Vědecké projekty na rok 2004 - seznam témat a zadání
02.12.2003 / 13:49 | Aktualizováno: 02.03.2009 / 13:14
Seznam témat vědeckých projektů MZV pro rok 2004
1) Vnímání problematiky bezpečnostní politiky českou veřejností - sociologický výzkum
2) Analýza dalšího vývoje kubánské společnosti s důrazem na srovnání kubánských podmínek se středoevropskými transformačními procesy
3) Perspektiva vzniku pevného jádra či jader v EU a z toho plynoucí vliv na postavení ČR a dalších přistupujících států
4) Konvent jako nová metoda přípravy základních smluv evropské integrace - přínosy a výzvy
5) Alianční politika ve Střední Asii a na Kavkaze - zájmy a priority ČR
6) Komunikační strategie ČR pro oblast bezpečnostní a vojenské politiky
7) Politické, ekonomické, kulturní a jazykové vazby středoasijských států na Rusko a jejich integrační resp. dezintegrační vývoj v poslední době
8) Dopad pravidel jednotného trhu na systém zahraniční rozvojové spolupráce ČR
9) Česko-thajské partnerství 2004. Historie spolupráce jemných vztahů
10) Reforma strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU po roce 2006 z hlediska České republiky
11) Dopad využití informačních technologií na politické a sociálně-ekonomické procesy a tvorbu veřejného mínění v arabských a islámských zemích
12) Vnitřní vyhnání, odsun a útěky čsl. občanů z území Třetí říše a z odtržených území od roku 1933 do března 1939
13) Pronásledování Čechů, Židů a německých demokratů a antifašistů na odtržených území od října 1938 do března 1939
14) Zahraničně politické koncepce reformních států po roce 1989 a jejich srovnání. Střet představ a skutečnosti
15) Prezentace ČR v zahraničí - výčet subjektů a prostředků, hodnocení jejich významu a funkčnosti s ohledem na efektivitu a možnosti koordinace jednotné prezentace ČR
16) Prezentace ČR v zahraničí s ohledem na měnící se pozici ČR
Téma č. 1
Název:
Vnímání problematiky bezpečnostní politiky českou
veřejností - sociologický výzkum
Stručná charakteristika:
Navržený výzkum by měl navázat na řadu průzkumů,
které již byly v dřívějších letech na danou problematiku
zpracovány. Smyslem těchto projektů je sledovat vývoj veřejného
mínění a informovanosti v souvislosti s bezpečnostní politikou
našeho státu a zejména pak členstvím v Severoatlantické alianci.
Získané informace jsou užitečné pro vytváření představy o přehledu
české veřejnosti o tématech souvisejících s bezpečnostní politikou,
o informačních zdrojích, které veřejnost využívá a kterým důvěřuje
a do jisté míry i o zájmu občanů o zmíněná témata. Dále pak na
základě získaných informací dochází k iniciaci projektů, které
odpovídají zájmu i požadavkům veřejnosti.
V navrženém průzkumu by bylo zajímavé a přínosné zohlednit aktuální zahraničně-politický vývoj, zejména v souvislosti s konáním Summitu NATO v Praze a operací i stabilizačním procesem v Iráku. Bylo by přínosné, kdyby MZV mělo možnost aspoň částečně ovlivnit témata či specifikaci zadávaných otázek.
Cíle:
Zjištění aktuálního vývoje veřejného mínění
souvisejícího s bezpečnostní politikou České republiky a zařazení
získaných informací do širšího kontextu.
Výstup:
Sociologický výzkum (zahrnující kvantitativní i
kvalitativní výzkum a sekundární analýzu) na jehož základě bude
zpracována souhrnná písemná zpráva i zvláštní výzkumné zprávy z
jednotlivých částí šetření.
Doba trvání: 1 rok
Téma č. 2
Název:
Analýza dalšího vývoje kubánské společnosti s
důrazem na srovnání kubánských podmínek se středoevropskými
transformačními procesy
Stručná charakteristika:
V rámci účasti na mezinárodních fórech i
bilaterálních setkání Česká republika dlouhodobě zastává ke Kubě
aktivní zahraniční politiku. Přes současnou situaci lze do
budoucnosti na Kubě očekávat proces srovnatelný s transformací
zemí střední a východní Evropy v devadesátých letech. Ačkoliv na
Kubě je situace specifická silou vlivu Spojených států lze
předpokládat s ohledem na dlouhodobé zájmy a angažovanost ČR
možnost uplatnění středoevropských zkušeností z transformačního
procesu.
