V rámci návštěvy byla projednána témata vzájemné spolupráce a převzata souhrnná zpráva Česko-lichtenštejnské komise historiků Česko-lichtenštejnské vztahy v dějinách a v současnosti od spolupředsedů komise prof. Tomáše Knoze a Dr. Petera Geigera.

Oba ministři podepsali společné prohlášení ministrů zahraničních věcí ke vzájemným vztahům, které mimo jiné oceňuje mnohotvárný a pozitivní vývoj ve vztazích obou států na poli kultury a vzdělávání, hospodářství a zahraniční politiky, včetně spolupráce v rámci evropské integrace od znovuobnovení diplomatických vztahů 8. září 2009.

Ministři zhodnotili aktuální stav vzájemných vztahů, které od navázání diplomatických styků v roce 2009 dosáhly díky pravidelným konzultacím, společným projektům i osobním kontaktům vysoké úrovně, standardní mezi evropskými státy. Shodli se na oboustranném zájmu vydat společnou poštovní známku či prozkoumat možnost společného projektu rozvojové spolupráce ve třetích zemích. Předmětem diskuse byla rovněž možnost zřízení honorárních konzulátů v Lichtenštejnsku i v ČR.

Ministr Kohout představil česko-rakouskou iniciativu k jurisdikčním imunitám kulturního státního majetku, jejímž cílem je posílit právní postavení a jistotu států při zapůjčování uměleckých děl do zahraničí za účelem výstav. Lichtenštejnské ministryni předal text Deklarace v této věci a požádal o připojení Lichtenštejnska.

Možnosti posílené spolupráce v mezinárodních organizacích a multilaterálních fórech, jako je OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebo Mezinárodní trestní soud, patřili k dalším tématům diskuse. Jedním z konkrétních témat byla vzájemná podpora kandidatur do orgánů mezinárodních organizací.

Z rukou spolupředsedů Komise historiků převzali oba ministři rovněž souhrnnou zprávu o její činnosti v uplynulých letech. Shoda panovala na pozitivním hodnocení práce komise, a to pokud jde o přátelskou atmosféru i dosavadní výsledky, které přispívají k posilování vzájemné důvěry. Cíl komise historiků, kterým je přispět ke vzájemnému pochopení společných dějin a šancí, jež z nich vyplývají a výzev, které představují, se daří úspěšně naplňovat. Komise umožňuje pohlédnout na historické události i osoby také pohledem druhé strany a pochopit některé další souvislosti. Otevírá tím možnosti prohloubení spolupráce mezi ČR a Lichtenštejnskem, včetně knížecího domu.

Komise se dosud prioritně zabývala místy paměti a utvářením historického obrazu Lichtenštejnů, uměním ve vztahu ke knížecímu domu, kontinuitami a diskontinuitami a konečně také vztahem mezi knížecím domem, Lichtenštejnskem a Československem ve 20. století. Souhrnná zpráva obsahuje podrobné informace k jednotlivým tématům, ale i vnímání jednotlivých událostí, která jsou velmi často shodná a jen v některých případech i nadále odlišná. Vzhledem k tomu, že cílem práce Komise nebylo nalézat jednotná stanoviska, je na místě konstatování komise, že zatímco česká vláda považuje i dnes tzv. majetkové otázky za uzavřené, lichtenštejnská strana je vnímá jako nevyřešené.

Do budoucna se očekává rozpracování témat, která dosud nebyla podrobně prozkoumána, jakož i představení vybraných důležitých výsledků nejširší veřejnosti.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR bude tyto projekty i nadále podporovat.