Ministři zahraničních věcí a evropských záležitostí členských zemí EU se na svém pravidelném zasedání věnovali přípravě prosincové Evropské rady. Na agendě nadcházejícího jednání šéfů států a vlád EU nebude chybět téma migrace, dále budou lídři EU jednat o boji proti terorismu, dokončení Hospodářské a měnové unie, aktuálních otázkách vnitřního trhu, energetické unii a britských požadavcích na reformu EU.

V otázce migrace ČR zdůrazňovala potřebu silné ochrany vnější hranice EU, která je rozhodující pro zachování svobody volného pohybu uvnitř Schengenského prostoru. ČR rovněž přivítala návrhy na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže s cílem posílit ochranu vnější hranice EU a pomoci zemím, které čelí největšímu náporu migrace. Je pozitivní, že se pozornost členských států přesouvá k oblastem, které považujeme za klíčové, jako je zachování Schengenu, omezení migračního proudu, lepší ochrana vnějších hranic EU, funkční registrační místa, účinná návratová politika“, uvedl náměstek Šrámek. Ve vztahu ke třetím zemím ČR podpořila společné kroky EU a Turecka, které má při řešení uprchlické krize klíčovou roli. „Nedílnou součástí řešení je spolupráce v rámci vnějších vztahů EU, spolupráce s Tureckem, implementace akčního plánu s Tureckem, naši podporu zasluhují také Jordánsko a Libanon,“ doplnil náměstek Šrámek.

Rovněž země západního Balkánu, které jsou dlouhodobou prioritou české zahraniční politiky, byly výrazně zasaženy uprchlickou vlnou. ČR byla proto jednou z prvních zemí, které nabídly pomoc jak materiální, finanční tak personální. MZV ČR v této souvislosti podpořilo prostřednictvím organizace Člověk v tísni aktivity českých dobrovolníků, kterým se dostalo mezinárodního uznání. ČR rovněž jako první země EU poskytla bezprostřední materiální pomoc Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku a Makedonii v celkové výši 190 tisíc eur.

Jedním z dalších bodů jednání Rady GAC byla politika rozšíření EU. Ministři schválili závěry Rady k politice rozšíření a ke stabilizačnímu a asociačnímu procesu. Významný posun nastal v přístupových rozhovorech s Tureckem, kde pozitivní roli sehrává Akční plán EU s Tureckem. ČR také přivítala pozitivní vývoj v případě Srbska, se kterým byly v prosinci 2015 otevřeny první dvě kapitoly přístupových rozhovorů. V případě Makedonie se podařilo zachovat perspektivu zahájení rozhovorů o členství v EU. „ČR podpořila přijetí závěrů, politika rozšíření má naši dlouhodobou podporu. ČR ji považuje za jednu z nejúspěšnějších politik EU, která sehrává klíčovou roli při posilování stability, demokracie a ekonomického rozvoje kandidátských zemí a přináší tak pozitiva jak zemím aspirujícím na členství tak i EU samotné,“ zdůraznil náměstek Šrámek.

Ministři schválili osmnáctiměsíční program nadcházejícího předsednického tria EU na období 1. ledna 2016 až 30. června 2017, kdy se v čele Rady EU na šestiměsíční období objeví postupně Nizozemsko, Slovensko a Malta.