Ondřej Hajn
13.07.2022 / 10:45 | Aktualizováno: 15.07.2022 / 13:38
Ondřej Hajn působil od října 2021 do dubna 2022 ve Specializovaných senátech kosovských soudů a Kanceláři specializovaného žalobce v Haagu jako stážista v oddělení komunikace s podporou Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Ondřej Hajn v minulosti působil na několika dalších pozicích, jako například na pozici Liaison Officer při Rakouském spolkovém kancléřství v rámci Rakouského předsednictví Rady EU.
Jak jste se dozvěděl o možnosti absolvovat stáž s podporou Ministerstva zahraničních věcí?
O možnosti absolvovat stáž u Specializovaných senátů kosovských soudů a Kanceláři specializovaného žalobce s podporou Ministerstva zahraničích věcí ČR jsem se dozvěděl prostřednictvím webového portálu ESVA (Evropská služba pro vnější činnost). Na tomto webu jsou pravidelně zveřejňovány volné pozice umístěné přímo v Bruselu, nebo v jedné z misí. V době vypsání těchto volných pozic jsem žil a pracoval v nizozemském Haagu, kde mají Specializované senáty své sídlo, takže vše krásně zapadlo a rozhodl jsem se přihlásit. V porovnání s jinými výběrovými řízeními, které jsem za svou profesní kariéru absolvoval, jsem velmi ocenil, že jsem získal podporu České republiky, tzv. „secondment“ - jak je známo v žargonu EU. To jsem vnímal jako velké pozitivum, které přispělo k rozhodnutí ucházet se o tuto pozici.
Co bylo náplní Vaší práce?
V rámci stáže jsem působil v oddělení pro Veřejné informace a komunikace, přesněji v kanceláři pro vnější komunikaci a vztahy. Mé působení v tomto oddělení bylo logické především z důvodu mého předchozího studia diplomacie a mezinárodních vztahů na Leidenské univerzitě a na Institutu Clingendael v nizozemském Haagu. Hned po svém nástupu jsem měl možnost se podílet na zdokonalování komunikačních strategií Specializovaných senátů a na tvorbě nových koncepcí pro komunikaci se širší veřejností i médii. V tomto duchu jsem navrhnul několik změn, které byly později velmi úspěšně implementovány. Za zmínění stojí například má koncepce soutěže esejí pro studenty práv z Kosova. Mimo to jsem se také aktivně podílel na plánování misí přímo v Kosovu. Cílem bylo především seznamovat širší kosovskou veřejnost s naší prací a s aktuálním vývojem všech případů před Specializovanými senáty. Mým úkolem byla jednak komunikace s partnerskými nevládními organizacemi přímo v Kosovu, které nám v plánování asistovaly, ale i příprava prezentací, tematického zaměření a dalších dílčích úkonů nezbytných pro úspěšnou misi. V rámci kanceláře jsem se však nesoustředil pouze na kosovskou veřejnost, ale i na další různé zainteresované skupiny napříč Evropou, především z řad studentů a expertů na mezinárodní a trestní právo.
V neposlední řadě jsem si vyzkoušel mnoho dalších činností spjatých s fungováním komunikačního oddělení, například draftování různých dokumentů, reportování o celé řadě problémů, či příprava celé řady briefingů a jiných akcí. Získal jsem tak i nové znalosti, schopnosti a dovednosti. Rád bych zmínil jednu konkrétní, a to je postprodukce videí.
Proč je podle Vás činnost oddělení komunikace pro Specializované senáty kosovských soudů důležitá?