Cíle:
Zhodnocení variant možného dalšího vývoje na Kubě a
poukázání na oblasti, kde jsou využitelné zkušenosti ČR. Získání
materiálů vhodných k dalšímu použití při tvorbě zahraniční politiky
a využitelných rovněž přímo v kubánském prostředí.
Výstup:
Studie hodnotící možnosti použití českých a
východoevropských zkušeností v kubánském transformačním procesu.
Součástí studie by rovněž měly být krátké statě účastníků
transformace poukazující na zkušenosti získané během procesu.
Doba trvání: Šest měsíců
Téma č. 3
Název:
Perspektiva vzniku pevného jádra či jader v EU a z toho
plynoucí vliv na postavení ČR a dalších přistupujících států
Stručná charakteristika:
Rozšířením EU se zvýší její heterogenita, což klade
nové nároky na politickou, ekonomickou, bezpečnostní a sociální
soudružnost EU. Zakládající země EU budou na tento fakt reagovat,
zvláště v některých oblastech a s možnou oporou v posílené či
strukturované spolupráci, jak je zmíněno v návrhu Evropské ústavní
smlouvy. Tyto záměry nezůstanou bez dopadů na nově přistupující
státy. Robustní rozšíření, k němuž dojde v květnu 2004, tak
představuje výzvu pro další vývoj EU jakožto společenství, které
různorodost v řadě oblastí stírá, nikoli prohlubuje.
Cíle:
Zmapovat tendence v jednotlivých unijních
politikách a naznačit možné důsledky pro ČR, popř. pro dalších
devět přistupujících států.
Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.
Doba trvání:
3 - 4 měsíce
Téma č. 4
Název:
Konvent jako nová metoda přípravy základních smluv
evropské integrace - přínosy a výzvy
Stručná charakteristika:
Konvent byl použit jako metoda důkladné inventury a
revize smluv. Vyznačoval se demokratičtějším profilem, neboť
sdružoval jak volené, tak nevolené zástupce na národní i nadnárodní
úrovni. Velkou roli při práci Konventu sehrávalo předsednictvo a
zejména jeho tříčlenné vedení, které se výrazně projevilo při
předkládání návrhů a projednávání změn vzešlých z plenárních
rozprav. Konvent si k rozboru témat utvářel pracovní skupiny, ne
však pro všechny otázky.
Cíle:
1) Kritické zhodnocení Konventu - jeho činnosti,
procedur, mandátu a zastoupení.
2) Posouzení, jak se projevily aktivity jednotlivých
kandidátských států do činnosti Konventu a výsledného návrhu
Evropské ústavní smlouvy.
3) Úvaha o využití tohoto modelu v EU v budoucnu.
Výstup:
Studie v rozsahu 30 - 40 stran.
Doba trvání: 3 měsíce.
Téma č. 5
Název:
Alianční politika ve Střední Asii a na Kavkaze - zájmy a
priority ČR
Stručná charakteristika:
NATO tradičně rozvíjí vztahy se zeměmi EAPC/PfP. Tato
politika doznává změn. Jedním z důležitých důvodů je nadcházející
další rozšiřování NATO, po němž bude mít Aliance více členů než
partnerů. Vyvíjí se geografické těžiště i náplň partnerských
aktivit. Vstupem sedmičky přizvaných zemí do Aliance se významně
redukuje dimenze Partnerství coby přípravy výhledových kandidátů na
členství v NATO. To, společně s bojem proti terorismu a pozorností,
již Aliance věnuje vzdálenějším oblastem, zvyšuje význam i
(přinejmenším některých zemí) Střední Asie a Kavkazu pro NATO, vč.
samotné ČR. Aliance deklaruje na spolupráci se Střední Asií a
Kavkazem zvláštní zájem, ale dosud váhá v rozlišování mezi oběma
regiony i jednotlivými zeměmi. Alianci čeká hledání dlouhodobé vize
jejího vztahu k jednotlivým entitám a ČR by se do této debaty ráda
zapojila. Při tom by měla mít na zřeteli také své vlastní zájmy v
regionu.
