Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

RAŠÍN Miroslav

 

(17. 3. 1904, Praha – prosinec 1964, Rio de Janeiro, Brazílie)
 
 

Syn známého českého mladočeského politika a pozdějšího čs. ministra financí Aloise Rašína vystudoval gymnázium (1922) a následně práva a národní hospodářství na PrF UK (JUDr. 1926), poté (a po získání nezbytné praxe) se živil jako advokát. Na počátku německé okupace byl uvězněn (jeho bratr Ladislav Rašín náležel k zakladatelům občanského odboje a později byl umučen), později žil pod dohledem gestapa. V červenci 1945 byl přijat do obnovované čs. diplomacie (1. 9. 1945 jmenován vrchním odborovým radou), přičemž se zpočátku věnoval především záležitostem reparací a válečných odškodnění, o nichž publikoval i zvláštní studie a podrobnou analýzu (Dohoda o německých reparacích /1946/). Počátkem ledna 1947 byl jmenován prvním čs. vyslancem v Uruguaji, v Montevideu pak působil do počátku června 1948, kdy (v souvislosti s rezignací prezidenta) sám na úřad rezignoval, odmítal ale v následujících týdnech vydat legaci nově vyslanému úředníku komunistické vlády K. Hoyerovi (viz).  Uruguajská vláda zpočátku nepřestala MR uznávat za legitimního zástupce ČSR a kauza byla dořešena teprve v polovině následujícího roku, kdy čs. vláda jmenovala novým vyslancem v Montevideu  v Argentině A. Kunošiho (viz). MR později odjel do Brazílie a zapojil se do aktivit nového čs. exilu; stal se členem Rady svobodného Československa a zůstal aktivní i publicisticky. Část jeho textů byla později shrnuta do souboru: Uhlem na oblohu. New York 1961.

 

Lit.: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta, sv. I., Curych 1983, s. 145–146. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 204

 

.