Komunikace jakékoli (mezi)národní instituce jsou alfou a omegou jejího fungování. Pro většinu široké veřejnosti je znalost těchto institucí, či jejich mandátu, velmi limitovaná a netransparentní. Komunikační oddělení jsou zde mimo jiné proto, aby pomohla toto překonat – rozumějte neznalost či jakousi informační vzdálenost – a aby následně přispěla k větší transparentnosti a informovanosti. Je to o to důležitější v případech soudů či jiných specializovaných institucí, které se zaobírají citlivou tematikou, což válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou. Mimo to, komunikační oddělení v rámci Specializovaných senátů taktéž do jisté míry funguje jako jakýsi vzdělávací orgán, jež má za cíl rozvinout povědomí širší veřejnosti o nejaktuálnějším vývoji v rámci Komor. Obecně se pak jedná i o rozvoj povědomí a úskalí stran problematiky mezinárodního a mezinárodně-trestního práva. Díky pravidelnému kontaktu s širokou veřejností z místa, kde se ony zločiny udály, mohou obdobná komunikační oddělení taktéž poskytnout velmi cennou zpětnou vazbu na fungování a náplň mandátů z pohledu lidí, jež jsou prací takové instituce ovlivněni zcela přímo.
Považujete absolvování stáže za přínosnou zkušenost a doporučil byste ji dalším možným uchazečům? Jak by měli v případě zájmu postupovat?
Jakákoliv zkušenost z mezinárodního prostředí je neuvěřitelně přínosná v mnoha ohledech. Získáte nejen možnost pracovat na důležitých, zajímavých a relevantních tématech, která naprosto zásadně ovlivňují mezinárodní vztahy, ale máte také možnost čelit celé řadě výzev v interkulturním a dynamickém prostředí. Pro mě byla práce zajímavá především díky bezprostřednímu/osobnímu kontaktu s lidmi, kteří jsou působením Komor ovlivněni. Při práci v podobné organizaci se může často stát, že člověk skončí v jakémsi informačním vakuu. Z mého působení u Komor jsem měl však přesně opačný pocit, což mi pomohlo k bližšímu porozumění komplexnosti celé problematiky. Po každém takovém setkání jsem odcházel s novými pohledy na věc a značně rozšířenými obzory. Velmi důležitou příležitostí, kterou mi stáž dala, je samozřejmě networking, tedy navazování nových kontaktů v mezinárodním prostředí. Získané kontakty se mohou v budoucnosti stát velmi cennými. Zároveň jsem měl u Komor možnost setkat se s celou řadou velmi zajímavých a ambiciózních jedinců, kteří pak přispěli k mému rozvoji. Pokud někdo váháte, zda sebrat odvahu a vydat se do zahraničí tak říkajíc „na zkušenou“, mohu to všemi deseti jen doporučit.
To, jak postupovat, v zásadě záleží na organizaci, která obdobnou pozici nabízí. Určitě bych každému zájemci poradil pravidelně sledovat webové portály různých mezinárodních institucí, jako právě ESVA, EUROPOL, či dalších institucí EU, popřípadě i sociální síť LinkedIn. Taktéž je velmi přínosné zaregistrovat se do Národní kontaktní databáze Ministerstva zahraničních věcí ČR, které pravidelně zájemcům rozesílá možnosti mezinárodního uplatnění s podporou ČR. Zájemci by měli mít minimálně skvělou znalost anglického jazyka, a nejlépe i znalost alespoň jednoho dalšího jazyka. I když předchozí zkušenosti nejsou zpravidla potřeba, z vlastních poznatků vím, že je ke kandidátovi přistupováno s větším respektem, pokud již v mezinárodním prostředí působil. Před podáním přihlášky se vyplatí prodiskutovat motivační dopis a životopis s někým, kdo může poskytnout kvalifikované rady a tipy. Každopádně ale je to především o tom se nebát a zkoušet to, byť se to nepodaří třeba hned na poprvé. Jak řekl Winston Churchill: „Úspěch je chůze od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty nadšení. “
Jaké jsou Vaše další profesní plány?
Aktuálně se ucházím o několik pozic v diplomatickém prostředí, a to ať už v rámci Ministerstva zahraničních věcí nebo dalších mezinárodních institucí. Rád bych se do budoucna zaměřil na bezpečnostní a obrannou diplomacii, jako je například kontrola vývozu zbraní, vznikající hrozby, či boj s terorismem. Mým cílem v příštích několika letech je pak také účast v jedné z mnoha misí EU nebo NATO v zahraničí.
Upozornění:
Názory v tomto článku jsou osobními pohledy stážisty a neodráží tak nikterak pozice Specializovaných senátů kosovských soudů a Kanceláře specializovaného žalobce jako takových.