Rekordní počet žádostí o víza také souvisí s rekordním příjmem financí do státní pokladny. MZV odhaduje, že počet žádostí překročí letos metu 800 000 víz za celý rok, což by znamenalo bezprecedentní miliardový příjem do státní pokladny. Již za první polovinu tohoto roku vynesly Česku vízové poplatky více než půl miliardy korun. Pro srovnání, v roce 2018 činil příjem do státní pokladny za celý rok z vízových poplatků 771 375 000 Kč.

„Zahraniční služba má pro Česko mnoho hmatatelných přínosů. Kromě podpory vývozu, pomoci českým investorům v zahraničí, či podpory turismu, je to i přímý přínos do státního rozpočtu. Abychom mohli její fungování zajistit i na další léta, považuji za nebezpečné, pokud by mělo v budoucnu docházet k výrazným škrtům,“ řekl k rekordnímu výhledu ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Velvyslanectví ČR v zahraničí, které jsou za příjem a zpracování žádostí odpovědné, přitom pracují až na pár výjimek ve stejném počtu lidí, jako tomu bylo například v r. 2016, kdy celkový počet nepřesáhl ani půl milionu žádostí,“ dodal.

Nejvíce žádostí o víza se v r. 2018 podalo v Rusku (250 000), Ukrajině (142 000), Číně (124 000), Indii (30 000), Turecku (23 000), Kazachstánu (19 000), Bělorusku (14 500) a Saúdské Arábii (14 000). Jde o země, které patří dlouhodobě mezi vízově nejexponovanější. V letošním roce podali nejvíce žádostí o turistická víza lidé na náš zastupitelský úřad v Moskvě (104 000), Pekingu (38 000) a Šanghaji (20 000), nejvíce žádostí o krátkodobá pracovní víza jsme zaznamenali na úřadech ve Lvově (51 000) a v Kyjevě (50 000). 

„Nárůst žádostí je spojen s dostupnějším cestováním po celém světě. Nejrazantněji roste v poslední době příliv návštěvníků z Číny, Indie nebo Saúdské Arábie. Z hlediska turistiky, což je nejčastější důvod žádostí o víza do ČR (v r. 2018 šlo o 383 000 žádostí), patřila Česká republika vždy k přitažlivým destinacím. Podle posledních schengenských statistik se Česko, co se týká počtu vydaných víz, umístilo na sedmém místě ze všech 26-ti schengenských států. To je na středně velkou zemi uprostřed Evropy, která nemá přístup k moři, nemalý úspěch a velice dobrá vizitka kvalitní propagace i poskytovaných služeb. Příčina růstu počtu víz je dána i krátkodobou pracovní migrací,“ vysvětluje ředitel vízového odboru David Nový.

Vízová služba je službou veřejnosti – jde především o podporu turistiky, kultury, obchodu, lázeňství, sportu, i zaměstnávání cizinců. „Zaměstnanci MZV pracují každý den na tom, aby byla vízová služba rychlá, pružná, srozumitelná, jedním slovem po všech stránkách profesionální.  Současně se na denní bázi musí vypořádat s odvrácenou stranou mince, kterou jsou požadavky na ochranu země před bezpečnostními a migračními riziky,“ zdůraznil také Nový.

Žadatelé, kteří o víza žádají včas, informují se na postup a náležitosti – které jsou harmonizované pro všechny státy schengenského prostoru, a cestují za skutečně uváděným účelem, nemají důvod se při vyřízení víza potýkat s problémy. Musejí ale doložit účel cesty, záměr návratu do své domoviny, ale dnes už také jednou za pět let otisky prstů. Tam, kde jsou splněny veškeré formality a žádost je kladně vyhodnocena také z pohledu migračního, bezpečnostního a zahraničně politického, lze vízum udělit.

Někteří žadatelé si udělení víza komplikují sami, např. předkládáním fiktivních rezervací ubytování nebo využíváním prostředníků. Česká republika přitom při rozhodování o udělení víza nerozhoduje pouze za sebe, ale i za ostatní partnerské státy schengenského prostoru. Naprostá většina udělených víz totiž umožňuje krátkodobý volný pohyb po celém schengenském prostoru.