Cíle:
1. Nastínit možné priority spolupráce NATO se zeměmi
Střední Asie a Kavkazu, s důrazem na odlišnosti mezi jednotlivými
zeměmi co do strategického významu, vojenských, demokratických,
ekonomických, společenských a jiných reálií, i očekávaný přínos pro
NATO v krátko-, středně- i dlouhodobém horizontu.
2. Identifikovat (za zohlednění širších zájmů ČR, vč.
zapojení do unijní politiky) partikulární české zájmy v rámci
rozvoje alianční spolupráce se zeměmi regionu. Doporučit pozici ČR
k požadavkům zemí Střední Asie a Kavkazu po posilování vybraných
forem spolupráce, např. zřízení NATO Office nebo IPAP (Individual
Partnership Action Plan).
Výstup:
Studie v českém jazyce v rozsahu do 50 stran. Od
zpracovatele se požaduje průběžná komunikace se zadavatelem.
Doba trvání: Maximálně šest měsíců
Téma č. 6
Název
Komunikační strategie ČR pro oblast bezpečnostní a
vojenské politiky
Stručná charakteristika:
Schopnost informovat, komunikovat a aktivně utvářet
vlastní obraz je dnes jedním z prvořadých předpokladů úspěchu
většiny projektů sféry soukromé i veřejné. Vyvstává proto otázka
nakolik také bezpečnostní a vojenská politika vyžaduje ze strany ČR
komunikační strategii a případně jaké by mělo být její primární
zaměření. V této chvíli se rýsují tři základní úrovně:
1. Komunikační strategie jako příspěvek k veřejné
diplomacii NATO
Severoatlantická Aliance v současnosti rozpracovává
vlastní Public Diplomacy Strategy; v ní mj. zdůrazňuje, že členské
státy mají primární zodpovědnost za šíření informací o NATO a za
komunikaci ve vlastních zemích.
Od ČR se proto očekává, že bude jednak participovat na
formování společné informační politiky NATO a současně zajišťovat
její implementaci na národní úrovni, tj. že mj. identifikuje vhodné
cílové skupiny, vybere nejúčinnější formy sdělení, sdělení samotná
a realizuje jejich komunikaci. ČR by měla také zajistit
odpovídající publicitu významným aliančním aktivitám (summit,
zahájení mírové operace atd.), organizovat nezávislé PR aktivity,
a to jak samostatně, tak ve spolupráci či s přispěním
mezinárodního sekretariátu, informovat prostřednictvím seminářů,
konferencí, racionální distribuce aliančních publikací i co
nejúčinnějším využíváním internetu a elektronických médií. Pro
koordinované a smysluplné naplňování těchto cílů je nutný časový
harmonogram vytyčující krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé úkoly.
K uskutečnění zmíněných kroků je samozřejmě zapotřebí
dostatečné personální, organizační i finanční zázemí, které by měly
vytvořit státní instituce (MZV ČR) jak přímo, tak i ve spolupráci s
nevládními organizacemi. Role NGOs při realizaci cílů komunikační
strategie je neopominutelná.
2. Komunikační strategie jako součást operačního plánování
Mediální pokrytí války v Iráku otevřelo novou
dimenzi ozbrojeného konfliktu. Ambicí válčících stran je nejen
vítězství na vojenském poli nýbrž i v oblasti veřejného mínění.
Komunikační strategie se tak často stávají plnohodnotnou součástí
operačního plánování, využívajíce mj. závislosti válečných
zpravodajů na vstřícnosti velitelských struktur.
V souladu se svými koncepčními dokumenty se Česká republika
hodlá i nadále zapojovat do vojenských operací, a to zejména
operací na podporu a udržení míru. Nelze však vyloučit ani dílčí
příspěvek (např. jednotek ochrany proti ZHN) do budoucích větších
operací v rámci boje proti terorismu, šíření zbraní hromadného
ničení apod. Vystává proto otázka nakolik a jakými prostředky by ČR
měla vytvářet svou vlastní strategii komunikace s veřejností také
pro případy účasti ve vojenských konfliktech různé intenzity.
