedonie a do Slovinska. Angažujeme se na západním Balkáně i v Jordánsku.

* LN Zmírnila by příliv uprchlíků záložní hranice? Ta by přece mohla způsobit, že migranti nepůjdou přes sever Řecka, ale začnou hledat jiné cesty do Evropy - třeba přes Itálii nebo oklikou přes východní Balkán.

My jasně říkáme, že se na takovém řešení musejí dohodnout všechny státy EU. A že všichni musejí nejprve plnit své závazky. Právní servis EU vydal jasné stanovisko, že všechny členské země jsou zavázány odmítat uprchlíky, kteří nepožádali o azyl v první zemi vstupu. Takové pravidlo ale není dodržováno, přitom by mělo být pro všechny svaté. Ocitli jsme se v situaci, kdy se stará pravidla opouštějí, a ta nová jsme schopni přijímat jen velmi pomalu. Začíná to připomínat chaos. Já jsem přitom již loni v létě na různých jednáních připomínal, že zdaleka nečiníme to, co bychom měli. Celé mi to připomíná rok 2003, situaci před invazí do Iráku. Tehdy se také projevoval nemístný optimismus. USA věřily, že v Iráku je možné v rekordní době dvou let vybudovat demokracii. Vznikla tehdy koalice ochotných, která ten optimismus sdílela. A ti, kdo říkali, že je to hazard, byli velmi tvrdě okřikováni a válcováni. Mluvilo se o nich jako o zbabělcích, ten moralizující slovník byl opravdu tvrdý.

* LN Stejně jako dnes?

Ano. Také se velmi silně moralizuje a okřikuje. Tehdy se za zbabělce označovali ti, kdo nechtěli do Iráku. Dnes jsou tak označováni lidé, kteří říkají, že ten strach z nezvládnutí migrační krize je možná oprávněný. A že to možná opravdu nezvládneme. S tím rozdílem, že některé státy koalice ochotných už své pozice začaly opouštět, protože si uvědomily, že zvládnutí uprchlické krize je nad jejich síly.

* LN Kromě ochrany vnějších hranic EU oficiálně věří dohodě s Tureckem. I tady je třeba uvažovat o záložním řešení v případě krachu?

Jsem si absolutně jistý, že Turecko by se svou silnou armádou a policií mohlo dělat nesrovnatelně víc proti víceméně uvolněné linii mezi Tureckem a Řeckem. Po ní proudí nejen uprchlíci z válečných zón, ale i z Maroka, Pákistánu, mnoho lidí se vydává za Syřany. Sám jsem na Balkáně viděl desítky zabavených falešných pasů, které měly stejné datum vystavení. Podívejte se na prognózy, podle nichž bychom v Evropě už v polovině roku mohli mít milion uprchlíků. Turecká armáda vyhrožuje, že provede výpad do Sýrie, hrozí turecko-ruská konfrontace. Nemyslím si, že by kdokoliv z hráčů měl situaci v Sýrii pod kontrolou - teď myslím i Rusko. A to je obrovské riziko, které by znamenalo další humanitární katastrofu a další uprchlíky. Uvažovat za této situace o dalších variantách řešení je zcela legitimní. To bych si opravdu počkal, jestli naše reakce byla unáhlená.

* LN Nemrzí vás nakonec, že západní Evropa bere Česko a Visegrád jako partnera jen tehdy, pokud je řeč o ústupcích Británii, a ne jako společenství zemí, které trápí přístup k migraci?

Principiálně je správné, aby premiér Bohuslav Sobotka obhajoval principy, na nichž Evropa staví. Jde přece o to, aby si Středoevropané nepřipadali jako občané druhé kategorie. Aby se k Británii nepřidaly také třeba Německo nebo Rakousko, kde by dopady krácení dávek byly pro české občany mnohem citelnější. Takže chápu, že premiér obhajoval důstojné řešení. Byť nemám radost z toho, že se akutně neřeší především migrace.

* LN Praha pozvala na návštěvu německou kancléřku Angelu Merkelovou, uvažuje se o tom, že by se tu sešla i s lídry Visegrádu. V jaké fázi je tato smiřovací akce?

Pravidelně se setkávám s ostatními ministry zahraničí a jednám s místopředsedy Evropské komise. Mým partnerem ale není ani předseda Evropské rady Donald Tusk, ani Angela Merkelová. Upřímně řečeno se s nimi nepotkávám. Nemohu tedy potvrdit, zda Merkelová přijede, protože to my nezařizujeme. Neřekl bych ale, že je to nějaká smiřovací akce. S Německem máme intenzivní vztahy, byl tu ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, pravidelně jednám s kancléřčiným poradcem Christophem Heusgenem. Není to tedy tak, že bychom narychlo potřebovali do Prahy dostat Merkelovou a něco s ní urovnávali.

