Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Evropská komise opět po roce zhodnotila stav rozšíření EU

 

Každoroční balíček vyhodnocuje aktuální stav politiky rozšíření EU jako celku a současně poskytuje detailní obrázek plnění politických a ekonomických reforem, zásadních pro přístup k EU. Soubor dokumentů obsahuje shrnující Sdělení Evropské komise a sedm specifických Zpráv o pokroku pro všechny země, kterých se týká politika rozšíření EU, tedy přistupující Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko a potenciálně kandidátské Bosnu a Hercegovina a Kosovo.

Evropská komise odkazuje na červnové rozhodnutí potvrdit evropskou perspektivu Ukrajině, Moldavsku a Gruzii a udělit kandidátský status Ukrajině a Moldavsku na základě předpokladu učinění stanovených kroků.

Ve vztahu k zemím západního Balkánu EK zdůrazňuje, že jejich budoucnost je v EU. Zejména oceňuje zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií v červenci tohoto roku. Obě země pokračují v úspěšně nastartovaných reformách a ve spolupráci s Komisí provádí důkladný screening své legislativy.

V souvislosti s ruskou agresí EK zdůrazňuje nárůst významu sladění zahraniční politiky jednotlivých států s tou evropskou. V tomto kontextu ocenila Albánii, Severní Makedonii a Černou Horu. Náprava nepříznivé bilance se naopak očekává od Srbska a Turecka.

Konkrétní výtky Srbsku v tomto směru jsou přejímání a šíření dezinformačních narativů Ruska. Dále vzhledem k dlouhému procesu ustavování vlády došlo dle hodnocení EK ke značnému zpomalení reforem spojených s přístupovým procesem včetně nulového pokroku v otázce svobody projevu.

Co se týče Bosny a Hercegoviny, Evropská komise doporučuje udělení statutu kandidátské země na základě předpokladu, že učiní následujících osm kroků týkajících se úprav směřujících k integritě v existujícím zákoně o Vysoké soudní radě, přijetí nového zákona k této Radě a zákona o soudech Bosny a Hercegoviny, přijetí zákona k prevenci střetu zájmů, dále zásadní kroky k posílení prevence a boje proti korupci a organizovanému zločinu, efektivní koordinace řízení hranic a migrační kapacity a funkčního azylového systému, zákaz mučení, svobodu projevu a médií a ochranu novinářů a doloží průkaznou historii fungování všech úrovní koordinačních mechanismů přijetím národního programu pro přijetí acquis.  

U Černé Hory je dle EK velmi problematická hluboká polarizace politické scény a značné zpomalení reformního procesu, vedoucí ke stagnaci přístupového procesu.

Kosovská vláda vzešlá z voleb v roce 2021 měla stabilní většinu a viditelně pro unijní odhodlání. To usnadnilo implementaci Stabilizační a asociační dohody s Kosovem a provádění reforem. EK ve zprávě dále upozornila, že její návrh na vízovou liberalizaci s Kosovem, který stále čeká na vyřízení v Radě EU, by měl být projednán prioritně.

Přístupová jednání s Tureckem zůstávají pozastavena a Turecko se dále vzdaluje EU, byť je už po desetiletí kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU. Zpráva konstatuje pokračující zhoršování situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv. Zároveň, ale potvrzuje ochotu EU zintenzivnit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu, v případě konstruktivního přístupu Turecka.

.