Taková strategie by pak měla být synchronizována mezi GŠ AČR a MZV
ČR
3. Komunikační strategie na podporu reformy AČR
ČR nastupuje zásadní reformu armády, jejíž součástí
je i úplná profesionalizace armády. Úspěšnost profesionalizace je
podmíněna mj. zájmem mladých mužů a žen o službu v armádě, a proto
do značné míry závisí právě na obrazu ozbrojených sil i
bezpečnostní a vojenské politiky v očích české veřejnosti.
Ztotožnění se s orientací bezpečnostní politiky spolu s přijetím
obrazu "voják-hrdina" mohou výrazně přispět k úspěchu
profesionalizace.
Reforma stejně jako fungování ozbrojených sil obecně jsou
navíc mimořádně finančně náročné. Vyčleňování potřebných prostředků
ze státního rozpočtu by proto mělo být provázeno všeobecným
porozuměním pro potřeby ČR z hlediska vlastní obrany i spojeneckých
závazků a tedy pro opodstatněnost vládních výdajů.
Hlavní úlohu by při realizaci této komunikační strategie mělo
sehrát Ministerstvo obrany ČR. MZV by se pak při koordinaci s MO
mohlo soustředit na vzdělávání mladé generace na téma bezpečnostní
politika našeho státu (ve spolupráci s MŠMT), podporu národního
sebeuvědomění, pomoc přiblížit a představit AČR jako jednu z
komplexu bezpečnostních složek, které ochraňují občana atd.
Cíle:
1. Posoudit roli médií a jiných komunikačních
kanálů při formování postoje české veřejnosti vůči vládní
bezpečnostní a obranné politice i vůči zapojování ČR do ozbrojených
operací. Určit hlavní současné trendy. Načrtnout možnosti
aktivního působení státu při šíření informací, s cílem srozumět
veřejnost se záměry a postupy ČR ve vztahu k daným bezpečnostním a
vojenským tématům, vč. odhadu předpokládaných nákladů;
2. Analyzovat veřejnou diplomacii NATO, identifikovat její
případné nedostatky a doporučit konkrétní formy její implementace v
ČR (cílové skupiny, sdělení, prostředky, PR aktivity atd. viz.
výše). Studie by měla také posoudit možnosti/nákladnost zapojení
komerčních PR agentur.
3. Vyhodnotit možnosti a potřebu systematičtějšího přístupu
ke komunikaci státních institucí ČR, konkrétně pak MZV ČR s
veřejností obecně ve vztahu k bezpečnostní a obranné politice i se
zaměřením na NATO Public Diplomacy, vedení vojenských operací a k
reformě AČR. V závislosti na závěrech šetření doporučit
nejvhodnější postup tvorby a zaměření komunikační strategie
(případně několika strategií) nebo navrhnout pouze dílčí
zlepšení.
Výstup:
Studie v českém jazyce na dané téma včetně
doporučení (celkem cca 80 str.)
Doba trvání: 6 - 8 měsíců
Téma č. 7
Název:
Politické, ekonomické, kulturní a jazykové vazby
středoasijských států na Rusko a jejich integrační resp.
dezintegrační vývoj v poslední době
Stručná charakteristika:
Po rozpadu SSSR se začaly zpočátku s menší
intenzitou, později ovšem výrazněji rozmělňovat vazby na zbytek
ex-sovětského prostoru.
Rozlišný je i přístup jednotlivých republik, některé si přejí
vazby na Rusko zachovat, jiné se orientují na USA.
Vznikají nejrůznější integrační seskupení, jejichž činnost je
ovšem málo přehledná.
Na rozdíl od demokratického Ruska se navíc středoasijské
státy vydávají spíše cestou autokracií, s tendencemi zakládat nové
vládnoucí dynastie. Je proto logické, že vzájemné vazby začínají
slábnout. Toto téma je zatím v našich podmínkách velmi málo
zpracováno.
