Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Setkání ministra Svobody s ministrem Zlenkem

 

24. 4. 2003 - Tisková konference ministra zahraničních věcí ČR Cyrila Svobody a ministra zahraničních věcí Ukrajiny Anatolije Zlenka.

Ředitel TO K. Borůvka
Dámy a pánové, vítáme Vás na tiskové konferenci u příležitosti návštěvy ukrajinského ministra pana Anatolije Zlenka v ČR. Nejdříve Vám oba ministři popíší dnešní rozhovory, pak budete mít možnost klást dotazy. Prosím pana ministra Svobodu.

Ministr zahraničních věcí C. Svoboda

Dámy a pánové, jsem velmi rád, že jsem se dnes s ministrem Zlenkem setkali. Je to po dlouhé době setkání mezi ministry zahraničních věcí na bilaterální úrovni, protože pan ministr byl v Praze během summitu NATO, ale to bylo jednání multilaterální.
Důležité je, že mezi našimi zeměmi jsou opravdu velmi dobré vztahy. Konstatovali jsme potřebu zintenzivnit naše kontakty a zároveň jsem upozornil na velký zájem ČR o intenzivní ekonomickou spolupráci a v tomto směru jsem také došli k dohodě. Jediné téma, o kterém je třeba ještě uvažovat, a pro které je třeba udělat z obou stran všechno k jeho řešení, je otázka ukrajinského dluhu. Pan ministr přislíbil velmi rychlé řešení tohoto problému a toto bylo přijato s porozuměním z obou stran. Pokud jde o naši smluvní základnu, jsme připraveni promptně řešit otázku smlouvy o vzájemném zaměstnání, protože mezivládní dohoda o zaměstnávání již vypršela. Dnes máme bezesmluvní vztah a je třeba tuto otázku řešit, protože šedý, nebo můžeme říci i černý pracovní trh, není dobrý a je pramenem porušování zákona a dokonce i trestné činnosti. Tudíž zde existuje oboustranný zájem tuto smlouvu co nejdříve uzavřít.
Pokud jde o multilaterální vztahy, tak mezi našimi zeměmi je velmi podobný, ba téměř identický pohled na řadu otázek. Dotkli jsem se vývoje v Iráku, kde jsou naše pozice téměř shodné. Těžko můžeme hledat nějaký rozdíl a všichni zdůrazňujeme, že je třeba upevnit roli mezinárodních organizací. A pokud jde o roli OSN, tak je to především na OSN, aby byla schopna hrát roli, která jí náleží. Pokud jde o vztahy s EU, tak o tom bude zřejmě mluvit pan ministr. Hovořili jsme o plánovaném setkání v Kyjevě a já dopředu říkám, že to pozvání jsme za ČR přijali a zúčastníme se dialogu mezi novými členy EU, kandidátskými zeměmi, předsednictvím a Ukrajinou. Jde nám o to, aby proces rozšíření nekončil, nýbrž aby pokračoval a další země měly reálnou šanci stát se v budoucnosti členy EU. Tento proces trvá určitou dobu, je procesem velmi náročným a je to proces, který nemá končit.

