Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ondřej Hajn

 

Ondřej Hajn působil od října 2021 do dubna 2022 ve Specializovaných senátech kosovských soudů a Kanceláři specializovaného žalobce v Haagu jako stážista v oddělení komunikace s podporou Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Ondřej Hajn v minulosti působil na několika dalších pozicích, jako například na pozici Liaison Officer při Rakouském spolkovém kancléřství v rámci Rakouského předsednictví Rady EU.


Jak jste se dozvěděl o možnosti absolvovat stáž s podporou Ministerstva zahraničních věcí?

O možnosti absolvovat stáž u Specializovaných senátů kosovských soudů a Kanceláři specializovaného žalobce s podporou Ministerstva zahraničích věcí ČR jsem se dozvěděl prostřednictvím webového portálu ESVA (Evropská služba pro vnější činnost). Na tomto webu jsou pravidelně zveřejňovány volné pozice umístěné přímo v Bruselu, nebo v jedné z misí. V době vypsání těchto volných pozic jsem žil a pracoval v nizozemském Haagu, kde mají Specializované senáty své sídlo, takže vše krásně zapadlo a rozhodl jsem se přihlásit.  V porovnání s jinými výběrovými řízeními, které jsem za svou profesní kariéru absolvoval, jsem velmi ocenil, že jsem získal podporu České republiky, tzv. „secondment“ - jak je známo v žargonu EU. To jsem vnímal jako velké pozitivum, které přispělo k rozhodnutí ucházet se o tuto pozici.


Co bylo náplní Vaší práce?

V rámci stáže jsem působil v oddělení pro Veřejné informace a komunikace, přesněji v kanceláři pro vnější komunikaci a vztahy. Mé působení v tomto oddělení bylo logické především z důvodu mého předchozího studia diplomacie a mezinárodních vztahů na Leidenské univerzitě a na Institutu Clingendael v nizozemském Haagu. Hned po svém nástupu jsem měl možnost se podílet na zdokonalování komunikačních strategií Specializovaných senátů a na tvorbě nových koncepcí pro komunikaci se širší veřejností i médii. V tomto duchu jsem navrhnul několik změn, které byly později velmi úspěšně implementovány. Za zmínění stojí například má koncepce soutěže esejí pro studenty práv z Kosova. Mimo to jsem se také aktivně podílel na plánování misí přímo v Kosovu. Cílem bylo především seznamovat širší kosovskou veřejnost s naší prací a s aktuálním vývojem všech případů před Specializovanými senáty. Mým úkolem byla jednak komunikace s partnerskými nevládními organizacemi přímo v Kosovu, které nám v plánování asistovaly, ale i příprava prezentací, tematického zaměření a dalších dílčích úkonů nezbytných pro úspěšnou misi. V rámci kanceláře jsem se však nesoustředil pouze na kosovskou veřejnost, ale i na další různé zainteresované skupiny napříč Evropou, především z řad studentů a expertů na mezinárodní a trestní právo. 

V neposlední řadě jsem si vyzkoušel mnoho dalších činností spjatých s fungováním komunikačního oddělení, například draftování různých dokumentů, reportování o celé řadě problémů, či příprava celé řady briefingů a jiných akcí. Získal jsem tak i nové znalosti, schopnosti a dovednosti. Rád bych zmínil jednu konkrétní, a to je postprodukce videí.


Proč je podle Vás činnost oddělení komunikace pro Specializované senáty kosovských soudů důležitá?

Komunikace jakékoli (mezi)národní instituce jsou alfou a omegou jejího fungování. Pro většinu široké veřejnosti je znalost těchto institucí, či jejich mandátu, velmi limitovaná a netransparentní. Komunikační oddělení jsou zde mimo jiné proto, aby pomohla toto překonat – rozumějte neznalost či jakousi informační vzdálenost – a aby následně přispěla k větší transparentnosti a informovanosti. Je to o to důležitější v případech soudů či jiných specializovaných institucí, které se zaobírají citlivou tematikou, což válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou. Mimo to, komunikační oddělení v rámci Specializovaných senátů taktéž do jisté míry funguje jako jakýsi vzdělávací orgán, jež má za cíl rozvinout povědomí širší veřejnosti o nejaktuálnějším vývoji v rámci Komor. Obecně se pak jedná i o rozvoj povědomí a úskalí stran problematiky mezinárodního a mezinárodně-trestního práva. Díky pravidelnému kontaktu s širokou veřejností z místa, kde se ony zločiny udály, mohou obdobná komunikační oddělení taktéž poskytnout velmi cennou zpětnou vazbu na fungování a náplň mandátů z pohledu lidí, jež jsou prací takové instituce ovlivněni zcela přímo.