Cíle:
Přispět k lepší informovanosti o možném vývoji v
oblasti a mezinárodních organizacích působících v tomto
regionu
Výstup:
Studie v českém jazyce, shrnující tendence v
jednotlivých zemích, geopolitických vazeb v regionu, členství a
aktivitu v nejrůznějších mezinárodních organizacích, zejména
regionálních.
Doba trvání: 1 rok
Téma č. 8
Název:
Dopad pravidel jednotného trhu na systém zahraniční
rozvojové spolupráce ČR
Stručná charakteristika:
Po vstupu České republiky do Evropské unie bude
třeba pozměnit a přizpůsobit systém zahraniční rozvojové spolupráce
ČR tak, aby plně odpovídal pravidlům, jež pro tuto oblast stanoví
nařízení EK. Jedním z klíčových problémů je v tomto směru otázka "
vázání/nevázání" (tying/untying) české zahraniční rozvojové
spolupráce s ohledem na možnost participace jiných než domácích
subjektů na procesu rozvojové spolupráce hrazené z rozpočtu ČR. Do
okruhu otázek též patří aspekt optimálního nastavení konfigurace
institucí v ČR angažovaných na poli rozvojové spolupráce a jejich
vzájemných vztahů, tzn. koordinovat je a kým či soustředit veškeré
aktivity do jedné specializované agentury apod. Výstup by též měl
zahrnout humanitární pomoc jakožto integrální oblast rozvojové
spolupráce a pokrýt tak její stěžejní části.
Cíle:
S ohledem na vstup ČR do EU jednoznačně určit dopady
uplatňování pravidel jednotného trhu EU na systém zahraniční
rozvojové spolupráce ČR a doporučit následné postupy.
Výstup:
Základní manuál v rozsahu 60 - 70 stran o dopadech
uplatňování pravidel vnitřního trhu v ZRS ČR.
Doba trvání: Maximálně 6 měsíců
Téma č. 9
Název:
Česko-thajské partnerství 2004
Historie spolupráce jemných vztahů
Stručná charakteristika:
Thajsko je jednou z nejsilnějších a nejvlivnějších
zemí sdružení asijských států ASEAN. Je považováno za vstupní bránu
pro politickou a ekonomickou spolupráci i s dalšími zeměmi v
regionu, mimo jiné do Laosu, Kambodže a Myanmaru. Thajský premiér i
ministerstvo zahraničních věcí v posledním období opakovaně
proklamovali zájem Thajska o rozšíření spolupráce s příštími novými
členy EU v r. 2004. Důkazem toho jsou opakované cesty ministra
zahraničních věcí do střední a východní Evropy i jeho návštěva v
květnu 2003 v ČR. Navíc je potvrzeno, že premiér by rád navštívil
ČR ještě před naším vstupem do EU. Rok 2004 bude zároveň významným
mezníkem při hodnocení česko-thajských vztahů. V tomto roce uplyne
30 let od navázání diplomatických vztahů mezi Československem a
Thajským královstvím. Zároveň si připomeneme 70. výročí návštěvy
thajského krále Pradžádhipoka (Ramy VII.) v Československu a 10.
výročí státní návštěvy pana prezidenta Václava Havla v Thajsku.
S ohledem na thajský tradicionalismus a důraz na významná
výročí by bylo právě v této době žádoucí zpracovat historii
vzájemných vztahů, od roviny politické (intenzivní kontakty za 1.
republiky, přerušené po válce a únoru 1948 a postupně oživované od
70. a zvl. 90. let) až po ekonomickou (historie činnosti českých
podniků v Thajsku). České archivy státní (MZV ČR, KPR) i podnikové
(Škoda Plzeň aj.) disponují značným množstvím dosud nezpracovaných
archiválií a dalších pramenů, které by bylo možno k podobné studii
využít. Vzhledem k obrovské úctě, kterou thajská společnost chová
ke královské rodině, by i zdokumentování kontaktů na nejvyšší
úrovni včetně návštěvy Ramy VII. r. 1934 vzbudilo velký zájem
současné celé královské rodiny a nebylo by problémem sponzorsky
zajistit publikaci studie v Thajsku. Vzhledem k tomu, že pramenná
základna se nachází především (byť ne výhradně) v ČR (písemné
prameny v češtině a částečně angličtině, ale i naprosto unikátní
fotografie), vlastní příprava studie musí být především úkolem
české strany.