Ministr zahraničních věcí A. Zlenko

Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, vážení novináři, jsem rád, že jsem přijel na návštěvu ČR, která byla dlouho očekávaná, a na kterou jsem se dlouho těšil. Jsem velice rád, že k mé návštěvě dochází bezprostředně po Evropské konferenci, která byla podle mého soudu pro ČR velice důležitá. Vítáme fakt, že ČR podepsala přístupovou smlouvu do EU a přejeme jí, aby co nejdříve a co nejlépe vykonala veškeré potřebné formality k tomu, aby se od prvního května příštího roku stala plnoprávným členem EU.
Stručně o závěrech jednání s mým kolegou ministrem zahraničí. Dohodli jsme se, že je potřeba prohloubit dvoustranný politický dialog na všech úrovních. Další etapou bude cesta předsedy parlamentu neboli Nejvyšší rady Ukrajiny pan Litvin do ČR.
Rovněž bylo předáno a přijato pozvání k návštěvě českého předsedy vlády na Ukrajině. S uspokojením jsem zaznamenal, že můj kolega rovněž vyslovil pozvání pro Ukrajinu a toto pozvání bylo s díky přijato. Rovněž jsem připraven předat pozvání prezidenta Ukrajiny pana Leonida Kučmy pro pana prezidenta Klause k návštěvě Ukrajiny.
Co se týká ekonomické spolupráce, tak tady zaznamenáváme stabilní tendence ke zvyšování obchodního obratu mezi oběma zeměmi. Včera jsem měl setkání se zástupci podnikatelských struktur v ČR a tam jsem se přesvědčil, že čeští podnikatelé mají zájem být přítomni na ukrajinském trhu. Mezi konkrétními projekty, o kterých jsme se dohodli, bych se rád zmínil o výstavbě a společném provozování ropovodu Oděsa - Brody - Gdaňsk. Z jednání s předsedou vlády i ministrem zahraničí jsem pochopil, že česká strana má o tuto otázku zájem. Rád bych rovněž uvedl, že jsme se shodli v otázce nutnosti posílení smluvní základny naší spolupráce. Existuje oboustranný souhlas ohledně přípravy smlouvy o ekonomické spolupráci, která by již odpovídala ekonomickým standardům. Rovněž jsme se dohodli, že je potřeba zahájit přípravné práce k podepsání smlouvy o vzájemné ochraně investic.
Dále jsem se shodli v tom, že by bylo velice důležité legalizovat statut pobytu ukrajinských občanů na území ČR a že by bylo třeba připravit novou smlouvu o vzájemném zaměstnávání. Projednali jsem řadu otázek týkající se konzulární práce. Ukrajinská strana navrhla, aby občané, kteří mají služební nebo diplomatické pasy, mohli využívat bezvízového styku. Rovněž jsme projednávali možnosti otevření dalších konzulátů, to znamená českého konzulátu ve městě Lvově a ukrajinského konzulátu v Brně. Rád bych Vám rovněž řekl, že v této souvislosti jsem předal pozvání panu ministrovi na poradu zaminirů kandidátských zemí 10. 11. listopadu v Kyjevě, kde se tato témata včetně otázky hranic budou řešit.
Mnoho pozornosti jsme věnovali Jamburským smlouvám. Ujistil jsem veškeré oficiální činitele české strany, že Ukrajina udělá vše, co bude v jejích silách, aby byl tento problém vyřešen. V současné době dochází k setkání expertů na vysoké úrovni, kteří se touto otázkou zabývají. Co se týká otázek mezinárodního života, tady naprosto sdílím stanovisko mého kolegy. Naše stanoviska jsou skoro úplně identická. Pokud bude pokračovat výměna myšlenek, bude se nám lépe pracovat s mezinárodními organizacemi. Rovněž budeme lépe čelit globálním výzvám, které se mohou objevit ve světové politice.
Naše stanoviska jsou rovněž shodná i v otázce obnovy poválečného Iráku, a to jak v kontextu poskytnutí humanitární pomoci obyvatelům Iráku, tak obnovy zničené irácké ekonomiky a stabilizaci celkové situace v zemi a výstavbě demokratického státu. Děkuji Vám za pozornost.

Dotaz Právo

Pane ministře Zlenko, chtěl bych se zeptat na situaci kolem jaderné elektrárny v Černobylu. Jsou to asi tři dny, kdy bylo oznámeno na půdě ruské státní dumy, že je naléhavá oprava sarkofágu a že hrozí bezprostředně jeho zhroucení. Můžete tyto informace potvrdit a uvést, jaké jsou plány ohledně budování nového sarkofágu?

Ministr zahraničních věcí A. Zlenko

Víte, že černobylská atomová elektrárna je uzavřena. V současné době probíhají práce na tom, aby byla úplně odstavena. Problémy bohužel zůstávají. Jeden z nejdůležitějších problémů je vybudování nového sarkofágu. Již proběhly dvě nebo tři konference věnované na shromáždění potřebných finančních prostředků na dobudování sarkofágu. Doufáme, že prostředky přibudou a bude jich více i v budoucnu. Uděláme vše proto, aby se tento projekt zrealizoval. Z hlediska rozkladu sarkofágu neexistuje aktuální hrozba, dosti kvalifikovaní odborníci mají situaci pod kontrolou, ovšem otázkou zůstává financování prací spojených s výstavbou. Ukrajina přece nemůže nést sama důsledky a odpovědnost za tuto celoplanetární katastrofu. Je to naše společná odpovědnost. V tomto směru spoléháme na podporu a pomoc mezinárodních společenství.

Dotaz Haló noviny

Pane ministře Zlenko, zmiňovali jste se tady o zrušení vízové povinnosti. Bylo to na úrovni osob, které jedou služebně a diplomatů. Je naděje, že může dojít i zrušení vízové povinnosti pro turisty? Co pro to udělá Ukrajina? A druhá otázka: jak posuzujete vliv komunistů v ukrajinském parlamentě?

