Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Maďarsko: Moderní rezidence velvyslance

 

Principy modernistického myšlení, které se projevovaly ve významných architektonických dílech i v Maďarsku, i když ne po dlouhou dobu, se odrážejí v Bučkově architektuře, avšak jsou filtrovány osobitou soudobou koncepcí. Tato stavba, vyžadující prostor a pozornost, by byla typická v Kalifornii, ale v této frekventované oblasti budínských kopců bude představovat - zřejmě nadlouho - jedinečné dílo. Bude tomu tak i přes její vyzařující krásu. Autor: Jiří Buček z liberecké SIAL

Rezidence velvyslance

Texty a fotografie na této stránce byly k publikaci poskytnuty kanceláří SIAL v Liberci a byly již dříve zveřejněny v publikaci "Rezidence velvyslance ČR". Všechna foto Aleš Jungmann. Kliknutím na fotografie získáte větší formát.

Souvislosti
Pozemek, na němž rezidence stojí a který připadl po dělení Československa české straně, leží v malebné oblasti Budy uprostřed rezidenční vilové čtvrti vrchu Istenhegy. Mezi sousedy patří rezidence velvyslanectví Kanady a Řecka.

Na podzim roku 1995 byla vypsána architektonická soutěž obeslaná více než čtyřiceti návrhy, vítězný návrh kanceláře SIAL z Liberce se krátce po soutěži v roce 1996 začal projektovat, počátkem roku 1997 bylo v Budapešti vydáno stavební povolení. Úsporná opatření vlády tzv. balíčky realizaci o více než dva roky pozdržely. V polovině roku 1999 proběhl výběr stavební firmy a v říjnu se započalo se stavbou, která byla v srpnu 2000 hotova.

Koncept
Rezidence velvyslance

Pro návrh byla důležitá dvě základní témata ovlivněná pozemkem.

První bylo umístění objektu napříč průhledem ze vstupní části parcely a situování hlavního vstupu vose příjezdu. Druhé téma bylo položení hranolu (kmene) bytu velvyslance nad transparentními reprezentačními prostory. Dům tak vymezuje zahradě zónu veřejnou a jižně od rezidence privátní s terasami, bazénkem, altánem.

Poměrně značný výškový rozdíl mezi vstupní částí z ulice Zsolna a horním oplocením -více než 10 m -umožnil přímé propojení reprezentačních i obytných ploch s venkovními terasami v různých úrovních.

Řešení
Centrálně umístěná dvoupodlažní hala má horní přirozené osvětlení akcentované skleněným hranolem světlíku.

Přízemí slouží repre účelům, jsou zde 2 salónky, jídelna s nezbytným servisem a hostinský pokoj. První patro zahrnuje byt velvyslance s obývací a ložnicovou částí. Suterén je vyčleněn pro servisní provozy, saunu a garáž pro tři vozy. Konstrukci tvoří železobetonový skelet, šestimetrová konzola nad reprezentačními prostory je vynesena prostorovou krabicovou konstrukcí. Délka domu je 32,5 m při základní šířce tubusu 7 m. Hranol bytu velvyslance má dřevěný obklad z červeného cedru, je užit v kombinaci s pohledovým betonem korpusu
a vystupujících částí a transparentním bezreflexním zasklením repre části.

Zahrada v plynulých vlnách "golfového" trávníku s několika solitery dřevin a keřů akcentuje architekturu domu.

Jiří Buček

Rezidence velvyslance

Smysluplný dům
Pokud lze hovořit o nějaké budově v superlativech, pak právě to chci učinit. Rezidence velvyslance, kterou navrhl Jiří Buček, je architektonickým dílem mimořádného významu. Lze jen doufat, že to povede k určité změně hodnot mezi stavebníky a architekty. Buček a jeho spolupracovníci ze studia SIAL, považované za hýčkané architekty české vlády, vytvořili zcela soudobé dílo na budínských kopcích, vynikající i v mezinárodním kontextu. Tato stavba představuje typ architektury, která nemá v Maďarsku téměř obdoby. V Maďarsku sice existuje několik budov v podobném stylu, jako jsou například stavby Cságolyho, Kellera a z poslední doby Sylvestera v parku Graphisoft, nebo také budova Siemensu, kterou navrhl Lázár na základě německých standard. Nicméně je u nás stále neobvyklý takovýto druh smyslově působivé rezidence tvořené strohými tvary a výraznou racionalitou. Přední maďarští architekti raději pracují v jakémsi regionalistickém duchu. Produkují osobité stavby vytvořené z cihel nebo kamene a mající individuální rysy.

