Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Setkání ministrů Svobody a Cimoszewicze

 

21.2.2003 - Přepis tiskové konference ministrů zahraničních věcí ČR a Polské republiky C. Svobody a W. Cimoszewicze.

Ministr zahraničí ČR C. Svoboda:
Dámy a pánové, jsme velmi rádi, že pan ministr Cimoszewicz navštívil ČR. Můžeme konstatovat, že jsou naše vztahy mimořádně přátelské a spolupráce intenzivní, což bude posíleno na naší společné cestě do EU. Pokud jde o evropské záležitosti, musíme závěrem konstatovat, že jsme byli hrubě zklamáni a vyjadřujeme nesouhlas s obsahem prohlášení prezidenta Francouzské republiky J. Chiraca. My do Evropy jdeme, abychom tam mluvili a byli plnoprávnými členy, kteří mohou prosazovat své zájmy. Vezměme jenom v úvahu, že hlasy, které bude mít celá Visegrádská skupina, jsou hlasy, které jsou stejně silné jako hlasy Francie a Německa. To znamená, že toto je síla, se kterou počítáme a je nepochybně velmi důležité, abychom se právě proto do EU dostali jako plnoprávní členové. O to usilujeme a doufáme, že se tak stane.
Na bilaterální úrovni jsme zmínili náš vážný zájem o velmi intenzivní přeshraniční spolupráci. Z české strany jsme zmínili naši rozhodnou vůli spolupracovat v rámci Visegrádu. I tady jsme zaznamenali pozitivní reakce ze strany Polska a zmínili jsme dvě věci, které jsou důležité ze strany ČR. Máme zájem nabídnout letouny L-159 B jako nové výcvikové proudové letouny pro trénování pilotů v Polsku pro nákup letadel F-16. Toto pan ministr vyslechl a je to téma, kterým se polská strana bude zabývat. Zároveň jsme také v zájmu české ekonomiky zmínili, že bychom byli velmi rádi, kdyby byl dovoz uhlí z Polska importem za takové ceny, který nevychýlí spravedlivou soutěž s podniky v ČR, což je téma našeho společného zájmu. Je zřetelné, že i politika Polské republiky povede k tomu, aby nedošlo k žádné disproporci ve spravedlivé soutěži.
Dále jsme těsně před podpisem kulturní dohody a v procesu ratifikace smlouvy o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Opakovaně mohu konstatovat mimořádně dobrou a intenzivní úroveň našich vztahů. Pan ministr přijede do ČR na červencové zasedání regionálního partnerství na úrovni ministrů, i když doufám, že najdeme i příležitost k dřívějšímu setkání. Děkuji.

Ministr zahraničí PR W. Cimoszewicz (překlad):
Naše strana rovněž vysoce hodnotí vztahy s ČR a proto jsme měli víc času na to, abychom se věnovali širším záležitostem a problémům politiky v regionu. Sdílíme názor, že Visegrádská spolupráce by měla v budoucnu pokračovat a týká se to rovněž členství v EU. Jako členové EU budeme mít spoustu obdobných problémů a obdobných argumentů. Současně budou mít naše země v Evropské radě dost významný počet hlasů. Proto jsem navrhl, aby mechanismus naší spolupráce, úroveň a četnost kontaktů pokračovaly i nadále. Polská republika a ČR mají obdobný vztah k diskusi o budoucnosti Evropy. Zejména očekáváme náš plnoprávný a rovnocenný statut v rámci mezivládní konference v diskusi o budoucnosti EU. Proto jsem se obrátil na současné předsednictvo EU s prosbou o jednoznačný právní výklad našeho statutu v průběhu mezivládní konference. Před několika týdny Polsko předložilo svým evropským partnerům - jak členům EU, tak i kandidátským zemím - souhrn koncepcí týkajících se budoucí východní politiky EU. Rozhodli jsme se s panem ministrem Svobodou iniciovat intenzivní polsko-české konzultace v této oblasti. Jak už říkal pan ministr Svoboda, hovořili jsme o aktuální situaci v Evropě. Jsem toho názoru, že to co nám v současné době v Evropě chybí, je skutečný partnerský dialog. Evropa je rodina rovnocenných států a současně je to rodina pluralistická, která respektuje právo každého člena na individuální názor. Tak by to mělo zůstat i v budoucnu.
Dále jsme zhodnotili spoustu témat jako například budoucí ústavní traktát a institucionální řešení EU v budoucnu a kroky, které se přičiní o větší důvěryhodnost a akceschopnost NATO. Atmosféru a obsah těchto rozhovorů hodnotím velmi vysoce.

Dotaz Rzeczpospolita:
Jak vypadá otázka kulturního střediska ve Varšavě a v Praze?

Ministr zahraničí PR W. Cimoszewicz (překlad):
Dozvěděl jsem se od českých partnerů, že MZV příslušnou smlouvu připravilo a v současné době je připomínkována na Ministerstvu financí. Obrátil jsem se na české partnery s prosbou, aby celý proces proběhl tak rychle, abychom to stihli do června, kdy končí platnost předchozí smlouvy. Hovořili jsme o tom nejen s panem ministrem Svobodou, ale rovněž na půdě Parlamentu ČR, který bude mít samozřejmě vliv na proces schvalování této smlouvy.

Dotaz Právo:
Jak komentujete případný vstup rakouské Strany svobodných do rakouské vlády?

Ministr zahraničí PR W. Cimoszewicz (překlad)
Rakousko je suverénní stát a tato rozhodnutí plně přísluší Rakousku. Neradi bychom, aby se třeba Rakušané míchali do otázek formovaní polské vlády. Vyjádřím pouze naději, že tato politická konstrukce neovlivní silnou podporu Rakouska pro proces rozšiřování EU.

Dotaz Reuters:
Dá se říci, že vyjádření pana prezidenta Chiraca z tohoto týdne nějak podpořila argument pro úzkou spolupráci visegrádských zemí v rámci budoucí EU, tak aby vytvořili nějaký blok nebo protiváhu těm velkým členským státům?

Ministr zahraničí PR W. Cimoszewicz (překlad)
Slova prezidenta Chiraca neměla vliv. Pokračování visegrádské spolupráce je součástí dlouhodobější koncepce, takže teď jsme v tomto směru udělali další krok.
Rád bych se ještě vrátil k jedné otázce, o které hovořil pan ministr Svoboda. Je to otázka vývozu polského uhlí. Polsko nepoužívá žádné subvenční nástroje ani pro výrobu, těžbu, tak ani pro vývoz uhlí. Je skutečností, že toto odvětví je ve velmi těžké situaci a doly mají obrovské nedoplatky co do daní a sociálního a zdravotního pojištění. Je to v rozporu s politikou vlády, ale může být příčinou této konkrétní finanční politiky dolů. V Polsku pokračuje restrukturalizace tohoto odvětví. Je to otázka velmi obtížná i ze společenských důvodů. Cílem restrukturalizace je dosažení stavu, kdy doly budou hospodařit v podmínkách stoprocentně tržní ekonomiky a pak nebudeme mít žádné pochybnosti ohledně ceny a vzájemné konkurence.

.