Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

English Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Orientální salón

 

V 1. patře Černínského paláce se nacházejí reprezentační místnosti, které slouží pro jednání s představiteli zahraničních delegací a pro interní jednání pracovníků ministerstva. V původním barokním paláci byly do 1. prvního patra situovány komnaty hraběte a hraběnky. Z původního zařízení se téměř nic nedochovalo.

 

 

 

 

Při meziválečné rekonstrukci paláce jmenovalo ministerstvo zahraničních věcí speciálního úředníka, který měl na starosti vybavení paláce mobiliářem. Skvělým tahem bylo, že si pro tuto funkci vybralo umělce, u něhož se dal očekávat vytříbený vkus. Byl jím pražský malíř Jaromír Stretti-Zamponi. Stretti-Zamponi rozhodoval o nákupu starožitností a určoval design nově zařizovaných reprezentačních místností. Každému salónu dodal specifický charakter. Orientální salón zdobí  tapisérie Květen–Červen. Jde o součást cyklu šestí tapisérií, z nichž každá zachycuje dvojici měsíců. Tapisérie ze slavné dílny vlámského Jodoca de Vos vytvořené v Bruselu kolem roku 1710 patřily původně do majetku rodu Černínů. Z černínského majetku se v polovině 18. století dostaly do vlastnictví spřízněného rodu Lobkoviců. Celý cyklus tapisérií byl zakoupen v roce 1928 z pozůstalosti Jiřího Kristiána knížete z Lobkovic a dostal se tak vlastně zpět na místo svého původního určení, do Černínského paláce. Tapisérie Květen–Červen nese v horní části označení MAIUS IUNIUS. Figurální scéna alegoricky ztvárňuje oba měsíce. Mezi alegoriemi dominují postavy znázorňující znamení zvěrokruhu začínající v daných měsících. Nalevo sedí okřídlená žena objímající blížence, jak zní staré označení dvojčat (květen), napravo stojí okřídlená žena držící raka (červen). Nejcharakterističtější výzdobu Orientálního salónu ale představují orientální a orientalizující kusy nábytku. Nejcennější je japonská šperkovnice z konce 17. století. Možná překvapí svou až neokázalou prostotou. Honosněji působí tzv. šinoazérie a japonérie, které se vyráběly v Evropě v 18. a 19. století a snažily se evokovat umění Dálného východu v podobě, která byla blízká Evropanům. Jako příklad šinoazérie může sloužit lakovaná zlacená skříňka, která byla vyrobena v Anglii kolem roku 1740.

.