Východiska a cíle:
- historie vztahů thajské královské rodiny k českým
zemím
- dějiny politických a diplomatických vztahů
- dějiny hospodářských vztahů
- oživení vzájemných vztahů po r. 1989 a perspektivy jejich
dalšího rozvoje po r. 2004
Výstup:
studie v anglickém jazyce
Doba trvání: 5 měsíců
Téma č. 10
Název:
Reforma strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU po roce
2006 z hlediska České republiky
Stručná charakteristika:
Po vstupu do Evropské unie bude mít Česká republika
možnost využívat prostředky z fondů EU. Bude třeba se aktivně
podílet na přípravě reformy systému pro období 2007 - 2013.
Současná debata o budoucnosti strukturální politiky EU se zaměřuje
na zjednodušení celého systému fondů, pravidel pro jejich
administraci a přehodnocení globálních cílů regionální politiky.
Konkrétně by měl zpracovatel předložit analýzu možných způsobů
rozdělování prostředků mezi strukturální fondy (SF) a Fond
soudržnosti, v rámci SF i procentuální alokace na jednotlivé cíle.
Další diskutovanou otázkou je strop 4% HDP na strukturální politiku
- je to pro Českou republiku výhodné anebo bude tato hranice v
budoucnosti představovat omezení a naše absorpční kapacita by mohla
být větší?
Doprovodným výstupem je navržení indikátorů dopadů
realizovaných projektů pro Českou republiku, tudíž celkového
přínosu investic ze strukturálních fondů EU. Zároveň je nutné
provést analýzu rizik v souvislosti se změnou hladin HDP (i na
regionální úrovni) po rozšíření, a to i v souvislosti s plánovaným
dalším kolem rozšíření.
Cíle:
Vypracovat studii na téma "Nejvýhodnější pozice
České republiky v debatě o budoucnosti strukturální politiky EU po
roce 2006", která by mohla sloužit jako podklad pro aktualizaci
momentálně připravovaného "Memoranda České republiky k reformě
politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU".
Zároveň navrhnout způsob, jak již v tomto programovacím
období získat údaje použitelné pro analýzu dlouhodobých dopadů
investic ze strukturálních fondů.
Výstup:
1. Studie na téma "Nejvýhodnější pozice České
republiky v debatě o budoucnosti strukturální politiky EU po roce
2006" v rozsahu cca 60 stran obsahující SWOT analýzu a analýzu
vývoje HDP v regionech v kontextu strukturální politiky.
2. Studie v rozsahu 20 - 30 stran o navržených indikátorech
dlouhodobých dopadů investic ze strukturálních fondů EU pro Českou
republiku.
Doba trvání: leden - říjen 2004
Téma č. 11
Název:
Dopad využití informačních technologií na politické
a sociálně-ekonomické procesy a tvorbu veřejného mínění v arabských
a islámských zemích
Stručná charakteristika:
Rozvoj satelitní techniky a vznik celoarabských
zpravodajských stanic (MBC, Al-Džazíra, Al-Arabíja) v 90. letech
naboural informační monopol vládnoucích režimů, kde až na výjimky
(Libanon) byla a je uplatňována vládní cenzura nebo autocenzura.
Nyní k tomu přistupuje šíření internetu, který v pozitivním i
negativním smyslu bude ovlivňovat veřejné náklady v těchto zemích
(Al-Káida, Saddám Husajn). Přitom každá z arabských a islámských
zemí uplatňuje svá pravidla přístupu k informacím z internetu,
která jsou v přímém poměru k míře demokracie a svobod jejich
občanů.
Studie by se měla zaměřit na analýzu současného stavu přístupu k informacím v arabských a islámských zemích, způsobu soužití vládnoucích neliberálních režimů a hi-tech, využívání informačních technologií na svoji podporu a metody jejich boje proti "nežádoucím" vlivům a limitům šíření demokracie prostřednictvím pokrokových technologií.