Považujete absolvování stáže za přínosnou zkušenost a doporučil byste ji dalším možným uchazečům? Jak by měli v případě zájmu postupovat?

Jakákoliv zkušenost z mezinárodního prostředí je neuvěřitelně přínosná v mnoha ohledech. Získáte nejen možnost pracovat na důležitých, zajímavých a relevantních tématech, která naprosto zásadně ovlivňují mezinárodní vztahy, ale máte také možnost čelit celé řadě výzev v interkulturním a dynamickém prostředí. Pro mě byla práce zajímavá především díky bezprostřednímu/osobnímu kontaktu s lidmi, kteří jsou působením Komor ovlivněni. Při práci v podobné organizaci se může často stát, že člověk skončí v jakémsi informačním vakuu. Z mého působení u Komor jsem měl však přesně opačný pocit, což mi pomohlo k bližšímu porozumění komplexnosti celé problematiky. Po každém takovém setkání jsem odcházel s novými pohledy na věc a značně rozšířenými obzory. Velmi důležitou příležitostí, kterou mi stáž dala, je samozřejmě networking, tedy navazování nových kontaktů v mezinárodním prostředí. Získané kontakty se mohou v budoucnosti stát velmi cennými. Zároveň jsem měl u Komor možnost setkat se s celou řadou velmi zajímavých a ambiciózních jedinců, kteří pak přispěli k mému rozvoji. Pokud někdo váháte, zda sebrat odvahu a vydat se do zahraničí tak říkajíc „na zkušenou“, mohu to všemi deseti jen doporučit.

To, jak postupovat, v zásadě záleží na organizaci, která obdobnou pozici nabízí. Určitě bych každému zájemci poradil pravidelně sledovat webové portály různých mezinárodních institucí, jako právě ESVA, EUROPOL, či dalších  institucí EU, popřípadě i sociální síť LinkedIn. Taktéž je velmi přínosné zaregistrovat se do Národní kontaktní databáze Ministerstva zahraničních věcí ČR, které pravidelně zájemcům rozesílá možnosti mezinárodního uplatnění s podporou ČR. Zájemci by měli mít minimálně skvělou znalost anglického jazyka, a nejlépe i znalost alespoň jednoho dalšího jazyka. I když předchozí zkušenosti nejsou zpravidla potřeba, z vlastních poznatků vím, že je ke kandidátovi přistupováno s větším respektem, pokud již v mezinárodním prostředí působil. Před podáním přihlášky se vyplatí prodiskutovat motivační dopis a životopis s někým, kdo může poskytnout kvalifikované rady a tipy. Každopádně ale je to především o tom se nebát a zkoušet to, byť se to nepodaří třeba hned na poprvé. Jak řekl Winston Churchill: „Úspěch je chůze od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty nadšení. “


Jaké jsou Vaše další profesní plány?

Aktuálně se ucházím o několik pozic v diplomatickém prostředí, a to ať už v rámci Ministerstva zahraničních věcí nebo dalších mezinárodních institucí. Rád bych se do budoucna zaměřil na bezpečnostní a obrannou diplomacii, jako je například kontrola vývozu zbraní, vznikající hrozby, či boj s terorismem. Mým cílem v příštích několika letech je pak také účast v jedné z mnoha misí EU nebo NATO v zahraničí.


Upozornění:
Názory v tomto článku jsou osobními pohledy stážisty a neodráží tak nikterak pozice Specializovaných senátů kosovských soudů a Kanceláře specializovaného žalobce jako takových.

KSC1

KSC1

.