Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Čínská zeď
Foto: (@MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Čína

 

Čínská lidová republika (ČLR) je pro Českou republiku (ČR) globálně významným partnerem. Vzájemné vztahy jsou založeny na dobrém politickém základě, jejich těžiště leží ve spolupráci v oblastech ekonomiky, obchodu, vzdělání, kultury a vědy a výzkumu.

Historická zkušenost a reformy na počátku 90. let minulého století v ČR v dalších oblastech jako např. sociální ochrana, zdravotnictví či životní prostředí mohou být zdrojem inspirace pro udržitelný vývoj v ČLR. I přes občasné neshody spojené s principy a hodnotami dodržovanými v ČR a důrazem kladeným na problematiku podpory a ochrany lidských práv dochází k perspektivnímu posilování a rozšiřování politického dialogu a praktické spolupráce.

Kontakty mezi oběma národy sahají stovky let do minulosti. Již před třemi stoletími působil český misionář Karel Slavíček u dvora císařů dynastie Čching, kde sestavil mapu Pekingu a seznámil císaře s evropskou hudbou. Od počátku 19. století přicházejí do Číny zástupci našich nejvýznamnějších společností Škoda a  Baťa stejně jako výrobci piva a mistři skláři, kteří se usadili v okolí města Charbinu. Čínská republika uznala 18. června 1919 Československo za nezávislý a suverénní stát. V roce 1930 došlo k uzavření obchodní smlouvy mezi Čínskou republikou a Československou re­publikou, kterou byly navázány oficiální diplomatické styky mezi oběma zeměmi. Po vyhlášení Čínské lidové republiky ji vláda Československé republiky jako jedna z prvních zemí  uznala (4. října 1949)  a současně zrušila diplomatické styky s kuomingtangskou vládou (Čínská republika).

Východiska a cíle rozvoje vztahů mezi ČR a ČLR jsou vyjádřeny ve třech společných prohlášeních z let 1999, 2005 a 2014. ČR udržuje diplomatické styky s ČLR a respektuje její svrchovanost a územní celistvost. V rámci své politiky „jedné Číny“ jsou s Tchaj-wanem paralelně rozvíjeny kontakty v oblasti ekonomické, obchodní, kulturní, vědecké a školské a cestovního ruchu. ČR podporuje hledání pragmatického řešení smysluplné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích a ve specializovaných multilaterálních fórech, které řeší např. globální otázky („nemoci neznají hranice“, globální znečištění apod.). Součástí širokého dialogu a jedním z důležitých principů vztahů mezi ČR a ČLR je  problematika podpory a ochrany lidských práv, otázka důstojnosti člověka a zlepšování kvality života každého jednotlivce. ČR se na půdě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě pravidelně vyjadřuje ke stavu lidských práv v ČLR, a to včetně práv národnostních menšin. ČR prosazuje, aby se tyto menšiny mohly efektivně podílet na správě svých věcí a aby byla respektována jejich náboženská a kulturní svoboda.

Jednou z priorit rozvoje vztahů s ČLR je i spolupráce na regionální úrovni mezi českými kraji a městy na jedné straně a čínskými provinciemi, autonomními oblastmi, samosprávnými i dalšími městy na straně druhé. Podpora regionální spolupráce spolu s rozvojem cestovního ruchu posiluje přímé kontakty mezi občany obou zemí, a přispívá tak k lepšímu poznání obou kultur a společností. V roce 2013 udělila ČR na zastupitelském úřadu v Pekingu a generálních konzulátech v Šanghaji a Hongkongu cca 14 tis. víz. Prahu a další města ČR ročně navštíví cca 160 tisíc čínských turistů. V ČR trvale žije cca 4 000 občanů ČLR.

Další a důležitou rovinou rozvoje bilaterálních vztahů ČR-ČLR je spolupráce v rámci tzv. 16+1 (spolupráce ČLR s 16 zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy). Účast v této platformě vnímá ČR jako doplněk ke spolupráci v rámci strategického partnerství EU-ČLR. ČR využívá tuto platformu např. k rozvoji bilaterální spolupráce v oblasti investic a k podpoře kontaktů na regionální úrovni. V této souvislosti je v Praze za účasti delegací z ČLR a zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy organizováno Čínské investiční fórum (China Investment Forum) a Fórum regionálních lídrů  (Local Leader´s Forum) v srpnu 2014.