Cíle:
Vývody a závěry studie mohou napomoci lepší
orientaci v oblasti, která bude mít vliv na rozhodovací procesy
Výstup:
Studie v rozsahu 40 stran
Předpokládaná doba trvání: Maximálně šest měsíců
Téma č. 12
Název:
Vnitřní vyhnání, odsun a útěky čsl. občanů z území Třetí říše
a z odtržených území od roku 1933 do března 1939
Zdůvodnění:
V souvislosti s nástupem nacistického režimu se
stále častěji objevovaly případy zprvu spontánní, ale později též
úředně cílené diskriminace cizích státních příslušníků, mezi nimi i
československých, z důvodů hospodářských (propouštění českých
dělníků), politických (občanská diskriminace), rasových či
kombinovaných.
Tento způsob perzekuce dosáhl nevídaných rozměrů na
odtržených územích od října 1938 do okupace zbytku českých území v
březnu 1939 ze strany orgánů strany SdP za tichého souhlasu
úředních říšských míst a později z jejich přímé iniciativy.
Projevovala se tak postupně pravá podstata nového režimu a
zprostředkovaně i jeho vztah k sousedním zemím. V diskriminačních
krocích nacistického režimu se již odrážela potencionální hrozba
pro celou Evropu.
Otázka dokumentování tohoto druhu perzekuce na čsl. občanech
vyvstává mj. i v kontextu o uvažovaných projektech tzv. Centra
proti vyhánění. Dosud však není tato otázka zpracována tak, aby
bylo možné ji kvantifikovat a doložit její obecnou platnost.
Potřeba celkově objasnit a zpracovat tuto otázku není tedy
dána jen historickou, ale i aktuální politickou potřebou.
V navrhovaném vědeckém projektu by se jednalo o materiálovou
studii, která by poskytla dostatek dokladů k této otázce.
Výstup:
Studie v českém jazyce s možným anglickým
resume.
Doba trvání: Jeden rok
Téma č. 13
Název:
Pronásledování Čechů, Židů a německých demokratů a
antifašistů na odtržených území od října 1938 do března 1939
Zdůvodnění:
Doposud neexistuje podrobná a souhrnná studie o
perzekuci vůči Čechům, Židům, německým demokratům a antifašistům na
odtržených územích. Přitom fyzická perzekuce, včetně fyzického
likvidování, je právě ze strany sudetoněmecké publicistiky vydávána
jen za činy jednotlivců a degradována na ojedinělé výstřelky, i
když perzekuce dosáhla masových rozměrů a byla cíleně organizována
stranou SdP za tichého souhlasu úředních říšských míst a později z
jejich přímé iniciativy.
Otázka dokumentování tohoto druhu perzekuce na čsl. občanech
vyvstává mj. i v kontextu o uvažovaných projektech tzv. Centra
proti vyhánění. Dosud však není tato otázka zpracována tak, aby
bylo možné ji kvantifikovat a doložit její obecnou platnost.
Potřeba celkově objasnit a zpracovat tuto otázku není tedy
dána jen historickou, ale i aktuální politickou potřebou.
V navrhovaném vědeckém projektu by se jednalo o materiálovou
studii, která by poskytla dostatek dokladů k této otázce.
Výstup:
Studie v českém jazyce s možným anglickým
resume.
Doba trvání: Jeden rok
Téma č. 14
Název:
Zahraničně politické koncepce postkomunistických států po
roce 1989 a jejich srovnání. Střet představ a skutečnosti.
Stručná charakteristika:
Záměrem studie by bylo podat přehlednou zprávu o
vývoji zahraniční politiky dotčených států (minimálně jde o země
V-4), jejich doktrín, koncepcí zejména v polaritě očekávání a
skutečnosti.
Mělo by jít o politologickou studii, která by komparovala nové zahraničně politické doktríny států osvobozujících se z komunistického systému s přihlédnutím k tomu, jak byla tato zahraničně politická emancipace vnímána uvnitř těchto států, navenek atd., v širším diskursu o "novém světovém řádu" a sjednocení Evropy.
Součástí analýzy by mělo být zahraničně-politické zázemí nových politických a administrativních elit. Studie by se měla dále věnovat i dopadům nových koncepcí na společensko politický vývoj v jednotlivých státech, tj. na to, jakým způsobem ovlivňovala nová zahraničně politická orientace celkový politický systém a základní směřování daných států.
