Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Černínský palác ze zahrady
Foto: Antonín Nádvorník (©MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Prohlášení MZV k Vízovému informačnímu systému na Ukrajině

 

MZV ČR se ohrazuje proti některým tvrzením z tiskové zprávy Asociace cestovních kanceláří ČR k údajnému kolapsu Vízového informačního systému (VIS) na Ukrajině. V této souvislosti MZV sděluje, že vyjádření předsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Viliama Sivka neodrážejí realitu.

S ohledem na zavedení VIS na Ukrajině byla již koncem roku 2014 navýšena kapacita zastupitelského úřadu na Ukrajině, a to zahájením spolupráce s externími zprostředkovateli služeb ve vízovém procesu, tzv. vízovými centry. Ta, na rozdíl od akreditovaných cestovních kanceláří, mohou snímat u žadatelů o schengenská víza otisky prstů. Snížila se tak administrativa pro zastupitelské úřady ve vízovém procesu, což umožnilo navýšení příjmu žádostí. Navíc se také navyšuje počet míst Generálního konzulátu Lvov a zastupitelského úřadu v Kyjevě o tři pracovníky. Na zastupitelských úřadech na Ukrajině byl zvýšen počet termínů pro podání žádostí.

Počet žádostí o víza ale celkově vzrostl, a to v důsledku zhoršené situace na východě Ukrajiny. MZV zaznamenalo nejen nárůst zájemců o schengenská víza, ale i další pobytová oprávnění. V porovnání s první polovinou roku 2014 bylo přijato o téměř 7 000 žádostí o schengenská víza více. Tato situace zcela logicky klade zvýšené nároky na naše zastupitelské úřady.

Situaci také ztěžuje nedisciplinovanost cestovních kanceláří. Ty obsazují termíny k podání žádostí o schengenská víza u vízových center svými klienty, kteří následně své žádosti ani nepodají.  V této souvislosti se například Polsko rozhodlo ukončit spolupráci s cestovními kancelářemi v rámci jejich akreditace na Ukrajině.

Nejedná se tedy o problém způsobený zavedením VIS, ale o komplexní problematiku spojenou se situací na Ukrajině.

O VIS
České zastupitelské úřady na Ukrajině začaly používat Vízový informační systém 23. června 2015. VIS se od roku 2011 postupně zavádí po celém světě na všech schengenských zastupitelských úřadech a také na schengenských hraničních přechodech.

Jeho hlavním cílem je ulehčit kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru a zvýšit bezpečnost jeho obyvatel i návštěvníků. V této souvislosti se změnil postup nabírání žádostí. Napojení na VIS zahrnuje i povinné odevzdávání biometrických údajů, otisků prstů a fotografie, všemi žadateli staršími 12 let při podání žádosti. Vzhledem k tomu, že se data v systému VIS uchovávají po dobu 59 měsíců, je osobní přítomnost žadatele při podání žádosti za účelem sejmutí otisků prstů nutná jednou za pět let a je otázkou několika minut.

.