Festival Jeden svět v Bruselu

Filmový festival Jeden svět  v Bruselu přilákal bezmála dva tisíce diváků. Z převážné části šlo o úředníky evropských institucí, politiky EU a zástupce mezinárodních nevládních organizací sídlících v Bruselu.

Po promítáních v kulturním centru Bozar, v budově Stálého zastoupení ČR při EU, v Evropském parlamentu, v budově Norway House, v bruselském kině Cinema Galeries a v budově Evropského výboru regionů měli diváci možnost diskutovat hosty festivalu, kterých přijelo více než třicet. Byl mezi nimi například režisér filmu Nowhere to Hide Zaradasht Ahmed, režisér filmu Prison Sisters Nima Sarvestani nebo Alex Bakker, který se podílel na filmu Transit Havana.

Festivalová porota rozhodla o nejlepším filmu, kterým se stal snímek Škádlení Goliáše (Tickling Giants). Zvláštním uznání bylo uděleno filmům Opozice a Ztraceni v Libanonu. Mimo to se letos pět festivalových filmů promítalo za pomoci bruselské novinářky Catherine Vuylsteke na střední škole Atheneum Brussel.

Festival Jeden svět v Bruselu je v neposlední řadě vítanou příležitostí pro advokační schůzky hostů festivalu z řad aktivistů, novinářů a pracovníků nevládních organizací s klíčovými pracovníky bruselských institucí.

Konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2017

V demokratických společnostech obecně panuje shoda o důležitosti lidských práv, avšak tento konsensus bývá ohrožen, když se některá lidská práva dostanou do domnělého nebo skutečného konfliktu s jinými důležitými společenskými zájmy, jako je bezpečnost, prosperita či většinový princip demokracie. Tyto konflikty a jejich řešení byly tématem letošního ročníku mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva.

Finalisty ceny Václava Havla, kterou každoročně udílí Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, se letos stali turecký právník Murat Arslan, Maďarský Helsinský výbor a Rakouský duchovní, P. Georg Sporschill. Nezávislá mezinárodní porota cenu Václava Havla udělila Muratu Aslanovi, který se však z důvodu detence nemohl zúčastnit předání ceny ani konference, která proběhla 11. října v Praze v prostorách nadace Vize 97 v kostele sv. Anny.

Na konferenci vystoupili přední domácí i zahraniční odborníci, aktivisté a politici. Konferenci zahájil Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. Po rozhovorech s finalisty následoval hlavní proslov, který přednesl Irwin Cotler, bývalý ministr spravedlnosti, vrchní státní zástupce Kanady a lidskoprávní aktivista. Následně proběhly tři panelové debaty věnované vztahu mezi lidskými právy a bezpečností, prosperitou a demokracií. Závěrečné shrnutí přednesl Karel Schwarzenberg, politik a bývalý předseda mezinárodního Helsinského výboru.

Prague European Summit 2017

V červnu 2017 v Praze proběhl v Černínském a Lobkovickém paláci třetí ročník mezinárodní konference Prague European Summit. Sedm desítek řečníků, včetně ministrů zahraničí České a Slovenské republiky Lubomíra Zaorálka a Miroslava Lajčáka, stálého představitele Rakouska při OBSE Clemense Koji a místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, diskutovalo o výzvách, před kterými v současnosti stojí Evropská Unie.

Na třídenním summitu pořádaném Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Úřadem vlády a Zastoupením Evropské komise v ČR se sešli evropští politici, zástupci byznysu, akademici, novináři i odborníci z nevládního sektoru. Hlavními tématy summitu byl vliv Ruska, USA a Číny na střední Evropu, budoucnost společného trhu a bankovní unie EU, potřeba změn zakládajících smluv EU, Brexit, či digitální jednotný trh. Diskutovalo se však i o vlivu Francie a Německa na Evropu, energetické bezpečnosti nebo transatlantických vztazích.

