Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministr Lubomír Zaorálek pro Blesk
Foto: ©Blesk.cz
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministr Zaorálek pro Blesk: Uprchlíci se musí vrátit domů a my jim musíme pomoci

 

Rozhovor s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem v Blesku dne 8.3.2016.

PRAHA – Nápor běženců do Unie oproti loňsku neslábne. Makedonci uzavřeli hranici a na řecké straně uvízlo 14 tisíc lidí. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (59, ČSSD) však tvrdí, že se věci pomalu hýbou správným směrem.

Podle Řeků je situace na hranicích humanitární katastrofa. Jakým způsobem by měla ČR pomáhat?

„Je pravda, že tam dochází k humanitárně vážným událostem, a my se permanentně snažíme k řešení přispívat i jako země Visegrádské čtyřky (V4: Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko – pozn. red.). Pokud na té linii balkánské trasy budeme schopni všechny do toho zatáhnout, tak tu vlnu zastavíme.“

Mluvíte velmi abstraktně...

„Řekl jsem, že je třeba tu vlnu zastavit. V tuto chvíli máme rozhodnutí Evropské rady, že Evropa uzavírá tzv. balkánskou trasu. Nesouhlasím s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, která říká, že bychom měli letecky vozit uprchlíky z Turecka do Evropy a tady je dále rozdělovat. Naopak, naším úkolem je vytvářet podmínky v Sýrii, odkud je velká část uprchlíků, aby se tam mohli vrátit. Už dnes uvažujeme o tom, jakým způsobem se podílet na obnově té země.“

To je ale dlouhodobý cíl. Co s tím, že se mezitím další migranti dostávají do Unie?

„Všichni musíme mobilizovat síly a chránit hranice. My jsme to říkali v minulosti, a to nás napadali a kritizovali. A dneska Donald Tusk (předseda Evropské rady – pozn. red.) říká to samé: Nechoďte sem. My už nemáme sílu vás dále absorbovat. A tohle dosud tak jasně nikdo neřekl.“

Je ale řešením, aby neunijní země jako Makedonie určovaly, že jen pár stovek lidí denně přejde přes jejich hranici dále do Unie?

„Žádné takové jednoduché řešení neexistuje. Opravdové řešení je, že se musí zapojit všichni zastavit konfl ikt v Sýrii.“

To je strašně daleko…

„Už máme příměří, sice křehké, ale to je základ pro mírový proces. Musíme Syřany přesvědčit, že pracujeme pro to, aby se mohli do Sýrie vrátit. Další věcí je, jak zacházet s penězi. Když Wolfgang Schäuble (německý ministr financí – pozn. red.) řekl, že na integraci milionu uprchlíků potřebujeme 50 miliard eur, moje námitka je následující: Kdybych vzal ty stejné prostředky a použil je pro uprchlíky, kteří jsou dnes v táborech v Jordánsku, Libanonu či v Turecku, pro to, abych jim tam pomohl, tak to, co tady bude stačit na integraci jednoho uprchlíka, tam pomůže 20 lidem. Navíc u nás řada migrantů po čase zjistí, že prostředí je pro ně cizí, a začnou vytvářet ghetta.“

Až překvapivě to připomíná slova Miloše Zemana, který říká, že některé migranty u nás nelze integrovat.

„Dokázali jsme přijmout příchozí z bývalé Jugoslávie či Vietnamu. Že je to u některých skupin těžší, je jasná věc. Integrace je možná, pokud jsou počty lidí nízké. Jenže víme třeba, že v Německu se dnes pohybuje podle některých informací 150 tisíc uprchlíků, o nichž nikdo neví, kde jsou a co jsou zač.“

Máme tedy nějaká už nyní uplatňovaná řešení?

„My jako V4 jsme udělali, co jsme mohli. A když nám řekli: Zmlkněte, tak jsme nezmlkli. Po půl roce vývoje jsme se dokázali posunout k tomu, aby naše volání po ochraně hranic slyšeli. Absolvovali jsme debatu o tom, co vlastně dělat, která trvala nesnesitelně dlouho, a teď jsme u toho, že se přijímají opatření.“

Lze se spolehnout na Turecko a na Řecko, které mají blokovat přístup do EU přes Egejské moře?

„Turecko říká, že se snaží, a my říkáme: Je to pomalé. Protože když se podíváte na čísla, tak to pořád nevypadá, že bychom vyvinuli něco zvlášť účinného. Každý článek musíme nutit, aby dělal, co má. Dokonce souhlasíme se zapojením NATO, protože to nám pomáhá monitorovat oblast Egejského moře, kde je chaos. Je dobře, že Turkům někdo řekne: Podívejte se, my víme, jak to vypadá. Že sem ty uprchlíky kolikrát pouštíte.“

Takže se nebudou moci vymlouvat?

„Přesně tak. Další kapitola je Řecko. Do jaké míry plní, co by mělo jako hraniční země Schengenu. Řecko se chová nyní podobně, jako když procházelo ekonomickou krizí. I tady je laxní a je takovým průtokovým ohřívačem – místem, skrz které procházely tisíce.“

Jak si myslíte, že by dnes dopadlo referendum o vystoupení z Evropské unie, kdyby se konalo u nás?

„Kdyby se u nás k něčemu takovému schylovalo, bude mým úkolem lidem vysvětlit, že zvládnout migrační vlnu dokážeme, jen když budeme součástí silnějšího celku. Představa, že by se dnes kdokoliv byl schopen s migrační krizí vypořádat sám, je naprosto lichá a naivní.“

***

Nesouhlasím s názorem Merkelové, že bychom měli vozit uprchlíky do Evropy.

Řada migrantů zjistí, že prostředí je pro ně cizí, a začnou vytvářet ghetta.

Autor: Vera Renovica

Odkaz na rozhovor

.