Předmětem sporu byla otázka, jak z hlediska osvobození od DPH posoudit nákup pohonných hmot. Ty česká firma AREX nakoupila od českých dodavatelů jako jeden z článků řetězové transakce. Na jejím počátku byl rakouský prodejce, a to za situace, kdy tyto pohonné hmoty byly ve skutečnosti v Rakousku převzaty přímo společností AREX, která si následně sama zajišťovala jejich přepravu.　

ČR v řízení zastávala názor, že s ohledem na výše uvedené okolnosti společnost AREX nepořídila zboží v tuzemsku, nýbrž realizovala pořízení zboží z jiného členského státu, jež musí být osvobozeno od DPH v Rakousku a naopak podléhat zdanění v ČR. 　

Čeští příjemci pohonných hmot měli za to, že by se povinnost odvést DPH měla odvíjet pouze od povinnosti odvést spotřební daň a nárokovali si odpočet DPH z vnitrostátního pořízení zboží. Soudní dvůr se ve svém rozsudku zcela ztotožnil s argumentací ČR a odmítl, že by určení přeshraničního dodání pro účely DPH jakkoliv souviselo s režimem spotřební daně a že se v případě společnosti AREX jednalo o pořízení zboží z Rakouska.