Účastníci summitu navíc kromě běžných plenárních panelů vystoupili také na Prague Talks, simultánně tlumočených debatách uspořádaných pro širokou veřejnost v centru Prahy, a přispěli tím k lepší informovanosti české veřejnosti o dění v evropském prostoru. K hypotetickému rozpadu Unie se vyjádřil Steven Blockmans a Jakub Dürr promluvil o Brexitu. Účastníci summitu také poskytli rozhovory českým i zahraničním novinářům.

Pražský studentský summit 2017

Dohromady více než 700 mladých lidí se zúčastnilo vzdělávacího projektu a diplomatické simulace, které pro studenty středních i vysokých škol z celé České republiky již po dvanácté pořádá česká nezisková organizace Asociace pro mezinárodní otázky. Cílem projektu je rozšířit inovativním způsobem znalosti mladých lidí o mezinárodních vztazích a české zahraniční politice, mezinárodních tématech.

V rámci Pražského studentského summitu byly v průběhu roku pro účastníky z řad studentů připraveny studijní exkurze do Německa a Rakouska. Studenti dostali také příležitost navštívit protiletecký pluk ve Strakonicích, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a zúčastnili se několika desítek setkání na zastupitelských úřadech v Praze. Po absolvování přípravných seminářů na VŠE se studenti v Praze zúčastnili dvoudenního Modelu OBSE.

Mimo to bylo uspořádáno i pět diplomatických simulací spojených s krátkým vzdělávacím programem pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií v různých krajích České republiky. Žáci zde simulovali jednání Bezpečnostní rady OSN.

Simulace jednotlivých orgánů pomohla žákům lépe pochopit provázanost mezinárodních organizací, zlepšit vlastní rétorické a prezentační dovednosti, kritické myšlení i schopnost diskutovat a motivovala účastníky k vlastnímu posunu a zejména k zájmu o mezinárodní témata a českou zahraniční politiku.

Bezpečnostní konference v roce 2017

Středisko bezpečnostní politiky (SBP) – pracovní skupina Centra pro sociální a ekonomické strategie, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze – pořádá každoročně dvě konference, jejichž cílem je rozvíjet stálý dialog s odbornou i širší veřejností o aktuálních otázkách bezpečnostní politiky v národním a mezinárodním kontextu. S podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR uspořádalo SBP v roce 2017 Jarní bezpečnostní konferenci, která proběhla 2. června pod názvem „Meče a pluhy“, a 13. Pražskou bezpečnostní konferenci, která se uskutečnila 3. listopadu a nesla název „Ekonomika a obchod: nástroje pro bezpečnější svět“.

Jarní bezpečnostní konference se zaměřila na několik klíčových okruhů: identifikaci a predikci aktuálních a budoucích hrozeb pro evropskou bezpečnost, které vyplývají v prvé řadě z regionální nestability v okolí EU, možnosti efektivnějšího využívání humanitární a rozvojové spolupráce a pomoci v kombinaci s vojenskou pomocí, mimo jiné s ohledem na závěry a doporučení Doktríny lidské bezpečnosti pro Evropu, a na problematiku posilování evropských obranných a bezpečnostních kapacit.

Pražská bezpečnostní konference se v roce 2017 věnovala expertní debatě o postavení evropské a české ekonomiky v éře globální transformace moci a vlivu, o možnostech a výzvách mezikontinentální a o regionální ekonomické spolupráce a významu ekonomické diplomacie pro ČR.

21. konference Forum 2000

Mezinárodní konference Forum 200 proběhla v říjnu 2017 v Praze současně s Festivalem demokracie. Konference s tématem „Jak posílit demokracii v nejisté době“ se zabývala oslabováním demokratických hodnot, nárůstem populismu a vlivem nových technologií a médii na demokracii.

Akce poskytla předním světovým osobnostem platformu pro otevřený dialog o stavu demokracie ve světě a přispěla k dalšímu šíření demokratických hodnot, respektu k lidským právům a tolerance mezi širokou veřejností. Kromě diskuzí v rámci uzavřených a pracovních setkání nabídla konference také návrhy, jak řešit největší výzvy současného světa a jak nejlépe koordinovat globální snahy o prosazování demokracie. Festival demokracie pomohl myšlenky a hodnoty konference šířit přístupnou a zajímavou formou mezi veřejností.