Ministr zahraničních věcí A. Zlenko

Děkuji za Vaše dvě otázky. Skutečně jsme dnes s panem ministrem projednávali možnost zrušení vízového režimu po rozšíření EU. Z ukrajinské strany jsme sdělili ty návrhy, které jsou vypracovány pro Polsko a sice, že by ukrajinští občané měli dostávat bezúplatně vízum s polské strany a pro polské občany by z ukrajinské strany platil bezvízový režim. Podobný návrh se v současné době projednává i s Maďarskem, Slovenskem a Litvou. Takže ta otázka je aktuálně zařazována do širšího kontextu. Na dnešních jednáních jsme o této otázce hovořili a záleží na české straně, jaké stanovisko vůči těmto návrhům zaujme.

Ministr zahraničních věcí C. Svoboda

ČR tento zájem Ukrajiny vnímá a vnímá ho jako vážný a přislíbili jsme, že se touto věcí budem zabývat v souvislosti se vstupem do EU, respektive po vstupu, protože chceme vízovou politiku harmonizovat s vízovou politikou Unie.

Ministr zahraničních věcí A. Zlenko

A k Vaší druhé otázce ohledně vlivu komunistů. Chtěl bych říci, že v našem parlamentu v současné době zasedá asi 60 poslanců za komunistickou stranu, takže to je druhá největší frakce v našem parlamentě. Komunisté jsou aktivní, přinejmenším se o to pokouší. Samozřejmě využívají kteroukoli politickou situaci, aby se zviditelnili. Podle výsledků výzkumu veřejného mínění, kterou u nás dělá rovněž několik různých organizací, se dá říci, že předák komunistů má v naší společnosti jistou pozici, dalo by mu hlas přibližně 12 procent voličů. Ovšem jak jsem řekl, těch organizací pro výzkum veřejného mínění je několik, jsou vládní a těžko se mohu na jejich výsledky spolehnout. Budujeme demokratický stát, v němž by každá politická struktura měla mít své místo.

Ukrajinská televize
Pane ministře, jak byste komentoval chystanou smlouvu, regulující zaměstnávání Ukrajinců na českém trhu práce?

Ministr zahraničních věcí C Svoboda

To, že na českém pracovním trhu je mnoho občanů Ukrajiny, je všeobecně známo. To znamená, že to bereme jak o fakt a proto také chceme uzavřít společnou smlouvu, aby tento režim byl regulován. Nevnímáme tento jev jako zbraň, a to ani proti něčemu ani pro něco. Nepochybně chceme, aby všichni kdo pracují na území ČR, pracovali na otevřeném pracovní trhu, který odpovídá českým právním předpisům. Především aby měli všichni stejné zacházení. Tzn. Aby všichni kdo pracují na území ČR, měli stejnou ochranu při výkonu práce, to znamená, že tato práce musí být regulována.


Dotaz Český rozhlas 1-Radiožurnál

Já bych se chtěl obou pánů ministrů zeptat, v jakém časovém horizontu můžeme očekávat onu zmíněnou plánovanou dohodu o vzájemném zaměstnávání. Byla tady dokonce řeč o legalizaci pobytu ukrajinských občanů na území ČR. Znamená to, že tedy udělování pobytových víz a pracovních povolení bude liberálnější? Existuje už představa o tom, co by měla ta vzájemná dohoda obsahovat?

Ministr zahraničních věcí C Svoboda

Tento problém je vážný, protože má dva rozměry. Zaprvé má rozměr česko -ukrajinský, tzn. že ti, kteří nepracují legálně na území ČR, mohou být vyhoštěni. Dále je tu česko-český rozměr, protože jde o dodržování předpisů českými zaměstnavateli. To znamená zaměstnavateli, kteří nelegálně zaměstnávají občany Ukrajiny. My jsme nestanovili termín, kdy bude tato dohoda uzavřena. Jenom jsem řekli, že máme mimořádný zájem tuto smlouvu nejenom dojednat, ale také uzavřít. To znamená, že už dnes příslušné české resorty a je tím míněno především ministerstvo práce a sociálních věcí zvažují, jak má vypadat příslušná nová právní úprava i z hlediska našeho vstupu do EU. To však ještě neznamená, že stávající bezesmluvní vztah brání tomu, aby u nás pracovali i občané Ukrajiny, pro které platí obecný režim.

.