Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Milan Hodža

 

18. 12. 193529. 2. 1936  2. ministr zahraničí Československa, současně premiérem Československa až do demise dne 22. 9. 1938. Ministrem a premiérem za Agrární stranu (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu). Přispěl i k sepsání Martinské deklarace, která prosazovala spojení Slovenska s Čechy.

1. 2. 1878 Sučany (okr. Martin, SK)27. 6. 1944 Clearwater (USA)

Slovenský politik a státník, novinář a publicista. Pocházel ze staré vlastenecké evangelické rodiny, politicky vyšel z okruhu hlasistů. 1896–1998 studoval práva na budapešťské universitě, 1916–1918 filosofii na universitě ve Vídni, kde dosáhl doktorátu.

Od 1921 profesor novověkých slovenských dějin na Filosofické fakultě University Komenského v Bratislavě. 1900–1902 vydavatel a redaktor Slovenského deníka, 1903–1914 Slovenského týždenníka v Budapešti. 1905–1910 poslanec uherského sněmu. Od 1906 místopředseda Slovenské národní strany, prosazoval zvláště zájmy slovenských zemědělců; od 1910 usiloval o založení samostatné slovenské agrární strany a orientoval se na spolupráci s českými agrárníky. Navázal kontakty s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d'Este a snažil se využít jeho protimad'arských antipatií ve prospěch slovenských národních zájmů a programu federalizace Uher. V roce 1918 přispěl k sepsání Martinské deklarace, která prosazovala spojení Slovenska s Čechy v československém státě.

1918–1938 vůdčí představitel agrární strany na Slovensku, 1920–1938 předseda jejího celostátního výboru, 1918–1938 poslanec NS. 1918–1919 zástupce čs. vlády v Budapešti, 1919–1920 a 1926–1927 ministr pro sjednocení zákonů, 1922–1926 a 1932–1935 ministr zemědělství, 1926–1929 ministr školství;

1935–1938 předseda vlády, 1936 současně krátce ministr zahraničních věcí. 1924 zakladatel a do 1934 předseda Čs. akademie zemědělské; stoupenec řízeného hospodářství v zemědělské výrobě (1934 prosadil obilní monopol). 1926 hlavní iniciátor vytvoření vlády tzv. panské koalice 30. letech vystupoval s plánem hlubší součinnosti podunajských států, zejména v hospodářské oblasti, směřující k vytvoření tzv. podunajské federace. Jako předseda vlády uzavřel 18. 2. 1937 dohodu s německými aktivistickými stranami a 1938 vedl neúspěšná jednání s představiteli Sudetoněmecké strany a Hlinkovy slovenské ľudové strany. Jeho vláda přijala 21. 9. 1938 berchtesgadenské ultimátum a 22. 9. 1938 odstoupila.

Po Mnichovu emigroval Hodža do Francie, kde 1939 založil Slovenskou národní radu jako opoziční platformu vůči Čs. národnímu výboru v Paříži, s nímž se rozcházel zejména v národnostní otázce a přístupu k česko-slovenskému poměru. 1940 odmítl funkci místopředsedy Státní rady čs. v Londýně a 1941 odešel do USA, kde propagoval projekt poválečné federace podunajských států pod patronací USA. Zemřel 27. června 1944 na Floridě (Clearwater) a byl pochován na českém hřbitově v Chicagu. Pohřební řeč tehdy pronesl ministr zahraničních věcí československé exilové vlády Jan Masaryk.

Přesně 58 let po pohřbu v Chicagu byly na základě Hodžova přání jeho ostatky převezeny z Chicaga na Slovensko, kde byly slavnostně uloženy na Národnom cintoríne v Martině dne 28. června 2002.


Citace:

Hodža k československé otázce
„Nehovorme o národe československom. Sme buď Česi alebo Slováci, ale nemôžeme byť Čechoslováci. Sme občania československého štátu, máme spoločné československé štátne občianstvo, ale sme dva národy.“, Milan Hodža: Slovenský týždenník, č.3, 21. 2. 1921

Hodža ke slavismu
Našemu reálnemu slavizmu najbližším úkolom je duševná a kultúrna jednota s Čechmi a politická vzájomnosť so slovanskými národami monarchie. To je náš praktický, náš reálny slavizmus, Milan Hodža: K vývoju slovenskej politiky, Pešťbudín, červen 1910

 

.