 Konference přivítala 350 řečníků a expertů a 800 návštěvníků z řad široké veřejnosti. Jako řečníci se představili Felipe Gonzáles, Vladimir Kara-Muza, Leyla Yunus, Xiao Qiang, Vincent Steckler, Nafisa al-Sabagh, Luis Almergo, Jón Gnarr, Adam Michnik, Jorge Quiroga, Zuzana Vuová, Tamara Sujú a mnoho dalších.

Řečnící se shodli, že strach a nejistota plynoucí z globálních ekonomických a technických proměn oslabují liberální demokracii. Liberální demokracie však zůstává jediným systémem vlády, který dokáže zajistit lidské svobody a vládu práva společně s ekonomickým rozvojem a sociální spravedlností. Forum 2000 proto v rámci konference spustilo svou nejnovější iniciativu Koalice pro demokratickou obnovu, která sdružuje několik desítek aktivistů, politiků a intelektuálů, kteří jsou odhodláni oživovat demokratické hodnoty.

Networking (novodobé) české diaspory

Projekt a konference „Networking (novodobé) české diaspory“ v roce 2017 volně navázaly na dva předcházející projekty a konference, kterými byly projekt „Diaspora jako partner mateřského státu“ realizovaný v roce 2016 a projekt „Heritage Schools and Diaspora“ uspořádaný v roce 2015.

Konference „Heritage Schools and Diaspora“ poukázala na roztříštěnost práce institucí a organizací, které se zabývají udržováním češtiny ve světě, a na s tím související neefektivní vynakládání prostředků, finančních i lidských.

Následný projekt a konference „Diaspora jako partner mateřského státu“ se zaměřily na těžkosti, s kterými se Češi v zahraničí setkávají v případě, že se chtějí vrátit do České republiky, a poukázaly na to, jak málo nebo vůbec se se zahraničními Čechy počítá při tvorbě nebo novelizaci zákonů počítá, jak málo nebo vůbec je využit potenciál zahraničních Čechů v oblasti mezinárodní spolupráce v jakémkoliv oboru.

Konference došla k jednoznačnému závěru, že je nutné sjednotit gesci spolupráce České republiky s vlastní diasporou pod jeden úřad a vytvořit jeden webový portál, kde se budou shromažďovat všechny relevantní informace ze strany státu směrem k Čechům žijícím v zahraničí. Klíčovou podmínkou k úspěšné spolupráci s diasporou je systémově uchopená a systematická podpora češtiny v zahraničí. Bez znalosti jazyka se nebudou Češi ze zahraničí vracet, ani nebudou mít zájem navazovat hlubší kontakty. Žádný návratový program, zacílený například na špičkové vědce v zahraničí, nebude efektivní, nebudou-li jejich potomci mluvit česky. Úsilí o získání schopných Čechů-odborníků zpět do vlasti začíná u jejich dětí, kterým stát umožní učit se česky i v zahraničí.

13. letní škola PSSI

Letní škola PSSI s názvem "NATO in The Age of Hybrid Warfare" proběhla ve dnech 9.-15. července 2017 ve Vojenské zotavovně v Měříně na Slapech. Celkem se jí zúčastnilo dvacet šest univerzitních studentů ze třinácti členských a partnerských zemí Aliance. Mezi sedmnácti přednášejícími byli představitelé NATO, zástupci členských zemí (MZV ČR, AČR, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Ministerstvo obrany Polska, poradce lotyšského prezidenta), neziskového sektoru (Europeum, Aspen Institute CE, PSSI) a médií (Rádio Svobodná Evropa). Program letní školy zahrnoval jak přednášky, tak interaktivní workshopy, na kterých se studenti seznámili s tématy zahrnujícími různé aspekty hybridních hrozeb, kterým Severoatlantická aliance musí čelit, od dezinformačních kampaní, přes kybernetickou a vesmírnou bezpečnost, po hrozby ekonomické a finanční.