Cíle:
Vypracovat souhrnnou studii na dané téma. Mohlo by
jít o dílo kolektivu autorů, kteří mají zkušenosti s podobnými
tématy, jsou schopni komparace i syntézy. Studie by mohla sloužit
jako podklad pro přípravu nových zahraničně politických koncepcí a
analýzu působení nových členských zemí v rámci EU. Zároveň by se -
vzhledem ke svému shrnujícímu a komparativnímu obsahu - mohla stát
politicko historickým pramenem trvalé hodnoty pro další odbornou
činnost na tomto poli.
Výstup:
Studie na téma "Zahraničně politické koncepce
reformních států po roce 1989" v rozsahu do 150 stran.
Doba trvání: Leden - říjen 2004
Téma č. 15
Název:
Prezentace ČR v zahraničí - výčet subjektů a prostředků,
hodnocení jejich významu a funkčnosti s ohledem na efektivitu a
možnosti koordinace jednotné prezentace ČR
Stručná charakteristika:
Prezentace ČR v zahraničí je prioritní oblastí zahraniční
politiky, která není výhradně v kompetenci MZV. Je třeba prohloubit
a rozšířit koordinaci a informovanost, aby prezentace ČR lépe a
efektivněji fungovala a bylo možno nalézat její nové cesty a
prostředky. Přehled zahraničních zkušeností z existujících modelů
prezentace státu usnadní vytváření komplexních strategií a
formování vlastních mechanismů v ČR.
Cíle:
Cílem výzkumného projektu je utřídit mechanismy,
aparát a metody k prezentaci v zahraničí, poskytnout přehled
kontaktů, metod, nápadů a jejich hodnocení z hlediska potenciální
efektivity subjektů či metod. Projekt by měl vyústit v doporučení
optimálního, efektivně fungujícího modelu koordinace státních a
nestátních subjektů, popisu funkčních mechanismů hospodaření se
zdroji a prostředky a popisu subsystémů určujících strategii a
koordinaci včetně zpětné vazby a kontrolních mechanismů. Důraz bude
kladen na efektivní a úspěšné systémy, prvky a metody, použitelné
pro prezentaci ČR. Preferenčně vybrat materiály, zpracované pro
jiná MZV či státní struktury jiných zemí a jimi úspěšně
využité.
Výstup:
Studie (případně více dílčích studií) v rozsahu cca
100 stran.
Přílohy - rešerše odborných analýz, projektů a publikací,
vztahujících se k prezentaci státu, k vytváření jeho image, k
jednotlivým subjektům i metodám prezentace
Doba trvání: 6 měsíců
Téma č. 16
Název:
Prezentace ČR v zahraničí s ohledem na měnící se pozici
ČR
Stručná charakteristika:
Prezentace ČR v zahraničí je prioritní oblastí
zahraniční politiky, nikoli však výhradně v kompetenci MZV. Změněná
situace ČR (pevné zakotvení v NATO, vstup do EU, měnící se
hospodářská a sociologická charakteristika země) mění i její pozici
ve světě a v měnící se Evropě. Na to by měla reagovat i prezentace
ČR jednak hledáním priorit, na něž by se měla zaměřit, jednak
využitím nových či existujících mechanismů a zdrojů v ČR, v
zahraničí i v rámci NATO a EU.
Cíle:
Formulovat návrhy co nejefektivnější jednotné
prezentace ČR včetně jejích regionálních modifikací: s ohledem na
změněnou pozici ČR definovat prezentační priority vůči určitým
zemím, uskupením a regionům. Nalézt nově se nabízející možnosti,
mechanismy a zdroje vyplývající z členství ČR v NATO, EU a dalších
organizacích, využívající partnerství veřejného a soukromého
sektoru. Požadováno je i hodnocení potenciální efektivity
(kontraproduktivity) těch kterých metod v dané lokalitě. Pokud
hraje roli časové hledisko, definovat priority i z tohoto
hlediska.
Výstup:
Základní studie v rozsahu cca 50 stran, případné
doplňující studie podle pokynů zadavatele.
Doba trvání: 6 měsíců