Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu
Foto: mzvcr
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu

 

Ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) se v pondělí 10. května zúčastnil zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) v Bruselu. Na úvod ocenil solidaritu a jasnou podporu EU a členských států v návaznosti na odhalení v případě útoku ve Vrběticích. Zdůraznil nutnost postupovat jednotně a také vyzval k dalšímu vyhoštění příslušníků ruských tajných služeb pod diplomatickým krytím. Na programu byla také debata o současném stavu a budoucnosti vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ministři diskutovali i o posílení unijní integrace západního Balkánu, která pro ČR představuje tradiční prioritu.

Ještě před zasedáním Rady pro zahraniční věci se ministr zahraničí Kulhánek krátce sešel s vysokým představitelem EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem, s nímž debatovali aktuální zahraničně politické otázky. Ministr potvrdil, že Česká republika bude i nadále platným a konstruktivním hráčem v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

„Poděkoval jsem Josepu Borrellovi za solidaritu a také za jasnou a rychlou podporu, které se nám ze strany EU dostalo. Jednota EU je ve vztahu k Rusku klíčová,“ řekl ministr Kulhánek.

Během jednání ministrů zahraničí pak Kulhánek vyzval své kolegy k nutnosti udržet jednotu EU v přístupu vůči Rusku vyhoštění příslušníků ruských tajných služeb.

Rada FAC jednala také o vztazích mezi EU a zeměmi západního Balkánu, včetně důležitosti evropské perspektivy a aktivního role EU. Ministr Kulhánek podtrhnul, že region je jednou z priorit české zahraniční politiky.

„EU dlouhodobě pomáhá s transformací v zemích západního Balkánu. Její důvěryhodnost je ale zpochybňována, a to i kvůli zablokovanému procesu rozšíření. Musíme se zamyslet, proč tomu tak je a jak ji můžeme opět obnovit. Je třeba dostát slibům, které jsme těmto zemím dali, a pokračovat v integraci,“ dodal ministr

Dalším bodem programu byly vzájemné vztahy mezi EU a USA. Ministři zhodnotili první měsíce nové Bidenovy administrativy a projednali prioritní oblasti spolupráce. Pro Českou republiku zůstává prioritou transatlantické spolupráce především oblast bezpečnosti, ale i koordinace v oblasti vnějších vztahů a  obchodu či technologický dialog.

„V dnešní době čelíme řadě výzev, jako je ochrana kritické infrastruktury, energetická bezpečnost nebo hybridní hrozby, ať už to jsou kybernetické útoky nebo záměrné šíření dezinformací. To vše má za cíl rozbít naší jednotu a společné hodnoty. Jako klíčovou proto vidím užší spolupráci mezi EU a NATO. Potenciál je samozřejmě i v ekonomické oblasti,“ uvedl český ministr zahraničí.

Ministři zahraničí EU se videokonferenčně spojili také se zvláštním zmocněncem amerického prezidenta pro klima Johnem Kerrym. Ministr Kulhánek za Česko zdůraznil potřebu, aby se ke snižování skleníkových plynů přihlásily všechny hlavní průmyslové ekonomiky světa.

Kromě toho ministři jednali krátce také o aktuální situaci v Bělorusku, Sahelu, Afghánistánu, Palestině a Libanonu.

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu

Ministři zahraničních věcí jednali v Bruselu o Rusku, budoucnosti transatlantických vztahů a západním Balkánu

.