Klíčovou součástí programu byla celotýdenní simulace krizového scénáře v oblasti Černého moře, v rámci které měli účastníci možnost aplikovat poznatky získané během přednášek a lépe tak pochopit potenciální dopady různých hrozeb a možnosti jak jim čelit. Letní škola dále účastníkům nabídla řadu neformálních aktivit, které studentům umožnily se blíže seznámit jak mezi sebou, tak i s přednášejícími.

Po skončení letní školy byli všichni účastníci zařazeni do Alumni programu PSSI, který sdružuje přes pět set studentů a mladých profesionálů ze všech vzdělávacích programů našeho Institutu.

Projekt Podpora zahraniční politiky České republiky při EU/NATO

Projekt „Podpora zahraniční politiky České republiky při EU/NATO“ byl pilotním projektem bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM v Bruselu podpořeným MZV. Cílem projektu bylo podpořit propagaci české zahraniční politiky a zahraničně politických pozic ČR z pozice nevládní organizace, která by vytvořila příležitosti pro setkávání a diskuzi představitelů zahraniční politiky ČR s místním publikem v Bruselu, který je centrem pro vytváření evropské politiky. Místní publikum je v evropském kontextu výjimečné kvůli vysoké koncentraci relevantních aktérů evropské, národní i nevládní sféry. 

Evropská unie čelí řadě problémů a rozdílné postoje k jejich řešení vytvářejí dojem odcizení mezi tradičními členskými státy západní Evropy a novějšími ze střední a východní Evropy. Diskuze o zahraničně-politických pozicích České republiky proto napomohly pochopení českých pozic u cílové skupiny. Vyšší viditelnost a zapojení aktérů české zahraniční politiky ve veřejných debatách v Bruselu stejně jako publikace analýz na toto téma posilují vnímání České republiky jako aktivního partnera.

 V roce 2017 byly ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU zorganizovány dvě konference pro veřejnost, jeden expertní kulatý stůl v červnu a ve spolupráci s Českou delegací při NATO pak další expertní stůl v listopadu.

Soutěž pro studenty středních škol – EuropaSecura

Vědomostní a dovednostní soutěž pro studenty středních škol EuropaSecura je zaměřena na problematiku Evropské unie, její fungování a vybrané politiky s důrazem na bezpečnostní aspekty v současném světě. Tento projekt v několika kolech otestoval a rozšířil znalostní i fyzické dovednosti středoškoláků a nabídl jim unikátní a komplexní zkušenost s danou širokou tématikou. Studenti v rámci projektu hlouběji pronikli do problematiky Evropské unie a bezpečnostní politiky, aktivně zjišťovali korektní informace a pracovali s nimi, studovali materiály, psali ucelenější texty, dávali doporučení k řešení aktuálních ozbrojených konfliktů, obhajovali je a zároveň čelili kritice ostatních soutěžících. Následně v rámci celostátního kola, které probíhalo v úzké spolupráci s Ministerstvem obrany ČR a příslušníky Armády ČR, účastníci v roli evropských diplomatů přijíždějících přímo v místě řešit fiktivní konflikt získali unikátní a přímou zkušenost s tím, jak je zajištěna česká a evropská bezpečnost, jak funguje naše armáda a jak se na politické úrovni mohou řešit některé bezpečnostní hrozby.

Soutěže EuropaSecura se účastnily tříčlenné studentské týmy studentů středních škol z celé České republiky. V roce 2017 se do této unikátní čtyřkolové soutěže přihlásilo 331 tříčlenných týmu a účastnilo se jí 915 středoškoláků. Samotný projekt měl velice pozitivní ohlasy z řad účastníků, pedagogů i partnerů. Vzhledem k úspěchu soutěže v roce 2017 začíná práce na jejím 11. ročníku, který proběhne v první polovině roku 2018.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR 2017

Ve dnech 16. a 17. září 2017 se na Letišti Leoše Janáčka Ostrava konaly XVII. Dny NATO v Ostravě a VIII. Dny Vzdušných sil Armády České republiky. Cílem akce, jejíž motto znělo „Naše bezpečnost není samozřejmost a bez bezpečnosti není prosperita“, byla veřejná prezentace co nejširší škály prostředků, kterými náš stát a jeho spojenci disponují k zajištění společné bezpečnosti.

