Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

28. září 1923 – Vstup Etiopie do Společnosti národů

 

Datum 28. září je ze zahraničněpolitického hlediska spojeno s jednou zdánlivě nepříliš významnou událostí, která však poodhalila mocenské rozložení a imperiální ambice velmocí po skončení I. světové války.

Právě tento den uplyne devadesát let od přijetí Etiopie, první nezávislé africké země, do Společnosti národů (od ustavení Společnosti národů byla členskou zemí Jihoafrická unie, ta však byla britským dominiem a jako taková se stala zakládajícím členem spolu s Velkou Británií, byť s právem samostatného člena).

Motivace nejvýznamnějších tehdejších velmocí (Francie, Itálie a Velká Británie) na podporu vstupu Etiopie do SN či naopak pro odpor proti jejímu vstupu se sice lišily, nicméně ukázaly, že prioritou byly vždy národní zájmy těchto velmocí: jejich teritoriální aspirace a hospodářské ambice.  Právě snaha uchránit svou zemi před možným ozbrojeným zásahem jedné z těchto velmocí, které si už v roce 1906 rozdělily Etiopii na sféry vlivu, vedla etiopského regenta a dědice trůnu Ras Tafariho (od roku 1930 jako císař Haile Selassie) k tomu, že 1. srpna 1923 oficiálně požádal o vstup své země do SN. Jeho obavy nebyly bezdůvodné: člen Stálé mandátní komise Sir Frederick Lugard totiž ve zvláštním memorandu z roku 1922 upozorňoval, že Etiopie nesplňuje kritérium „civilizovaného národa“, protože není schopna řešit problém otroctví a obchodu s otroky, což bylo tehdy vnímáno jako jedna z hlavních překážek vstupu Etiopie do SN. Lugard proto doporučoval, aby se kontroly nad Etiopií ujala jedna z velmocí.

Poukazem na existenci otroctví a obchodu s otroky se proti vstupu Etiopie do SN ostře stavěla zejména Velká Británie, která argumentovala, že Etiopie ještě není dostatečně „westernizovaná“ a politicky kohezní, i když podle historiků byly reálným důvodem odmítavého postoje obavy, že jde o francouzský komplot, který má Francii – pod rouškou boje proti otroctví – zajistit dovoz zbraní do Etiopie. I Velká Británie však připouštěla, že členství v SN by Etiopii mohlo pomoci v jejím úsilí „poskočit na stupni civilizace“. Francie zase vnímala britskou kritiku otroctví v Etiopii jako záminku Velké Británie pro otevřenou intervenci a právě členství Etiopie v SN mělo takové intervenci zabránit, podobně jako případné intervenci italské. Postoje Itálie, třetí zainteresované velmoci, se měnily. Zpočátku se stavěla proti, později své stanovisko změnila a naopak vzdala hold „prastaré etiopské křesťanské civilizaci“ a postavila se za její přijetí. Není bez zajímavosti, že v této souvislosti – zřejmě vůbec poprvé na mezinárodním fóru - zazněly obavy z rostoucí expanze islámu šířeného v zemích sousedících s Etiopií. Poté, co Etiopie přijala závazek zahájit boj proti otroctví a obchodu s otroky, byl její vstup do SN právě 28. září 1923 jednohlasně schválen všemi členskými zeměmi, byť – podle historiků – britský delegát tak učinil jen velmi neochotně, a to jen proto, aby Velká Británie nebyla jedinou zemí, která vstupu brání.

Jak se záhy ukázalo, ani vstup do SN neuchránil Etiopii před italskou invazí a tzv. italsko-habešský konflikt propuklý v roce 1935 naplno odkryl slabiny SN v oblasti kolektivní bezpečnosti. Italská agrese porušila jeden z úhelných kamenů, na kterých idea SN stála, a to zákaz agrese mezi členskými zeměmi. V důsledku parciálních zájmů jednotlivých států však SN nebyla schopna přijmout dostatečně účinné kroky, které by takovou agresi zastavily. Na řešení této krize mělo svůj aktivní podíl i Československo, resp. osobně Edvard Beneš. Právě v této době předsedal SN a v říjnu 1935 na její půdě „bez rezerv a vydatně přispíval… pro uplatnění sankcí proti útočníkovi“, tj. Itálii, a to navzdory rozhodné kritice, které se mu za to dostalo od československé pravice (srv. E. Beneš, Paměti, Praha 2004). Brzy se však ukázalo, že tyto sankce byly bezzubé a neodradily Itálii od okupace Etiopie. Postoj velmocí, které právě tímto konfliktem zahájily pro Evropu a svět tak osudovou politiku appeasementu, nezměnil ani císař Haile Selassie svým emotivním projevem na půdě SN dne 30. června 1936, který zakončil prorockými slovy: „Dnes jsme to my, zítra to budete vy.“ Po letech, v roce 1942, napsal císař Benešovi dopis, ve kterém vysoce ocenil tehdejší oficiální postoj Československa (orig. v archivu MZV).

Vstup Etiopie do SN měl přinejmenším ještě jeden důležitý obecnější důsledek: zvýšený zájem o otázku otroctví vyvolaný právě situací v Etiopii přispěl k intenzivnějšímu monitorování této problematiky na celosvětové úrovni. V roce 1924 na podnět Výboru SN došlo k vytvoření tzv. Dočasné komise pro otroctví (Temporary Slavery Commission), která o rok později všem státům doporučila odstranit zakotvení otroctví ze svých právních systémů.  Konečně 25. září 1926 se rostoucí zájem mezinárodní veřejnosti o otroctví promítl do přijetí mezinárodní konvence na potlačení obchodu s otroky a otroctví (Convention to Suppress the Slave Trade and Slavery), která vešla v platnost dnem registrace u Společnosti národů 9. března 1927. 

Pozn. autora: Vstup Etiopie do Společnosti národů ukazuje na tehdy běžnou praxi rozdělovat země světa podle hodnotových systémů tzv. západní společnosti na „civilizované“ a „necivilizované“, aniž byla stanovena přesnější kritéria pojmu „civilizace“. Není bez zajímavosti, že obdobné dělení i dnes přetrvává v mezinárodním právu: čl. 38 (1) platného Statutu Mezinárodního soudního dvora v Haagu doporučuje použít jako jeden z pramenů mezinárodního práva mj. „obecné principy práva uznávané civilizovanými národy“ („the general principles of law recognized by civilized nations“), a to navzdory skutečnosti, že mezinárodněprávní komise OSN už v roce 1949 rozhodla, aby termín „civilizované země“ nebyl nadále užíván.

Etiopská delegace v den podpisu vstupu Etiopie za člena Společnosti národů, Ženeva 28. září 1923, zleva: Robert Linant de Bellefonds, Dedjazinatch Nadeon, Ato Fasika

Text: Ivan Dubovický, pracovník Ministerstva zahraničních věcí ČR

.