* LN Kromě plánu Visegrádu na záložní hranice na západním Balkánu se Česko v evropských médiích ocitlo také v souvislosti s kauzou libanonského obchodníka Alího Fajáda. Jaké ponaučení jste si z jeho případu vzal?

Já tajné služby neřídím, pouze s nimi spolupracuji v okamžiku, kdy v zahraničí zmizí čeští občané. V kauze Fajád je třeba zjistit, co se skutečně stalo, jestli to bylo v pořádku z hlediska českých zákonů. Na takový výsledek opravdu čekám, ostatně stejně jako jakýkoliv jiný český občan. Pokud se projeví nějaké závažné nedostatky, je třeba z toho vyvodit důsledky. Bylo by ale nefér o čemkoliv předem spekulovat.

* LN Když jsme u těch spekulací -mluvilo se také o tom, že ani role ministerstva zahraničí, které má svůj bezpečnostní odbor, nebyla bezchybná.

My se ale nemůžeme zodpovídat z toho, co se dělo v Libanonu, nejsme zodpovědní za chování českých občanů v zahraničí. S tím nemáme nic společného, nepracujeme s informacemi tajných služeb, neanalyzujeme je. Ministerstvo pravidelně upozorňuje na nebezpečné oblasti, kam není radno cestovat. Ale jestli tam nějaký český občan vyjede, je to jeho riziko. Jediné pochybení by bylo, kdybychom tvrdili, že Libanon je bezpečný. To se ale prokazatelně nestalo.

* LN Koncem ledna se otevřel nový konzulát v čínském městě Čcheng-tu. Bude se síť českých zastupitelských úřadů rozšiřovat i jinam než do Číny?

Množství našich peněz je omezené, takže jedna věc jsou přání, jiná realita. Letos se žádné nové úřady v nových destinacích nechystají. Počet úřadů zůstává dlouhodobě víceméně stejný, je ale třeba v rámci ekonomické diplomacie využívat celé sítě, která je naším pokladem. Dlouhodobě posilujeme své zastoupení v Číně a Indii, daří se nám v Japonsku a Koreji. Otevřely se nové příležitosti, což je Írán a Kuba. To je v ekonomické oblasti opravdový obrat. Rádi bychom se v příštích letech více zaměřili na Afriku. Všichni ji vidíme jako problémový kontinent, který produkuje uprchlíky. Na druhou stranu je to nejrychleji rostoucí světadíl na světě. Nejen demograficky, ale i ekonomicky. I proto se letos chystám do Nigérie a Senegalu.

* LN Zahraniční politiku nedělá jen ministerstvo zahraničí, ale také Úřad vlády a Kancelář prezidenta republiky. Jak jste spokojen se spoluprací těchto tří center?

Když jsem před dvěma roky do funkce nastupoval, nebyla situace ideální. A to jsme ještě netušili, co máme před sebou. Že vypukne krize na Ukrajině, že začne operovat Islámský stát, že bude eskalovat uprchlická krize. S prezidentem se samozřejmě v mnoha názorech lišíme, ale dokážeme se spolu věcně bavit a nepodléhat přitom žádným emocím. Snažím se plnit roli toho, kdo zahraniční politiku koordinuje tak, aby navenek udržovala základní jednotu. Pokud nebudeme v zahraničí vystupovat srozumitelně, nemáme šanci něco prosadit.

* LN Nepokračuje ale napětí v otázkách navrhování velvyslaneckých postů? Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček nedávno v LN říkal, že bude tak dlouho za vámi chodit se svou představou, až se dohodnete. Není to trochu nátlak?

Neřekl bych, že by kdokoliv zneužíval své pravomoci a zažité postupy. Rozhodně to není tak, že by někdo chodil tak dlouho, až se ucho utrhne. Jsem schopen garantovat, že když se tady na ministerstvu na nějakém jméně dohodneme, přeberu za něj i záruku.

* LN Takže Hrad přestal jako nového velvyslance na Ukrajině prosazovat Antonína Murgaše, šéfa strojírenské firmy Alta, který je prezidentovým oblíbencem?

Nečekejte, že budu komentovat jakákoliv jména, to je základní slušnost i vůči zemi, kam je diplomat vysílán. Bohužel to v Česku ne vždy platí, i když se to snažím důsledně napravovat. V této konkrétní kauze ale žádný spor nevedeme, to opravdu není problematický bod.

***

Mně opravdu vadí, že se hodiny a hodiny věnují otázce dětských přídavků místo toho, aby se řešil urgentní problém, který není dotažený do konce. Vadí mi, že nedokážeme soustředit síly na to, co je opravdu zásadní. A místo toho se hraje divadlo.

 

.