Bez aktivního přispění ČLR svět jen těžko nalezne řešení globálních problémů dneška a v této souvislosti ČR usiluje o posílení dialogu a spolupráce v rámci strategického partnerství EU-ČLR. EU tak může lépe než její členské státy samostatně usilovat o zajištění odpovědného a kooperativního přístupu ČLR ke globálním otázkám: např. využívání přírodních zdrojů, energetické efektivita, udržitelný rozvoj, reforma mezinárodní institucí, kybernetická bezpečnost, prevence konfliktů a boj pro terorismu. V rámci dialogu EU-ČLR se tak řeší problémy, které mají zásadní význam i pro vztahy ČR-ČLR, jako např. přístup na trh, ilegální migrace, ochrana práv duševního vlastnictví. ČR přikládá důležitost rovněž dalším okruhům témat diskutovaných mezi EU-ČLR, jako je provádění vnitřních reforem, nezbytných pro přechod ČLR ke stabilní, prosperující a otevřené společnosti a plnění mezinárodních závazků v oblasti podpory a ochrany lidských práv.

Ekonomika a obchod jsou prioritou česko-čínských vztahů. Význam čínské ekonomiky pro české hospodářství stabilně roste, což dokazuje její druhé místo mezi dovozci do ČR (po SRN) a čtvrtá pozice v celkovém obratu českého zahraničního obchodu (340 mld Kč v roce 2013). Pro srovnání: obrat obchodu ČR s Tchaj-wanem ve stejném roce činil 27 mld. Kč, s Indií 23 mld Kč, s Korejskou republikou 70 mld. Kč a Ruskou federací 272 mld. Kč. ČR do ČLR v roce 2013 vyvezla zboží v hodnotě 38 mld. Kč (1,2% podíl na celkovém českém exportu). Pro srovnání: ČR na Tchaj-wan vyvezla ve stejném roce zboží v hodnotě 3 mld. Kč, do Indie 11 mld. Kč, do Korejské republiky 11 mld Kč a do Ruské federace 116 mld. Kč. Značné saldo obchodu v neprospěch ČR (265 mld Kč v roce 2013) je setrvalým problémem obchodních vztahů s ČLR, především proto, že je způsobeno mj. ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh. Specifickým momentem je skutečnost, že české zboží se do ČLR dostává přes další země formou reexportů, stejně tak se čínské zboží do ČR reexportovalo přes cca 75 zemí. Výsledky dvoustranného obchodu se tudíž ve statistikách ČR, ČLR i EU a OECD výrazně liší. Ve struktuře českého vývozu hrají dominantní roli stroje a přepravní zařízení, tržní výrobky a různé průmyslové výrobky, z ČLR se především dovážejí kancelářské stroje a zařízení, telekomunikační zařízení, oděvní výrobky, obuv. Mezi perspektivní výrobky s potenciálem uspět na čínském lze zařadit především spotřební zboží, potraviny, potřeby pro stárnoucí populaci – zejména v oblasti zdravotnictví, důlní techniku. Obory s velkou perspektivou růstu jsou vodohospodářství, technologie zaměřené na ochranu životního prostředí, nanotechnologie a biotechnologie a letecký průmysl.

MZV ČR má zájem na rozvoji česko-čínských vztahů a hledání možností jejich využití zejména ve prospěch české ekonomiky, a to především s ohledem na posílení konkurenceschopnosti, diverzifikace exportu, podpory investic do prioritních oblastí a širší spolupráce ve vědě a výzkumu. Jedním z nástrojů, který přispívá ke koordinaci kroků ČR vůči ČLR, jsou jednání Mezirezortní pracovní skupiny k Číně (MPSČ) vedená MZV ČR v intervalech vždy několika měsíců.

.