 V rámci hlavního program, který se odehrával na Letišti Leoše Janáčka Ostrava, mohli návštěvníci i přes značnou nepřízeň počasí zhlédnout přes 200 statických ukázek, z nichž 36 tvořila letecká technika, a také více než 60 dynamických ukázek. Podle policejních odhadů navštívilo areál akce 90 000 návštěvníků. Toto číslo vzhledem jen dokazuje stálou oblibu akce u veřejnosti a lze tvrdit, že se z dlouhodobého hlediska jedná o největší bezpečnostní akci ve střední Evropě.

Mezi statickými ukázkami opět dominovaly americké bombardéry B-1B Lancer a B-52 Stratofortress, ke zhlédnutí také byl letoun CF-18 Hornet Kanadského královského letectva. Ke zlatým hřebům programu pak patřila dynamická ukázka letounu Tu-154 slovenské vládní letky. Navíc se díky účasti Kanadského královského letectva, amerických bombardérů a akrobatické skupiny Saudi Hawks Saudského královského letectva poprvé do dění na Dnech NATO v Ostravě a na Dnech Vzdušných sil AČR zapojily tři neevropské země najednou.

 Již po čtvrté byla součástí projektu také rozšířená prezentace partnerského státu. Na této pozici se letos představila Slovenská republika a bylo tak možné zhlédnout pozemní techniku hned ze čtyř států – Slovenska, Německa, Polska a České republiky. Slovensko představilo například víceúčelový stíhací letoun MiG-29, vrtulník americké výroby UH-60 Black Hawk, samohybnou houfnici Zuzana nebo také výše zmíněný dopravní letoun Tu-154.

V neposlední řadě se na programu ve velkém měřítku podíleli tradiční čeští účastníci například v podobě Armády České republiky, bezpečnostních složek a složek integrovaného záchranného systému.

IX. sympozium Česká zahraniční politika

Na mezinárodním sympoziu „Česká zahraniční politika“ se politici, akademici, odborníci, veřejnost i novináři každoročně zabývají tématy spojenými s českou zahraniční politikou a její strategickou koncepcí. Sympozium organizuje Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s Asociací pro Mezinárodní otázky, Polským institutem v Praze a organizacemi Go Think Initiative a Global Arena Research Institute.

Tématem letošního ročníku konaného v dnech 4.–5. 10. 2017 byla „odpovědnost ve světě bez vůdce“. Sympozium bylo rozděleno do osmi panelových diskuzí, ve kterých se účastníci debaty věnovali tématu odpovědnosti pokaždé z jiného úhlu pohledu. Odborníci různých národností a specializací hovořili například o očekávaných změnách české zahraniční politiky po nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, o vztahu české diplomacie k Rusku a zemím bývalého SSSR a o vlivu médií.

Mezinárodní Festival spisovatelů Praha 2017

Sedmadvacátý ročník Festivalu spisovatelů Praha se nesl v duchu motta „A příště už oheň“. Téma inspirované americkým spisovatelem a aktivistou Jamesem Baldwinem vedlo hostující spisovatele z různých koutů světa světa k  diskuzím o Evropské unii, islámu i o rasových problémech v USA.

Hlavním cílem festivalu bylo umožnit české veřejnosti, aby se setkala se světovými spisovateli. Hlavní důraz při tom spočíval na upevnění kontinuity tvůrčích myšlenek trvale obohacujících světové kulturní dědictví v oblasti literatury. V průběhu festivalu spisovatelé a diplomati diskutovali s veřejností a hledali humánní řešení současných světových problémů.

Mezi spisovateli, kteří přijeli do České republiky, byli mimo jiné rakouský spisovatel Robert Menasse, syrský básník Adonis a americký spisovatel Joseph Kanon.