Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Klára Vraštilová

 

Do roku 2021 působila v unijní misi EUCAP Sahel Niger. 

Co Vás motivovalo přihlásit se do unijní mise v Nigeru jako civilní expert? Měla jste již s regionem nebo s oborem krizového managementu nějaké zkušenosti?

Oslovila mě především náplň práce. Dlouhodobě se zajímám o téma bezpečnosti, dodržovaní lidských práv a právního státu obecně v Subsaharské Africe. Jako expertka v oblasti občanské společnosti jsem měla jedinečnou možnost spolupracovat jak se zástupci místních občanských iniciativ, tak se samotnými představiteli nigerských bezpečnostních složek. Chtěla jsem také získat zkušenost z práce v instituci EU. Před tím, než jsem nastoupila na misi v Nigeru, jsem pracovala dva roky na humanitárních a lidskoprávních projektech v Demokratické republice Kongo.


V čem spočívají hlavní rozdíly mezi činností humanitárního pracovníka a civilního experta?

Domnívám se, že humanitární pracovník i civilní expert mají podobné cíle, ale nahlíží na věci z odlišné perspektivy. Humanitární pracovník se pohybuje vice v terénu a má přehled o tom, jaké jsou potřeby jednotlivých skupin obyvatelstva a může na základě aktuální situace okamžitě alokovat materiální, finanční či poradenskou pomoc. Civilní expert spolupracuje s hlavními státními a mezinárodními aktéry v zemi a v regionu a má moznost i prostředky prosadit strukturálnější změny ve prospěch ohrožených skupin obyvatelstva. Ideální samozřejmě je, pokud humanitární pracovníci spolupracují s civilními experty a naopak.


Jak dlouho jste v zemi působila jako civilní expert? Jaké byly Vaše hlavní úkoly v rámci EUCAP Sahel v Nigeru?

Na misi jsem pracovala dva roky. Identifikovala jsem možné partnery z řad místních organizací občanské společnosti, zejména mládežnických a ženských spolků, zástupců náboženských a etnických skupin a univerzit. V rámci mandátu mise, který si dává za cíl posílení a zefektivnění nigerských bezpečnostních složek, jsem navrhovala a realizovala projekty a aktivity zaměřené na budování důvěry mezi představiteli bezpečnostních složek a místními komunitami, zejména zlepšení jejich vzájemné komunikace a informovanosti. Spolupracovala jsem s místními i mezinárodními partnery, kteří se specializují na ochranu lidských práv a prosazovaní právního státu. Koordinovala jsem společné aktivity se zástupci Delegace EU v Nigeru a kolegy, kteří působí v regionu (např. z EUCAP Sahel Mali nebo RACC). Navrhla jsem strategii spolupráce mise se zástupci občanské společnosti po dobu mandátu mise.


Po stažení vojsk USA a NATO z Afghánistánu se očekává i diskuse o zahraničních intervencích EU, zejména vojenských, ale i civilních. Co podle Vás hovoří pro či proti civilnímu angažmá EU a co považujete za hlavní přínos mise, v níž jste působila?

To je velmi komplexní otázka a já ji mohu posoudit pouze optikou mojí pozice, civilní expertky v oblasti občanské společnosti. Niger nikdy v historii nezažil tak mohutný vzestup ozbrojeného násilí a kriminality jako v posledních letech. Nejvíc obětí je v řadách civilního obyvatelstva a stát jim často nedokáže zajistit potřebnou oporu. Samotné nigerské bezpečnostní složky byly opakovaně kritizovány za nečinnost nebo za zneužívání své moci na úkor civilistů. Zástupci sahelské občanské společnosti vyzvali vedení státu k posílení kapacit bezpečnostních složek k ochraně obyvatel v odlehlých oblastech, které jsou vydány na pospas teroristickým útokům. Tyto výzvy však zůstaly bez odezvy. Organizace občanské společnosti se dostaly do patové situace, kdy nejsou samy schopny mobilizovat veřejnost k ovlivnění politické debaty. Zásadní roli tu proto hrají mezinárodní aktéři, včetně civilní mise EU, kteří dohlíží na aplikaci zákonů na ochranu lidských práv a prosazují mechanismy sankci v případě jejich nedodržovaní. Civilní mise EU má v rámci podpory místních bezpečnostních složek v boji proti terorismu jedinečnou moznost podpořit navazování vztahu důvěry mezi policisty, četníky či národní gardy a nigerským civilním obyvatelstvem, která vede k efektivní komunikaci a vzájemné spolupráci.


Jak byste popsala bezpečnostní situaci v zemi?

Bezpečnostní situace v zemi je dlouhodobě napjatá, zejména v pohraničních oblastech. Je to dáno kombinací několika faktorů: (1) politická nestabilita, nerespektování právního státu a ochrany lidských práv, (2) zvýšení kriminality, včetně organizovaného zločinu jako je obchod s lidmi či teroristických útoků namířených proti místní populaci, (3) klimatická změna a stále větší nedostatek přírodních zdrojů potravy a pitné vody, (4) extrémní chudoba a (5) špatná infrastruktura. Všechny jmenované faktory vedou k stále masivnějším přesunům obyvatelstva a častým konfliktům. V oblasti kolem jezera Čad, kde operuje Boko Haram, propukla bezpečnostní krize, která se projevuje pravidelnými útoky namířenými proti civilnímu obyvatelstvu. Teroristické útoky a mezikomunitní a etnické konflikty se během posledních dvou let znásobily také na hranicích mezi Nigerem, Mali a Burkina Faso. Niger se stal významnou tranzitní zemí pro migranty cestující na sever Afriky a do oblasti Středozemí po pádu Kaddáfího režimu v Libyi v roce 2011. V roce 2014 se k nim přidali migranti z Alžírska a ti, kteří byli vyhoštěni z Libye. Niger ratifikoval řadu mezinárodních dohod zaručujících dodržování lidských práv migrantů a ukončení organizovaného zločinu a obchodu s lidmi, dále také základní dohody zakazující např. dětskou práci. Stále je však předmětem diskuze, do jaké míry a zda vůbec jsou tyto dohody v praxi dodržovány.  


Jakým způsobem Vás ovlivnilo působení v misi ve smyslu osobního rozvoje či profesního směřování?

Možnost nahlédnout do fungování mise Evropské unie pro mě byla velmi obohacující.  Oslovila mě práce v oblasti bezpečnosti, domnívám se, že jde v Sahelu o naprosto zásadní téma, kterému by měla byt věnována větší mezinárodní pozornost. Zajímavá je i zkušenost z práce v mezinárodním tymu v kulturně velmi odlišné zemi.
 

ČR se aktivně snaží navyšovat zastoupení svých expertů a expertek v civilních misích EU. Mohla byste poskytnout nějakou radu nebo doporučení pro možné kandidáty či kandidátky?

Zaleží na konkrétní pozici. Obecně lze říci, že je dobré mít přehled o bezpečnostní a politické situaci ve vybraných zemích, kde civilní mise působí a o fungování jednotlivých struktur EU. Jazyková způsobilost a zkušenost s prací v mezinárodním týmu je určitě velkou výhodou.

 

ESN2

ESN2

ESN3

ESN3

ESN4

ESN4

 

ESN6

ESN6

.