Česko na summitu reprezentoval prezident Petr Pavel. Součástí delegace na summit byli také zástupci MZV, včetně stálého představitele ČR při Radě Evropy, velvyslance v Norsku a ředitelky Odboru lidských práv a transformační politiky.

„Oceňuji, že Rada Evropy již v březnu 2022, necelý měsíc po zahájení ruské agrese na Ukrajinu, vyloučila Rusko z této organizace, a potvrdila tak svou důvěryhodnost. Vznik Registru škod považujeme za nejdůležitější výsledek summitu. Nyní je podstatné, aby Registr začal fungovat co nejdříve,“ uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Rada Evropy hraje klíčovou úlohu ve zřízení Registru škod. Ten bude sloužit pro přijímání a ověřování nároků ukrajinských fyzických a právnických osob, kterým vznikla škoda v důsledku ruské agrese. Registr je důležitou součástí současných mezinárodních iniciativ směřujících k vytvoření kompenzačního mechanismu pro uspokojení těchto nároků. Česko se stala jedním ze zakládajících členů Registru. MZV je gestorem Rozšířené parciální dohody Rady Evropy o Registru škod.

Letošní summit organizovaný islandským předsednictvím ve Výboru ministrů Rady Evropy byl teprve čtvrtým summitem v historii této organizace. Kromě podpory Ukrajiny byl summit příležitostí k potvrzení závazků členských států Rady Evropy k jejím základním principům a hodnotám, jako jsou lidská práva, demokracie a právní stát. Dalším výstupem summitu byla tzv. Reykjavická deklarace hlav států a vlád členských zemí Rady Evropy. Na konci zasedání předal Island předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy Lotyšsku.

Rada Evropy je hlavní evropskou lidskoprávní organizací složenou ze 46 členských států. Jejím cílem je ochrana lidských práv, demokracie a právního státu. K naplňování tohoto cíle slouží systém založený na Evropské úmluvě o lidských právech, se zásadní rolí Evropského soudu pro lidská práva. Česká republika je členem Rady Evropy od roku 1993.

Rezoluce k rozšířené parciální dohodě o Registru škod

Reykjavická deklarace