Ignác František Platzer je znám také jako autor soch v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Téma Herkula si Platzer později zopakoval v sochách umístěných na pilířích při vstupu na 1. nádvoří Pražského hradu. Herkules byl v Habsburské monarchii 1. poloviny 18. století oblíbeným výtvarným námětem. Byl totiž personifikací, tedy symbolickým zpodobením císaře Karla VI. (1711–1740). Karel VI. byl stylizován do podoby antického hrdiny na upomínku vítězných válek, v nichž porážel Turky a vyháněl je z Evropy, kterou po staletí okupovali. Platzerova socha Herkula zdobila původně zahradní průčelí paláce. Vzhledem k tomu, že je vytvořena z tradičního materiálu středoevropských barokních soch, pískovce, odolává špatně povětrnostním vlivům. Byla tak přemístěna do vestibulu a na zahradním průčelí nahrazena kopií. Zajímavá je skutečnost, že místo, kde dnes stojí originální Herkules mělo svou sochařskou výzdobu už za časů Černínů. Asi od roku 1719 stála ve vestibulu socha Merkur s Andronikou a Kupidem od nejslavnějšího pražské barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Ta se ovšem do dnešních dob nedochovala.