Principy modernistického myšlení, které se projevovaly ve významných architektonických dílech i v Maďarsku, i když ne po dlouhou dobu, se odrážejí v Bučkově architektuře, avšak jsou filtrovány osobitou soudobou koncepcí. Tato stavba, vyžadující prostor a pozornost, by byla typická v Kalifornii, ale v této frekventované oblasti budínských kopců bude představovat - zřejmě nadlouho - jedinečné dílo. Bude tomu tak i přes její vyzařující krásu. Budova tvořená jednoduchými bloky s čtvercovými stranami umístěnými vedle sebe je charakterizována vysokým stupněm dynamiky přes své strohé tvary, a to díky posunům rovin, jejím průnikům a důmyslnému použití stavebních materiálů. Různé textury, jako povrchy stěn připomínající architekturu pohledového betonu Louise Kahna ze šedesátých a sedmdesátých let, dřevěné obložení a koexistence kovu a skla dodávají tomuto domu smyslnosti a zároveň vyjadřují jednotlivé funkce interiéru. Buček vytvořil značně složitý dům. Na jedné straně tato budova komunikuje se svým okolím tím, že projevuje svůj interiér, alespoň v případě reprezentačního recepčního prostoru v přízemí a mostu z kovu a skla spojujícího obě křídla v horním patře, nádherného pro účely oficiálních recepcí. Zbytek interiéru je však zcela skryt očím návštěvníků. Toho je dosaženo především uplatněním koncepce mobilních interiérů, která umožňuje různým způsobem přetvářet prostorné a vzdušné, pečlivě utvořené interiéry s přirozeným stropním osvětlením a velkými prosklenými plochami, pomocí zabudovaných posuvných stěn působících jako příčky. Interiéry lze buď rozdělit do menších samostatných místností, nebo spojit do jediného rozsáhlého prostoru. Průhlednost, ústřední rys celého domu, nejen spojuje interiér s exteriérem, ale také výrazně zviditelňuje křídla obklopující ústřední dvoupodlažní recepční prostor jejich vizuálním spojením, takže se interiér stává souvislým a pulzujícím obytným prostorem.

Uliční fronta má co možná nejprostší vzhled. Pravidelnost horizontálních rovin je porušena jediným prvkem, a to ostřím kolmé betonové stěny vedle schodiště. Když procházíme kolem domu a pečlivě upravené zahrady, můžeme nalézt ještě mnohem více vzrušující a proměnlivý pohled. Právě tam je zřejmé, že je budova vytvořena z bloků umístěných vedle sebe s mírnými posuny úrovní, z nichž některé přímo navazují na zeleň prostřednictvím prostorných teras. V jednom rohu zahrady se nachází betonový objekt, který vypadá jako pergola milénia, a malý bazén ve svém betonovém loži násobí téměř slavnostní malebný obraz. Všude je řád, mír a klid díky vyvážené architektuře, především s jejím jemným systémem nástrojů a prostředků, které, doufejme, se stanou normou i v Mad'arsku.

Cecílla Lovas, Octogón 2000/5

Údaje:

autor stavby: SIAL architekti a inženýři s.r.o. Liberec architekt Jiří Buček

stavební část: Miroslav Španihel, Josef Franc, Pavlína Švecová
statika: Zdeněk Patrman, Vít Hušek
interiér: Ivan Kroupa, Radka Exnerová
zahradní a venkovní úpravy Kateřina Tomanová
TZB: SIL s.r.o. Liberec, zdravotní technika: Vladimír Rais, Lucie Baldová; elektro: Petr Benda, Martin Pelc; vzduchotechnika: Michal Andrle, Jan Burgr; vytápění: Andrej Mindžák, Radek Hořejší; EZS: Karel Diepold, Jarmila Hrubá; kuchyňská zařízení: Michal Bouda; požární ochrana: Jan Trafina

autorizace: Puhl Antal Építézs Irodája kft.
stavebník: Ministerstvo zahraničních věcí ČR odborný garant Václav Zelenka
technický dozor investora: Typaz s.r.o., jednatel František Hirsch, Stanislav Horsák, Ladislav Hadobáš
hlavní dodavatel
IPS a.s., divize 03 ředitel Jiří Čadek
stavbyvedoucí Vladimír Krch, Petr Flek, Miloslav Vacek
subdodavatelé stavby
ZTI a úT: IPS a.s. OZ 03, středisko 01; VZT: IPS a.s. OZ03, středisko 05; HSV: T&O s.r.o. Komárno
František Varga, Dioniz Szegi,
VVF kft. Komárno-lstván Sumegh;
prosklenné stěny a ocelové konstrukce: Mechanika Prostějov v.d.;
kamenické práce: Slezský kámen a.s., Jeseník
dodavatel interiéru: Techo a.s., Jan Svatoš, Pavel Matoušek
subdodavatelé interiéru: dýhované části: Interio Litomyšl otočné příčky: Čekov, technologie kuchyně: Miele Center Stopka
zastavěná plocha 358 m2
užitná plocha 648 m2
rok zpracování projektu: soutěž 1995, projekt 1996-1997
rok realizace stavby 11/1999 -8/2000

.