Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Černínský palác ze zahrady
Foto: Antonín Nádvorník (©MZV)
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Víza přinesou do rozpočtu téměř miliardu korun, MZV zaznamenalo rekordní rok

 

Za rok 2019 zastupitelské úřady České republiky přijaly více než 800 tisíc vízových žádostí. Je to nejvyšší číslo v historii. Už v polovině loňského roku předběžné statistiky naznačovaly, že půjde o rekordní období. V meziročním srovnání nárůst žádostí činí 12,7 %. Pro státní rozpočet to znamená především nezanedbatelný příjem, který může dosáhnout miliardy korun. Loni si státní pokladna díky vízovým žádostem přišla asi na 700 miliónů.

„Ukazuje se, že zahraniční služba České republice prospívá nejen podporou mezinárodního obchodu či turismu. Rekordní čísla totiž ilustrují, jak výrazný příjem do státního rozpočtu z vízových žádostí plyne,“ řekl ministr zahraniční Tomáš Petříček. „Všem, kteří jsou za tuto agendu zodpovědní, patří poděkování, protože navzdory zásadnímu nárůstu žádostí je efektivně a s vyšším nasazením vyřizuje stejný počet lidí jako třeba v roce 2015, kdy byl ale jejich počet podstatně nižší,“ dodal Petříček. Ačkoliv oproti roku 2018 se objem vízových žádostí zvýšil o necelých 13 %, ve srovnání s rokem 2015 jde o nárůst 81 %, tedy téměř o dvojnásobek.

Celkem české zastupitelské úřady po celém světě zaznamenaly 813 158 vízových žádostí. První příčku už dlouhodobě drží Rusko, v Moskvě bylo přijato přes 200 tisíc žádostí. V ukrajinském Kyjevě to bylo přes 100 tisíc žádostí. Velký zájem o víza do Česka hlásí také Lvov (98 000). Následují čínské metropole Peking a Šanghaj, kde úřady přijaly další desítky tisíc žádostí (77, respektive 38 000). Desítku nejvytíženějších úřadů uzavírá Dillí (31 000), Jekatěrinburg (25 000), Minsk (23 000), Nur-Sultan (22 000) a Chengdu (18 000).
Největší část žádostí se týkala tzv. schengenského víza, které platí k pobytu do devadesáti dnů. Využívají jej hlavně turisté, sezónní zaměstnanci a lidé na služebních cestách. Z celkových asi 740 tisíc žádostí jich bylo zamítnuto téměř 38 tisíc, tedy 5,1 %, zejména pak v zemích se zvýšeným bezpečnostním či migračním rizikem, kde je procento neudělených víz zpravidla dvojciferné.

O dlouhodobé pobytové oprávnění nad 90 dnů, především za účelem zaměstnání nebo studia, mělo zájem 72 614 lidí, meziročně tak přibylo 14 051 žádostí. Nejvíce jich zaznamenal Lvov, následovaný Moskvou, Kyjevem, Dillím, Nur-sultanem a Hanojí.

„Výrazné zvýšení počtu vízových žádostí má na svědomí několik faktorů. Především je daleko jednodušší cestování. Ukazuje se, že znatelně přibývá turistů z Číny, Indie, Saudské Arábie nebo i Běloruska. Turistika proto stále patří mezi nejčastější důvod žádosti o vízum. Podle vysokých čísel vidíme, že Česká republika je ve světě stále atraktivnější,“ podotkl ředitel Vízového odboru David Nový. „Tyto výsledky nás těší, protože ačkoliv jsme země střední velikosti bez přístupu k moři, máme očividně dobrou reputaci i propagaci,“ dodal Nový s tím, že nárůst vízových žádostí se vysvětluje i krátkodobou pracovní migrací.

Naopak poměrně nízký je počet zamítnutých žádostí v některých turisticky zdrojových zemích, který se pohybuje jenom v jednotkách procent. „To dokazuje, že pokud lidé o víza zažádají včas, splní všechny náležitosti a cestují skutečně za uváděným účelem, není se schválením žádosti zásadní problém. Je třeba si uvědomit, že Česká republika nerozhoduje jenom za sebe, ale i za celý Schengenský prostor,“ řekl Nový. Vízová služba je podle něj hlavně službou veřejnosti a zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí každý den pracují na tom, aby byla profesionální a efektivní.

přílohy

Tabulky 330 kB pdf (Acrobat dokument) 10.2.2020

.